Webkamera ČHMÚ | Časopis Povětroň | Sluneční hodiny | Fulldome filmy v DP | Experimenty


Novinky

Expozici ve foyer digitálního planetária bude stále doplňovat unikátní model lunárního přistávacího modulu z programu Apollo a další exponáty související s výročím prvního přistání člověka na Měsíci. Pořady v digitálním planetáriu nabídnou filmy Kosmické srážky (středy od 18:30) a Hledání života (pátky od 18:30). V sobotu pak planetárium nabízí dětský program s novou pohádkou Polaris 2 – Lucie a tajemství padajících hvězd (od 15:00) a večerní program s filmem Kosmické srážky (19:30). Na hvězdárně se také konají pravidelná sobotní pozorování Slunce (od 14 hodin) a pozorování večerní oblohy v čase od 20:30 hodin (středy a pátky) a od 21:00 hodin (soboty). Více informací naleznete v aktuálním programu na listopad.

Začátky programů jsou v 8:15, v 10:00, ve 13:00 a v 14:45. Více informací naleznete v nabídce programů pro školy.

V sobotu dne 23. 11. se bude v čase od 17 hodin v sále digitálního planetária konat přednáška Exoplanety, přednášet bude Mgr. Marek Skarka, Ph.D. Další sobotu 30. 11. se na stejném místě od 17 hodin uskuteční přednáška Apollo 12, přednášet bude Ing. Luděk Dlabola z HPHK. Více informací naleznete v aktuálním programu na listopad.

Hlavním pořadatelem je Akademie věd České republiky. Hvězdárna a planetárium v rámci této akce připravila výstavu Světelné znečištění. Výstava popisuje, co je světelné znečištění a jaká je v současné době úroveň světelného znečištění v naší republice i v Evropě. Upozorňuje, jaká negativa nám noci bez tmy přinášejí. Též je zde popsáno alespoň částečné možné řešení tohoto problému.

V rámci tohoto vědecké festivalu se také uskuteční v sobotu 16. 11. v digitálním planetáriu od 17:00 přednáška RNDr. Ladislava Metelky, Ph.D., která se bude zabývat klimatem Česka v 21. století.

Prohlédnout si můžete dobové materiály této historické události a modely. K zhlédnutí je zde například sbírka filatelistického materiálu s autogramy posádek astronautů programu Apollo zapůjčená od Svazu českých filatelistů. Expozici ve foyer digitálního planetária doplňuje unikátní model lunárního přistávacího modulu z programu Apollo v měřítku 1:2,5. V prvním patře digitálního planetária jsou dále papírové modely kosmonautické techniky od tvůrců Petra Baldy a Miloše Drábka. Výstava je přístupná v rámci programů probíhajících v prostoru digitálního planetária.

V průběhu listopadu bude ještě večer nad jihozápadním obzorem pozorovatelný Jupiter se Saturnem. Kromě nich už budeme moci zahlédnout Mars (ráno nad jihovýchodním obzorem) a ve druhé polovině měsíce také Venuši (večer nad jihozápadním obzorem). Neptun bude pozorovatelný dalekohledem v první polovině noci, Uran pak po celou noc kromě jitra. Nejzajímavějším úkazem bude nepochybně přechod Merkuru před Sluncem, ke kterému dojde dne 11. listopadu od 13:35 hodin. Na Hvězdárně budete moci tento úkaz pozorovat při speciálním programu od 13. hodiny. Informace o dalších zajímavých úkazech naleznete v pravidelném Měsíčníku.



O Hvězdárně
Hvězdárna a planetárium se nachází na jižním okraji metropole východních Čech - Hradce Králové. Pro stavbu hvězdárny bylo zvoleno jedno z nejkrásnějších míst - na hřebenu mezi Zámečkem a Novým Hradcem Králové, odkud se otevírá pohled na západ do polabské nížiny a na jižní protáhlé údolí se zrcadly rybníků Datlíka a Roudničky. Poloha hlavní kupole je 15° 50' 21" východní délky, 50° 10' 38" severní šířky, 287 m nad mořem. Výstavba hvězdárny probíhala v letech 1947 až 1961. V objektu sídlí též pobočka Českého hydrometeorologického ústavu - Solární a ozonová observatoř a část Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

Otevírací dny
Otevírací dny pro veřejnost jsou středa, pátek a sobota. V období září až březen se ve všední dny od 18:30 koná specializovaný pořad v digitálním planetáriu s filmem. Jeho součástí je též prohlídka interaktivní expozice v budově planetária. Ve 20:30 pak začíná večerní pozorování na hvězdárně. V sobotu je od 14:00 na hvězdárně program zaměřený na pozorování Slunce a od 15:00 program pro děti (vhodný pro děti od 5 let v doprovodu dospělé osoby) s pohádkou v digitálním planetáriu a prohlídkou hvězdárny. Od 18:00 a 19:30 běží pořady v digitálním planetáriu, ve 21:00 pak za příznivého počasí začíná večerní pozorování na hvězdárně, při zatažené obloze se po ukázce dalekohledů koná prohlídka umělé hvězdné oblohy v historickém Zeissově malém planetáriu. Od dubna do srpna (včetně) začínají všechny programy o hodinu později. Otvírací dny a začátky jednotlivých programů v období letních prázdnin naleznete v programu pro veřejnost v době jejich konání. Vstupné 30 až 90 Kč podle druhu programu a věku návštěvníka. Změna programu vyhrazena.

Výukové programy pro školy jsou v pracovních dnech v 8:15, v 10:00, ve 13:00 a ve 14:45. Vstupné 60 Kč za žáka. Pracovníci pedagogického doprovodu v počtu 2 osob na doprovázenou třídu mají vstup zdarma.

Více informací naleznete v aktuálním programu pro veřejnost a v programech pro školy.

Přístrojové vybavení hvězdárny
Refraktor 200 mm v hlavní kupoli
Dalekohled je umístěn na Zeissově paralaktické montáži. Průměr objektivu je 200 mm, ohnisková vzdálenost je 3500 mm. Umožňuje pozorování při zvětšení 80 až 250 krát.

Reflektor Newton 250 mm, světelnost 1:5, ohnisková vzdálenost 1250 mm
Dalekohled je přidán na montáž k hlavnímu refraktoru. Výrobcem je pan Jiří Drbohlav ze Rtyně v Podkrkonoší.

Reflektor Schmidt-Cassegrain 280 mm s ohniskovou vzdáleností 2800 mm, světelností 1:10
Dalekohled je umístěn na alt-azimutální naváděné montáži. Používá se zejména pro vizuální pozorování ze střechy. Jedná se o typ Celestron CPC 1100 GPS XLT.

Dalekohled Jana Šindela - Newton 400 mm, světelnost 1:5, ohnisková vzdálenost 2000 mm
Velký dalekohled na automatizované montáži umístěný v pozorovacím domečku. Výrobcem je pan Jiří Drbohlav ze Rtyně v Podkrkonoší. Tento přístroj, společný s Astronomickou společností v Hradci Králové, je využíván pro astrometrii komet a fotometrii proměnných hvězd a planetek.

Schmidtova fotografická komora s rozměry 420/600/1000
Přístroj je umístěný v pozorovacím domečku. Používal se pro fotografické určování poloh komet, planetek i umělých družic Země.

Malý refraktor o průměru objektivu 110 mm
Přístroj je umístěný v pozorovacím domečku. V současné době jej používá Astronomická společnost v HK.

Dva dalekohledy typu Cassegrain o průměru zrcadla 150 mm a ohniskové vzdálenosti 2250 mm
Jeden z nich je navíc opatřen meniskem.

Reflektor Newton 250 mm, světelnost 1:5, ohnisková vzdálenost 1250 mm
Dalekohled je přidán na montáž k hlavnímu refraktoru. Výrobcem je pan Jiří Drbohlav ze Rtyně v Podkrkonoší.

Malé Zeissovo projekční planetárium
Projekční klenba planetária je o průměru 6,5 m.

Digitální planetárium v nové budově s pěticí speciálních projektorů Velvet od firmy Carl Zeiss Jena
Na kopuli Spitz Nanoseam s průměrem 12 m se promítá přibližně 12 milionů pixelů (tj. rozlišení označované 4K).

Velké a malé binary 25×100, 10×80, 12×60

Kontakt
adresa ředitel

Miroslav Krejčí

kulturně-vzdělávací oddělení

vedoucí: Karel Zubatý

Karel Bejček | Miroslav Brož | Luděk Dlabola

František Hovorka | Martin Cholasta | Pavel Kabrhel

Radka Pavlíková | Václav Plašil | Vladimír Socha | Jan Zima

technické oddělení

vedoucí: Marek Tušl

Rostislav Kalousek | Jaroslav Šantrůček

ekonomicko-správní oddělení

vedoucí: Jaroslava Levitnerová

Marcela Filková | Dana Havrdová | Jana Patková

Lucie Vomočilová

Zámeček 456/30, 50008 Hradec Králové
mobil
+420 737 456 777
e-mail
astrohk@astrohk.cz
web
http://www.astrohk.cz
telefon
+420 495 264 087, +420 495 270 959
IČO
00084018