Archiv starších zpráv

• [31. X. 2012, Jan Veselý] Přijďte se k nám podívat i v listopadu. Kromě pravidelných pořadů ve středu, v pátek a v sobotu (viz program) jsme připravili dvě přednášky. V té první nás Mgr. Vladimír Socha zavede na poněkud tenký led - ponoříme se totiž do hlubin času a do úvah o tom, co se mohlo stát, nebýt jednoho zbloudilého asteroidu. Přednáška se jmenuje Existoval dinosauroid? a začíná v sobotu 10. listopadu 2012 v 17 hodin. Podrobnosti najdete v listopadovém Měsíčníku. O týden později se vrátíme na Yucatán. Doc. RNDr. Vanda Boštíková, Ph.D. se ve druhé části svého cestopisu zaměří na současný život okolo mayské riviéry. Na obloze kromě jiných vesmírných událostí přitáhne pozornost Venuše se Saturnem. 27. listopadu se obě planety přiblíží na vzdálenost 0,5° (přibližně velikost měsíčního kotouče). Budou snadno pozorovatelné pouhým okem na ranní obloze.

• [6. X. 2012, J. Veselý] Další říjnové přednášky budou v podstatě obě cestovatelské. Nejprve nás Doc. RNDr. Vanda Boštíková, Ph.D. pozve na Yucatán za archeologickými památkami mayské kultury. Přednáška začíná v sobotu 13. října v 17 hodin. Odbočka do budoucnosti: v listopadu naváže druhým dílem o současných obyvatelích yucatánského poloostrova. Návrat do října: následující sobotu 20. října od 17 hodin se vydáme na výlet do částicové fyziky a současně zpět v čase k počátkům vesmíru. RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži nám předestře Nejnovější objevy největšího urychlovače LHC. Přednáška nese podtitul Jak se zkoumá hmota z počátku vesmíru.

• [1. X. 2012, J. Veselý] Zveme Vás na oslavu! 5. října 1962 založilo pět evropských států – Belgie, Francie, Německo (SRN), Nizozemsko a Švédsko – mezivládní organizaci nazvanou Evroská jižní observatoř. První dalekohledy tehdy evropští astronomové postavili na Cerro La Silla. Nejmodernější přístroj současnosti – VLT (Very Large Telescope, neboli Velmi velký dalekohled) tvořený čtyřmi teleskopy, jež sbírají světlo zrcadly o průměru přes 8 metrů, byl na počátku tohoto století vybudován na Cerro Paranal. V příštím desetiletí by pak na Cerro Armazones měl stát dokonce 40 metrový teleskop. Česká republika přistoupila k členství v Evropské jižní observatoři spolu se Španělskem v roce 2007 (s pořadovým číslem 13), takže se letos můžeme připojit k oslavám 50. výročí jako plnoprávní členové. Na internetových stránkách Evropské jižní observatoře bude probíhat šestihodinový přímý přenos evropských oslav.

  V Hradci Králové slavíme až v sobotu 6. října od 17 hodin. Naše oslava bude výjimečná nejen datem konání, ale hlavně obsahem. Mezi neastronomickou veřejností není moc známá skutečnost, že rekonstrukci a robotizaci jedno z teleskopů na La Silla provedla česká firma z Hradce Králové. Budeme tedy slavit astronomickým cestopisem Zdeňka Bardona Češi robotizují observatoř ESO v Chile. Uvidíme snímky z cesty na observatoř včetně dalekohledu. A obzvlášť se můžeme těšit na astronomické snímky jižní oblohy – Zdeněk Bardon je špičkový astrofotograf, který, ač sám sebe označuje za amatéra, pořizuje snímky vesmíru, jež otiskují zahraniční astronomické časopisy a nad nimiž se i profesionálům tají dech. Přesvědčit se může kdokoli na www.bardon.cz a nebo osobně na přednášce v kinosále Hvězdárny a planetária v Hradci Králové. Další informace v Měsíčníku.

• [19. IX. 2012, L. Trojanová] Omlouváme se všem případným zájemcům o koncert. Zrušení koncertu není zapříčiněno ze strany Hvězdárny a planetária. Vstupné zakoupené na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové si samozřejmě přijďte nechat vrátit.

• [23. VIII. 2012, J. Veselý] S blížícím se koncem léta se stmívá dříve, a proto už od začátku září začínají všechny pořady pro veřejnost podle schematu platného v době používání normálního středoevropského času.

  Počínaje sobotou 1. září jsou začátky o hodinu dříve než v předchozích měsících (viz též program a Měsíčník):

  • ve středu, v pátek a v sobotu večerní program v 19:00 a večerní pozorování ve 20:30
  • v sobotu kromě toho pozorování Slunce v 14:00 a program pro děti v 15:00

  V září nás čeká také klavírní koncert Vladimíra Župana, a to ve čtvrtek 20. září od 19:30. Pořádá Emma Art Agency. Vstupenky za 220,- Kč je možné v předprodeji zakoupit v Galerii Barbara, na hvězdárně, a v infocentrech prostřednictvím rezervačního systému hkpoint. První přednáška Mgr. Vladimíra Sochy v novém školním roce bude na téma Pohled na životní prostředí v širším časovém rozpětí - od dávné minulosti až po bezprostřední budoucnost. Přednáška začíná v sobotu 22. září 2012 v 18 hodin. Poslední pátek v září, letos tedy 28. 9. od 19 hodin se koná tradiční Noc vědců. Zahájíme cestopisem Marsem křížem krážem aneb Jak jsem procestovala půlku Marsu. Pokud se ze svého cyklistického výletu vrátí, bude přednášet Lenka Trojanová. Součástí večera bude opět soutěž o malý astronomický dalekohled, při jasné obloze pozorování.

• [28. VI. 2012, J. Veselý] Na začátku července se hvězdárna a planetárium v Hradci Králové načas pro veřejnost uzavře z důvodu údržby a technických úprav. Opět se otevře 23. července. Program na období 23. července až 31. srpna 2012 najdete v sekci Program. Na obloze nás večer potěší planety Mars a Saturn, které se sešly v souhvězdí Panny a ráno planety Jupiter a Venuše, jež se obě nacházejí v souhvězdí Býka. V polovině července a znovu krátce před polovinou srpna se k planetám na ranní obloze přidá ještě srpek couvajícího Měsíce. 15. července v ranních hodinách dojde k zákrytu Jupitera Měsícem. Celý úkaz bude pozorovatelný z našeho území. Informace o dalším dění na červencové obloze nadete v blogu.

• [6. VI. 2012, M. Brož] Další fotografie krásného přechodu Venuše, pořízené Canonem 350D s teleobjektivem Sigma DC 18-200 a při projekci refraktorem 200/3500 v kopuli hvězdárny:
  

• [6. VI. 2012, J. Veselý] Přechod Venuše přes Slunce v Hradci Králové sledovala z jediného kopce, který se ve městě nachází, třicítka lidí od samého začátku - tedy od východu Slunce nad obzor. Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové měla na tomto stanovišti k dispozici malý přenosný dalekohled se slunečním filtrem. Se svými dalekohledy zde byli i mnozí jiní astronomové. V kopuli hvězdárny a na terase bylo možné úkaz sledovat až od 5. hodiny ranní. Hvězdárnu navštívilo přibližně 50 lidí, většina z nich vydržela až do nejzajímavější fáze úkazu - efektu černé kapky při výstupu Venuše ze slunečního disku:

• [30. V. 2012, J. Veselý] V červnu nás čeká jeden z nejvzácnějších nebeských úkazů. 6. 6. 2012 přejde Venuše přes sluneční kotouč. Od nás bude úkaz pozorovatelný brzy ráno současně s východem Slunce a po následující dvě hodiny. Podrobnosti najdete na stránkách, které jsme speciálně pro přechod Venuše přes Slunce připravili. Další informace jsou též v Měsíčníku a v pravidelném topocentrickém pohledu na vesmír. Hvězdárna pořádá pozorování pro veřejnost. Začátek úkazu budeme sledovat z horního konce panelové cesty na Nový Hradec Králové, od 5. hodiny bude možné úkaz pozorovat pomocí dalekohledů v kopuli a na terase hvězdárny. V sobotu 2. června 2012 od 18 hodin se v kinosále hvězdárny koná přednáška Mezi Sluncem a Zemí, v níž se zaměříme na historický význam tohoto jevu (měření vzdálenosti Země-Slunce, Cookova cesta kolem světa) a také si ukážeme, jak úkaz bezpečně pozorovat očima či pomocí dalekohledu. Přednáší Mgr. Jan Veselý. V úterý 5. a 12. června 2012 vždy od 17 hodin bude hvězdárna patřit nejmenším (budoucím) hvězdám. Své krátké koncerty zazpívají zpěvačky a zpěváčci z přípravných oddělení Světlušky a Skřivánek A Královéhradeckého dětského sboru JITRO. Koncerty budou doplněny obrazovou projekcí a prohlídkou dalekohledů a hvězdné oblohy v planetáriu.

• [30. IV. 2012, J. Veselý] Na obloze je v květnu klid před bouří. Čeká nás velmi jasný úplněk a prstencové zatmění Slunce, od nás ovšem nepozorovatelné. Podrobnosti dění na obloze jsou opět v topocentrickém pohledu na vesmír. Na hvězdárně se chystají dvě přednášky pro veřejnost. V sobotu 12. května 2012 od 18 hodin přednáší Mgr. Vladimír Socha, tentokrát na historické téma Vynálezy starověku. Podrobný text autora přednášky najdete v Měsíčníku. V sobotu 26. května 2012 od 18 hodin se koná astronomická přednáška. Její téma Obydlené planety je také trochu historické. Mgr. Karel Zubatý v ní totiž ukáže, jak se postupem času měnily názory na podobu a vývoj planet Sluneční soustavy. Původní představy o obydlených světech či alespoň bujné vegetaci prakticky na všech tělesech s pevným povrchem porovná se současným stavem poznání planet.

• [29. III. 2012, J. Veselý] V dubnu dojde na obloze ke střídání planet v opozici. Po Marsu, který byl v popozici v březnu, přijde Saturn. Obě planety jsou viditelné prakticky po celou noc. Další dění na obloze najdete v topocentrickém pohledu na vesmír. Na hvězdárně se chystají dvě přednášky. První, v sobotu 14. dubna 2012 od 18 hodin bude cestovatelská. Nicaragua "je na první pohled země, kterou poznamenaly nejen diktatury, ale i občanská válka a přírodní katastrofy; na druhý pohled je to země s nádhernou přírodou a velice milými lidmi," říká přednášející RNDr. Vanda Boštíková, Ph. D.. O týden později nás pozve předsedkyně historické sekce České astronomické společnosti Doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph. D. k povídání o kalendářích starých Mayů a Aztéků. Přednáška Dlouhý počet a kalendáře předkolumbovských civilizací, která se koná v sobotu 21. dubna 2012 od 18 hodin, hledá odpovědi na otázky o údajné záhadě mayského kalendáře. Seznámíme se s numerací Mayů a použitím nuly, poodhalíme zdroje mayského kalendáře a tajemství kalendářního kruhu Olméků. Více informací najdete v Měsíčníku.

• [24. II. 2012, J. Veselý] Jarní prázdniny v Hradci Králové končí, jaro ale začne až za tři týdny. V předjaří nás na obloze čeká několik zajímavých úkazů. Tento víkend, 25. a 26. února (dá-li počasí) uvidíme setkání Jupitera, Venuše, Měsíce a Merkuru. V březnu pak dojde ke konjunkci Venuše s Jupiterem, takže po celý březen budou obě planety na obloze blízko sebe. Počátkem března bude také Mars v opozici se Sluncem a bude tedy pozorovatelný po celou noc. První z přednášek na hvězdárně se koná až na jaře - 24. března 2012 od 17 hodin přednáší Mgr. Vladimír Socha na téma Proč vyhynuli dinosauři?. Největší záhada dějin života je totiž (možná) vyřešena! O týden později, v sobotu 31. března 2012 nám poradí Lenka Trojanová jak se neztratit na cestách, až jednou vypnou navigační systémy nebo vám v GPS dojdou baterky. Přednáška se jmenuje (Ne)bloudíme podle hvězd a kvůli zavedení letního času začíná až v 18 hodin. Na našich stránkách najdete program na březen a nový Měsíčník, na blogu pak ještě přehled březnového dění na obloze.

• [10. II. 2012, L. Trojanová, M. Brož] Uveřejňujeme krátký článek o architektonickém řešení nového planetária, které se právě projektuje:
  

• [10. II. 2012, J. Veselý] Příští týden se na hvězdárně koná akce NaturTech v Hradci Králové. Od 13. do 18. února jsou připraveny akce pro školy a také přednášky či fyzikální představení pro veřejnost doplněné zajímavými experimenty. Vstup na všechny tři akce pro veřejnost je zdarma.
  

• [24. I. 2012, J. Veselý] V následujících dvou přednáškách pro veřejnost se nejprve podíváme do předvídatelné budoucnosti a vzápětí do nedávné minulosti. Tuto sobotu, 28. ledna 2012 od 17 hodin, se koná přednáška Ve znamení planet ve které Mgr. Jan Veselý rozebere a na simulátoru hvězdné oblohy předvede dění na obloze a nejzajímavější úkazy, které nás čekají v roce 2012. Podrobnější informace jsou v lednovém Měsíčníku. O týden později, v sobotu 4. února 2012 od 17 hodin bude tématem přednášky Kosmonautika. Mgr. Karel Bejček se ohlédne za rokem 2011 - rokem velkých změn. Podrobnosti najdete tentokrát v únorovém Měsíčníku, kde jsou také informace o projektu NaturTech, jenž je především pro školy, ale několik mimořádně zajímavých akcí bude určeno veřejnosti.

• [9. I. 2012, J. Veselý] Již tuto sobotu, 14. ledna 2012 od 17 hodin se na hvězdárně koná první letošní přednáška. Biolog PhDr. Ivo Králíček navštívil Švýcarské Alpy. Podrobnosti najdete níže. K přednášce Mgr. Vladimíra Sochy na téma Podivní vědci, která se koná o týden později, 21. ledna 2012 od 17 hodin, doplňujeme informaci, že po ní bude možné si nechat podepsat kteroukoli z knih, jichž je Vladimír Socha autorem. Poslední vydané hnihy (Po stopách dinosaurů a Úžasný svět dinosaurů - druhé vydání) bude možné na místě zakoupit.

• [23. XII. 2011, J. Veselý] Přejeme Vám hezké Vánoce, úspěchy pracovní i životní a jasné noci v novém roce bez nepříjemných zatmění!

  

  Na Štědrý den a Silvestra máme sice vesmírný klid, ale v pátek 23. 12. 2011 a v pátek 30. 12. 2011 máme otevřeno jako v sobotu, tedy včetně pozorování Slunce od 14 hodin a programu pro děti od 15 hodin.

  Už nyní Vás chceme pozvat na následující akce v lednu 2012: V sobotu 14. ledna 2012 od 17 hodin se koná cestopisná přednáška Švýcarské Alpy. Povídání vychází z pobytu biologa v této zemi na počátku léta. Promítané snímky přiblíží faunu a floru této oblasti, dostaneme se do zajímavých míst jako je Bregenz (Bodamské jezero), Lichtenštejnské knížectví, horský průsmyk Nufennenpass (2 478m), Walliské Alpy, horské středisko Zermatt, Gornergrat (3 089m), nejvýše položená vinice v Evropě (Heida), Aletschský ledovec, .... Přednáší PhDr. Ivo Králíček. O týden později se vydáme na další výlet, tentokrát do historie vědy. V sobotu 21. ledna 2012 od 17 hodin přednáší Mgr. Vladimír Socha na téma Podivní vědci a nejzvláštnější teorie v dějinách. Cesta k úspěchu bývá klikatá a ten kdo jí kráčí často šlápne vedle. To samé platí i pro samotnou vědu - také v ní se v minulosti objevovali lidé, kteří byli přinejmenším výstřední a svými podivnými teoriemi pouze rozesmívali nebo naopak pohoršovali své poučené současníky. Jiní zase byli velmi vzdělaní a vážení, ale v kontextu své doby přicházeli s poznatky dnes již dávno neplatnými a překonanými. Přednáška pojednává právě o takovýchto postavách - autorech úsměvných nebo přímo nesmyslných teorií, které si však ve své době kladly nárok na to, být označovány za vědecké. Na poslední lednovou sobotu 28. ledna 2012 je od 17 hodin nachystána přednáška o tom, co zajímavého nás čeká na obloze v roce 2012. Celý rok bude Ve znamení planet. Vévodit bude Venuše, ostatní planety jí budou snaživě asistovat. Podrobnosti najdete v Měsíčníku. Přednáší Mgr. Jan Veselý.

• [14. XII. 2011, M. Brož] Dnes byla vydána následující tisková zpráva Královéhradeckého kraje:

  V létě se začne v Hradci Králové stavět digitální planetárium

  Vesmír jako na dlani budou mít před sebou návštěvníci připravovaného digitálního planetária, které se začne stavět v Hradci Králové v létě příštího roku. Na projekt se Královéhradeckému kraji podařilo získat více než 100 milionů korun z Evropské unie a státního rozpočtu. Nové planetárium s unikátním projekčním systémem a kapacitou kolem stovky sedadel by mělo být dokončeno do konce roku 2014.

  

  "Královéhradecký kraj získal na projekt digitálního planetária dotaci ve výši 104,7 milionu korun z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Věříme, že se díky němu mimo jiné i zvýší zájem mladé generace a široké veřejnosti o výsledky vědy a výzkumu, především v přírodovědných a technických oborech," řekl hejtman Lubomír Franc.

  Nové digitální planetárium o celkové ploše přes 800 metrů čtverečních bude navazovat na prostory nynější hradecké hvězdárny. Nový objekt bude mít kruhový sál s nakloněným hledištěm s až stovkou sedadel. Speciální projekční plocha bude mít tvar polokoule. Digitální projekční systém bude pokrývat několika projektory celou její plochu. Návštěvníci se tak budou moci pokochat prostorovou projekcí hvězdné oblohy, ale i videofilmy z dalších vědních oborů lidského poznání.

  Ve dvou podlažích kolem kruhového sálu pak budou instalovány interaktivní expozice "Mikrosvět - makrosvět" a "Energie - její formy a přeměny", které budou návštěvníkům umožňovat, aby se stali aktivní součástí výstavy. Jednotlivé části expozic budou předvádět nejdůležitější fyzikální jevy a jejich projevy v přírodních procesech a umožní pochopit pojem energie a poznání jejích přeměn.

  Cílem projektu je popularizovat vědu, techniku a přírodní obory u dětí i dospělých, nadchnout žáky pro studium přírodovědných a technických oborů. Nositelem projektu je Královéhradecký kraj, partnery jsou město Hradec Králové, Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové a Centrum evropského projektování. O poskytnutí evropské dotace rozhodlo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v listopadu 2011.

  

  Jiří Hošna, odbor kanceláře hejtmana | tiskové oddělení, tel.: 495 817 203 | 725 793 397, Pivovarské náměstí 1245 | 500 03 | Hradec Králové, e-mail: jhosna@kr-kralovehradecky.cz, www.kralovehradeckykraj.eu | www.kr-kralovehradecky.cz

• [11. XII. 2011, M. Brož] Při zatmění Měsíce 10. prosince jsme měli velké štěstí na počasí! Při odjezdu na pozorovací stanoviště pršelo a padaly kroupy, nicméně po příjezdu na kopec u Černilova jsme měli už polovinu oblohy jasnou a pak se nádherný Měsíc objevil mezi mraky:
  

• [30. XI. 2011, J. Veselý] Zveme Vás na prosincové akce: Hned první sobotu, 3. 12. 2011 od 17 hodin, budou tématem přednášky Mgr. Jana Šlégra z Přírodovědecké fakulty UHK Signály z vesmíru. Nepůjde ale o žádné ufouny, budeme se zabývat signály astronomických objektů. V kinosále otevřeme okna vesmíru dokořán a pokusíme se předvést i zajímavé praktické experimenty s detekcí rádiových vln. O týden později, v sobotu 10. 12. 2011 od 17 hodin, nás čeká cestovatelská přednáška patera Ing. Mgr. Jiřího Šlégra, který se s námi podělí o setkání s domorodci, jejich kulturou a každodenním životem a se zkušenostmi z misijní cesty, jejímž cílem byla Papua – Nová Guinea. Týž den bude u nás pozorovatelné zatmění Měsíce. Jeho úplná fáze však proběhne prakticky celá pod obzorem, u nás budeme moci pozorovat čátečné zatmění - výstup Měsíce ze stínu Země. V případě jasné oblohy bude možné zatmění 10. 12. 2011 pozorovat během programu pro děti a před přednáškou. V blízkosti Měsíce bude při zatmění jasná hvězda Aldebaran a hvězdokupa Plejády v souhvězdí Býka. Další dění na prosincové obloze najdete v pravidelném blogu.

• [23. XI. 2011, J. Veselý] Prohlédněte si reportáž z hvězdárny, kterou najdete na Hradecké internetové televizi HIT: Hvězdárna a planetárium nabízí řadu novinek
  

• [2. XI. 2011, J. Veselý] Zveme Vás na přednášky v listopadu. Hned první sobotu, 5. listopadu v 17 hodin, se budeme zabývat paradoxy rozpínání vesmíru. Těžko říci, zda je větším paradoxem skutečnost, že Edwin Hubble, který v roce 1929 rozpínání vesmíru objevil, nikdy Nobelovu cenu nedostal, nebo to, že ačkoli už byla udělena třikrát, pořád ještě neznáme příčinu rozpínání. Na přednášce se seznámíme s Nobelovými cenami lemovanou historickou cestou vedoucí k současné představě o uspořádání a budoucím vývoji vesmíru. Přednáší Mgr. Jan Veselý. O dva týdny později, v sobotu 19. listopadu od 17 hodin nás šeká přednáška Nejstrašnější dravci dějin. Pokud jste někdy sledovali dokumenty o děsivých predátorech říše zvířat, krokodýlech, lvech, žralocích a medvědech, možná Vás zamrazilo v zádech. Potkat se tak ve volné přírodě s podobným zabijákem... a přitom ani ti největší masožraví tvorové současného světa nebyli víc než pouhými domácími mazlíčky v porovnání s příšerami z dávné minulosti naší planety. A draví dinosauři nebyli těmi nejhoršími z nich... Po přednášce bude možné si nechat podepsat knihu povídek z dinosauřího života Po stopách dinosaurů, jejímž autorem je přednášející Mgr. Vladimír Socha. Třetí listopadová přednáška je cestovatelská. Lucie Furchová a Miloš Lammr nás v sobotu 26. listopadu od 17 hodin pozvou na Nový Zéland. Severní i Jižní ostrov jsme procestovali křížem krážem. Najeli jsme tisíce kilometrů, v nohou jich máme stovky. Procházeli jsme nekonečnými údolími, stoupali na zasněžené vrcholky hor, kajakovali v klidných vodách průzračných jezer. Společnost nám dělaly kolonie lachtanů, tučňáků a volavek, občas jsme zahlédli líného lvouna, hejno hravých delfínů, dokonce i důstojnou velrybu. To vše jsme pečlivě dokumentovali a Vás nyní zveme na příjemné popovídání doplněné mnoha fotografiemi, mapkami a možná i nějakou vtipnou příhodou.

  Na obloze je hlavním lákadlem planeta Jupiter, ráno svítí na jihovýchodě Mars, k němuž mají v listopadu zamířit dvě kosmické sondy. Více v dění na obloze v listopadu.

• [4. X. 2011, J. Veselý] Zveme Vás na říjnové přednášky a k pozorování oblohy. V sobotu 15. října od 17 hodin se bude Mgr. Karel Bejček ptát Kam dál kosmonautiko? Do kytek? Nebo má smysl jít dál? V současné době jsme svědky velkého ústupu v oblasti pilotované kosmonautiky. Přijdou i další ústupy v létání do kosmu. Mohlo by se zdát, že tomu tak není. Velká orbitální stanice přece létá, lidé tam pracují, družice jsou stále na oběžných drahách kolem naší planety. Sondy jsou na Marsu, u planet a další k planetám směřují či se připravují ke startu. ALE.... O týden později, v sobotu 22. října od 17 hodin se obrazem i slovem vydáme do Skandinávie. Vyprávět a promítat bude vodák a cestovatel Ing. Jiří Hodic. Okruh Skandinávií, hlavní města Helsinki, Stockholm, Oslo a jejich památky, muzea a chrámy, úchvatná severská příroda, půlnoční slunce, splutí zlatonosné řeky a rýžování zlata, koupání v moři za polárním kruhem, švédským národním parkem Skuleskogen po stopách čtvrtohorního ledovce, lov tresek na Lofotech, a Vesterálech, univerzitní města Trondheim a Upsalla, výstup na nejkrásnější finské hory s výhledy na tisíce jezer, norské vodopády a fjordy, všudypřítomní sobi, než si postavíme stan, musíme vysbírat houby, muzeum námořnictví v Göteborgu a bitvy o Narvik, vor Kon-Tiki a královská válečná loď Vasa. Proč se skanzenu říká skanzen?

  Na obloze září Jupiter, který je v říjnu v opozici se Sluncem. Večer je na východě, o půlnoci na jihu vysoko na obloze, ráno jej najdeme na západě. V zorném poli sluneční družice SOHO je v první polovině října vidět Merkur.

  

• [21. IX. 2011, J. Veselý] Meteorologický satelit UARS, který má tento týden zaniknout v atmosféře, by mohl být pozorovatelný na naší obloze. Tabulka přeletů UARS ze serveru heavens-above obsahuje časové údaje a výšky nad obzorem - struktura tabulky je stejná jako pro přelety ISS. Protože družice klesá vlivem tření o stopy vzduchu v exosféře, časy se těsně před zánikem budou podstatně měnit a je třeba sledovat aktuální stav přímo na internetu. Datum uvedené v položce "Epoch" na posledním řádku hlavičky nad tabulkou musí být co nejaktuálnější. Většina přeletů z tabulky je v denní dobu nebo hluboko v noci, takže samotný satelit neuvidíme, ale v případě, že vstoupí do hustší atmosféry nad Evropou, bude světelný efekt doprovázející zánik družice pozorovatelný na noční i denní obloze (nebude-li výhled zakrývat oblačnost). Pravděpodobnost, že zánik uvidíme, tedy není malá.

• [2. IX. 2011 aktualizace 14. IX., J. Veselý] Počátkem září je možné ráno nízko nad západním obzorem zahlédnout planetu Merkur (okolo 5. hodiny). O něco výš svítí v Blížencích Mars. Nejjasnější planetou je však Jupiter. Vychází už po 21. hodině, na konci září se bude objevovat už před 20. hodinou. Je tedy viditelný po celou noc. Planeta Venuše je sice u Slunce, ale v těchto dnech ji můžeme vidět na snímcích z družice SOHO. Více o dění na obloze v září. Spolu s Venuší se v zorném poli koronografu LASCO C3 sondy SOHO vynořila bezejmenná kometa, která míří do Slunce. Klikněte na obrázek vpravo pro animaci

• [29. VIII. 2011, J. Veselý] Od září začínají všechny pořady pro veřejnost o hodinu dříve než o prázdninách. Správné začátky najdete v programu. Zvlášť bychom chtěli upozornit na dvě akce: V pátek 23. září 2011 se v 19 hodin zapojíme do tradiční akce Evropská noc vědců. Připraveny jsou Astrofyzikální hokusy - pokusy II, neboli hrátky s černou dírou. Při příznivém počasí navazuje pozorování zajímavých objektů noční oblohy. Největším lákadlem bude letos soutěž o malý astronomický dalekohled Celestron Firstscope. Zájemci budou podrobeni důkladnému testu astronomických znalostí a z těch, kteří test správně vyřeší, bude vylosován vítěz - majitel dalekohledu. Vstup na tuto akci je zdarma.

  V sobotu 24. září 2011 od 18 hodin se koná přednáška Mgr. Vladimíra Sochy Dinosauři v proměnách doby. Když byli dinosauři ve 20. letech 19. století objeveni pro vědu, byla povědomost o jejich životě a vzezření velmi mlhavá. Také od dob geniálního malíře Zdeňka Buriana se mnohé změnilo. Dinosauři jsou dnes vnímáni jako velmi úspěšná skupina obratlovců, kteří ovládali pevniny naší planety téměř po celé období druhohorní éry. Před přednáškou proběhne od 17:30 vernisáž výstavy Dinosauři, jak je možná neznáte. Vystaveny jsou originály knižních ilustrací Vladimíra Rimbaly. Právě ilustrace slovenského malíře Vladimíra Rimbaly s průvodními texty Mgr. Vladimíra Sochy vám nyní umožní nahlédnout zblízka na nejnovější pojetí vzhledu pradávných plazů, tak moderních, jak jen více než 65 milionů let staré organismy mohou být.

• [1. VII. 2011, J. Veselý] Provoz hvězdárny a planetária o prázdninách:
  Pro veřejnost je otevřeno po první dva víkendy (pátek, sobota) v červenci, tedy v pátek 1. července, v sobotu 2. července, v pátek 8. července a v sobotu 9. července. Od 10. do 31. července jsou hvězdárna a planetárium z technických důvodů uzavřeny. V srpnu je normální pravidelný provoz (středy, pátky, soboty) podle programu.

  O provoz na obloze se postarají především Měsíc a planety. V červenci i srpnu nás čekají série konjunkcí Měsíce s planetami v ranních hodinách.

• [24. VI. 2011, J. Veselý] Okolo Země proletí v pondělí 27. června asteroid 2011 MD ve vzdálenosti pouhých 12 000 km. Těleso svou velikostí spadá spíš do kategorie meteoroidů a od nás bude nepzorovatelné. Více v blogu Držte si klobouky - sviští kolem asteroid!

• [16. VI. 2011, M. Brož] Úplné zatmění Měsíce bylo úžasné! Pravda, zpočátku velmi obtížně pozorovatelné očima, ale na displeji digitálního fotoaparátu Canon Eos 350D s objektivem Sigma DC 18-200 se jevilo jako jasný a neuvěřitelně barevný úkaz. Na disku byl zcela zřetelný střed stínu Země.

• [10. VI. 2011, J. Veselý] Ve středu 15. června 2011 nastane úplné zatmění Měsíce pozorovatelné od nás. Od 20 hodin je připravena krátká přednáška Zatmění Měsíce, pojednávající nejen o tomto úkazu a možnosti pozorování na Zemi, ale také o zatměních měsíců jiných planet. Přednáší Mgr. Jan Veselý. Ve 21. hodin začne za příznivého počasí pozorování. Další informace najdete v červnovém Měsíčníku. Ve čtvrtek 16. června a v pátek 17. června se na Tylově nábřeží koná 4. ročník akce Hrajme si i hlavou, jíž se tradičně účastní Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové se svými dalekohledy. Také přispějeme do programu přednáškami na téma Život ve vesmíru a Člověk ve vesmíru.

• [23. V. 2011, J.Veselý] Tuto sobotu, 28. května 2011 od 18 hodin, se koná poslední sobotní přednáška před letními prázdninami. Druhý díl pátrání po mimozemském životě Tak kde ksakru jsou? přednese RNDr. František Blahák, CSc. Více v květnovém Měsíčníku. V červnu máme program nabitý mimořádnými akcemi. V pátek 3. června 2011 od 17 hodin se na hvězdárně koná sborový koncert Hvězdářům o hvězdách (z cyklu Královéhradecká zastavení). Těšíme se na tajuplný koncert nejmenších zpěváčků Českého chlapeckého sboru z Hradce Králové. Spoluúčinkují laureáti soutěže Zlatý zpěváček. Pořádá PUERI AURI, o.p.s. Ve středu 15. června 2011 nastane úplné zatmění Měsíce pozorovatelné od nás. Od 20 hodin je připravena krátká přednáška Zatmění Měsíce, pojednávající nejen o tomto úkazu a možnosti pozorování na Zemi, ale také o zatměních měsíců jiných planet. Přednáší Mgr. Jan Veselý. Ve 21. hodin začne za příznivého počasí pozorování. Další informace najdete v červnovém Měsíčníku. Ve čtvrtek 16. června a v pátek 17. června se vždy od 9 do 16 hodin koná 4. ročník akce Hrajme si i Hlavou, kterou pořádá Univerzita Hradec Králové. Se svými dalekohledy se účastní i hvězdárna. Věda na dva dny opustí svá kamenná sídla a představí svou atraktivní tvář na Tylově nábřeží, kde budou před budovou univezity stánky se zajímavými fyzikálními experimenty. Uvnitř budovy budou krátké přednášky s fyzikální a astronomikou tematikou. Připraveny jsou také soutěže. Hlavním tématem tohoto ročníku je Člověk.

• [14. V. 2011, J. Veselý] Planety Merkur, Venuše, Mars a Jupiter se shromáždily na jednom místě oblohy, při pohledu ze Země jsou tedy téměř přímce za sebou. Na internetu najdeme spoustu nádherných fotografií a nadšených zpráv o pozorování tohoto jevu, na obloze však nic nevidíme. V našich zeměpisných šířkách máme tentokrát smůlu. Více se dočtete v blogu Proč nevidíme planety.

• [4. V. 2011, J. Veselý] Kvůli odkladu startu raketoplánu Endeavour se definitivně ruší květnové představení nebeského divadla. Poslední přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) je od nás pozorovatelný dnes (4. 5.) večer. Následující až 30. května ráno. Pokud tedy raketoplán odstartuje ještě v květnu, jeho přibližování k ISS neuvidíme. Přesto je na květnové obloze na co koukat - stále ještě jsou výborné podmínky pro pozorování planety Saturn.

• [28. IV. 2011, J. Veselý] Zveme Vás na květnové přednášky. První přednáška v sobotu 7. 5. 2011 od 18 hodin nazvaná Vzhůru do oblak! bude povídáním o krásném sportu, létání na závěsném kluzáku. Je to vlastně trochu zapomenutý způsob létání, přitom jeden z nejúžasnějších. Na přednášce uvidíte jak se rogalisté učí odlepit od země nebo na ni přistát, jak samotný let vypadá a co umožňuje, jak se rogala probíjela do Československa a jak to vlastně začalo. Třeba se nakonec rozhodnete vyzkoušet volné létání na vlastní kůži. Přednáší Lenka Trojanová. Ve druhé přednášce v sobotu 14. 5. 2011 od 18 hodin porovnáme rekordní výkony lidského těla se zástupci jiných živočišných druhů: Výkony současných vrcholových sportovců se běžnému člověku zdají být vpravdě nadlidské. Někteří běhají stovku pod deset vteřin, jiní skáčou přes osm metrů do dálky a další zase třeba uplavou stovky kilometrů. Ani to však není nic proti specialistům ze zvířecí říše - skuteční přeborníci současného i pravěkého světa totiž dresy nenosí... píše autor přednášky Mgr. Vladimír Socha. Poslední květnovou sobotu 28. 5. od 18 hodin nás čeká druhý díl přednášky Tak kde ksakru jsou? V Epizodě II se dozvíme proč jsme ve vesmíru (možná) sami. Podrobný článek najdete v květnovém Měsíčníku. Přednáší RNDr. František Blahák, CSC.

• [1. IV. 2011, J. Veselý] Od dubna začínají kvůli zavedení tzv. letního času všechny pořady pro veřejnost zdánlivě o hodinu později. Správné začátky najdete v programu na duben. Budou platit až do konce srpna. Přijďte se podívat na planetu Saturn, která se v dubnu nachází v opozici se Sluncem a díky tomu je pozorovatelná po celou noc. Veřejné pozorování je ve středu, v pátek a v sobotu od 21:30.

• [28. III. 2011, J. Veselý] Zveme Vás na dubnové přednášky. Blíží se 50. výročí letu prvního člověka na oběžnou dráhu okolo Země. Přednáška Gagarin nás pozval do vesmíru přinese nejen zasvěcený pohled do historie pilotovaných letů, ale bude se věnovat i kosmické medicíně - zdraví člověka za jeho pobytů ve velmi nepřátelském prostředí. V sobotu 9. dubna 2011 od 18 hodin přednáší Mgr. Karel Bejček. O týden později, v sobotu 16. dubna 2011 od 18. hodin nás RNDr. Vanda Boštíková, Ph.D. pozve na návštěvu národního parku s nevypočitatelným počasím, i v červenci uzavřenými turistickými trasami kvůli závalům sněhu a neuvěřitelným počtem nádherných vřídel. Parku, kde je občas na silnici více bizonů než aut, a kde není až tak unikátní vidět medvěda na vzdálenost až skoro nepříjemnou,… Cestovatelská přednáška o Yellowstonském národním parku se jmenuje Oheň a led.

• [14. III. 2011, J. Veselý] MĚSÍC URČITĚ NEMOHL ZPŮSOBIT JAPONSKÉ ZEMĚTŘESENÍ ANI VLNU TSUNAMI. Více k tématu, jež se objevilo v bulvárním "zpravodajství", najdete v článku Měsíc a zemětřesení.

• [8. III. 2011, J. Veselý] Fotografie přeletu raketoplánu Discovery a Mezinárodní kosmické stanice (ISS) po oddělení (7. 3. 2011). Poslední šanci spatřit na obloze Discovery a současně ISS budeme mít zřejmě dnes 8. 3. 2011 v 19:16. Raketoplán poletí o půl minuty dříve než ISS. Objeví se na západě, blízko jasné planety Jupiter a poletí směrem k jihu nízko nad obzorem. Tabulky přeletů ISS a Discovery na Heavens Above.

• [2. III. 2011, J. Veselý] V březnu Vás zveme na přednášky a klavírní koncert. V sobotu 12. března 2011 od 17 hodin přednáší Mgr. Vladimír Socha o tom, jaké to bylo, když se Vaším obývákem proháněli trilobiti. Přednáška se jmenuje Česká republika v minulých geologických dobách a Vladimír Socha ji přibližuje slovy "Na místě, kde dnes stojí panelové domy a obchodní střediska se v dávné minulosti planety nacházelo prostředí, které by nikdo z nás nepoznal. Tam, kde teď máme svůj domov, rostly kdysi pralesy, objevovala se a zase zanikala moře a pohoří, a prostředí bylo oživováno miliony druhů organismů, nám již známých pouze ze zkamenělin. Jste-li vyznavači starých rodinných alb, nenechte si ujít příležitost, jak zmapovat půl miliardy let dlouhou historii vašeho bydliště." Ve čtvrtek 24. března od 19:30 rozezní hvězdárnu klavírní koncert Hradec Králové pod hvězdami z cyklu Oáza klidu Vladimíra Župana a jeho hostů. Hudba doprovázená projekcí obrazů z vesmíru zazní ve druhé části také pod umělou hvězdnou oblohou v planetáriu. Při příznivém počasí budeme pozorovat oblohu pomocí dalekohledů v kopuli i na terase. Pořádá EMMA Art Agency (zvláštní vstupné - předprodej v Galerii Barbara a v Informačním centru). Další přednáška se koná v sobotu 26. března 2011 od 17 hodin. Tématem je Tak kde ksakru jsou? Přednáška se zabývá hledáním odpovědi na lapidární Fermiho otázku "Tak kde všichni jsou?", kterou byl zformulován tzv. Fermiho paradox, týkající se zjevného rozporu mezi vysokou pravděpodobností (podle mnoha fundovaných úvah a teorií) existence mimozemských civilizací a tím, že dosud nebyly nalezeny žádné hodnověrné důkazy, že by nás takové civilizace někdy navštívily, ani že existují. Zaměříme se na předpoklad, že mimozemské civilizace skutečně existují a pokusíme se vysvětlit, proč (zatím) o nich nic nevíme, jaké toho mohou být příčiny, případně, jaké důvody tyto civilizace vedly k tomu, že nás dosud nenavštívily, nedaly o sobě vědět, proč je kolem nás "hluboké ticho". Složitějším případem, že neexistují a proč, se budeme zabývat v navazujícím pokračování v příští přednášce, která je připravena na květen. Přednáší RNDr. František Blahák, CSc.

• [26. II. 2011, J. Veselý] Přelety Mezinárodní kosmické stanice a raketoplánu Discovery. Podívejte se na fotky:

  

• [25. II. 2011, J. Veselý] Sledujte přelety Mezinárodní kosmické stanice a raketoplánu. Postupné přibližování raketoplánu Discovery k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) můžeme sledovat na naší obloze. V pátek 25. února můžeme stanici pozorovat dvakrát. Poprvé se objeví nízko nad JJZ obzorem v 17:37 a bude se sunout přes jih směrem k východu. Nejvýš na obloze bude o tři minuty později, okolo 17:42 nám zmizí z dohledu. Raketoplán bude od ISS ještě daleko, dá se očekávat, že ji bude následovat po podobné dráze o několik desítek minut později. Druhý páteční přelet začne vynořením ISS v 19:12 na ZJZ a tři minuty na to ji budeme mít přesně nad hlavou poblíž jasné hvězdy Capelly ze souhvězdí Vozky. Spojení raketoplánu se stanicí je plánováno na sobotu 26. února okolo 20. hodiny. První sobotní přelet začne v 18:03 na JZ. Za tři minuty stanice vystoupá poměrně vysoko nad jižní obzor mezi souhvězdí Býka a Blíženců. V její bezprostřední blízkosti bude druhý objekt nepřehlédnutelné jasnosti – raketoplán Discovery. Sestava zmizí z dohledu okolo 18:09. Po 95 minutách nás čeká další přelet. Obě tělesa se objeví v 19:38 na Z těsně vedle právě zapadající planety Jupiter. Nedojde-li v letovém plánu k posunům, bude do spojení zbývat něco přes 20 minut. Stanice a raketoplán budou už vzájemně tak blízko, že je nebude možné očima rozlišit. Sestava bude mířit do souhvězdí Kasiopeji, ale než k němu doletí, zanoří se v 19:40 do stínu Země. Podrobnou tabulku přeletů najdete na serveru Heavens Above. Odkaz je nastaven na pozorovatele v Hradci Králové. V pátek i v sobotu budeme za příznivého počasí sledovat stanici a raketoplán během našich programů pro veřejnost. Více o pozorování přeletů v blogu Kosmické manévry nad našimi hlavami.

• [2. II. 2011, J. Veselý] V únoru nás čekají dvě dobrodružné výpravy. V pátek 18. února v 18 hodin se na vlnách dobrodružství vydáme do Indonésie a Indopacifiku s manželi Jeglíkovými a jejich spolupracovníky. V plánu je tříhodinové promítání filmů a fotografií, které za poslední dva roky pořídili na souši i na moři, v pralese i pod vodou. V sobotu 26. února od 17 hodin nám Lenka Trojanová odhalí nejstřeženější tajemství komet v přednášce Komety zblízka aneb pohledy, o kterých naši prarodiče jen snili.

• [10. I. 2011, J. Veselý] Zveme Vás na přednášky v lednu. Nejprve se podíváme na Dějiny dopravy - od monoxylonu po raketoplán. Dějiny dopravy mají historii tak dlouhou, jak dlouho existuje sám člověk. Již pravěcí hominidé potřebovali cestovat na dlouhé vzdálenosti a uměli si cesty krátit objevováním stezek a využíváním znalostíterénu. Velmi dlouho však jediným dopravním prostředkem byly jejich nohy. Po skončení poslední doby ledové nastal další posun díky vynálezu monoxylů - člunů, vydlabaných z jediného kusu kmene. Kromě toho se tehdy objevily také první primitivní sáně a sněžnice. Zlomovým okamžikem pak bylo zejména ochočení koně, k němuž došlo asi před 6 000 let. Tento nedoceněný lidský společník se stal nejvýznamnějším dopravním prostředkem na dobu dalších 58 století a byl částečně nahrazen až železniční dopravou ve "století páry". Moderní dopravní prostředky vědecko-technického věku (jako je motorka, auto nebo vrtulník) jsou i po mnoha desítkách let stále ještě vlastně žhavou novinkou. Dějiny dopravy vyvrcholily kosmickými lety, které v posledním půlstoletí umožnily člověku opustit atmosféru naší planety. O úžasných dějinách dopravy bude vyprávět přednáška Vladimíra Sochy v sobotu 15. ledna 2011 od 17 hodin. Druhou přednáškou bude astronomický cestopis o výpravě za temnou oblohou do chilské pouště Atacama Expedice StarChile 2010. O astronomii i tamější přírodě bude vyprávět Mgr. Martin Lehký v sobotu 22. 1. 2011 od 17 hodin.

• [5. I. 2011, M. Brož] Takto vypadal průběh částečného zatmění od východu Slunce až do konce úkazu. Fotografováno pomocí teleobjektivu Rubinar 10/1000 s filtrem a zrcadlovky Canon Eos 350D.

  8:03 SEČ	9:13	9:25	9:45	10:08	10:54

• [4. I. 2011, J. Veselý] Pozorování částečného zatmění Slunce se velmi vydařilo. Začali jsme s úplně zataženou oblohou a optimistickou předpovědí počasí. Dramatické chvíle čekání na díru v mracích jsme si s návštěvníky krátili výkladem o způsobu, jakým zatmění vzniká, počítačovou simulací dnešního zatmění a prostřednictvím internetu sledováním snímků Slunce pořízených v Izraeli a Španělsku. Čtvrt hodiny před maximem se Slunce vynořilo z mraků a už se neschovalo. Až do konce zatmění se počasí neustále zlepšovalo a postupně, když Měsíc začal opouštět sluneční kotouč, jsme mohli pozorovat i sluneční skvrny. Na hvězdárnu se přišlo podívat asi 30, věříme, že spokojených, návštěvníků a jedna školní výprava. Už se těšíme na další zatmění, které nastane v pátek 20. března 2015 také v dopoledních hodinách. Tento snímek pořídil sedm minut před maximální fází z terasy Hvězdárny a planetária v Hradci Králové přes H₂O filtr Karel Bejček (klikněte pro celý obrázek):

• [28. XII. 2010, J. Veselý] Přejeme Vám úspěšný rok 2011 a hned druhý pracovní den druhého desetiletí Vás zveme na pozorování částečného zatmění Slunce, které začne v úterý 4. ledna 2011 krátce po 8. hodině ranní. Podrobnosti najdete v Měsíčníku a po kliknutí na PF2011.

• [2. XII. 2010, J. Veselý] Zveme Vás na prosincové přednášky. V sobotu 11. prosince 2010 se v 17 hodin přeneseme z hradecké hvězdárny do jedné z nejkrásnějších zemí Latinské Ameriky – Guatemaly. Země, která oplývá nejen nádhernou přírodou, sopkami, tropickými pralesy, ale i mnohými památkami. Naše návštěva se bude soustředit na pomyslný trojúhelník hlavního města Guatemala City, Unescem chráněné bývalé hlavní město La Antigua a Národní park se sopkou Pacaya. Přednáší RNDr. Vanda Boštíková, Ph.D. O týden později zavládne na hvězdárně vánoční atmosféra a už poněkolikáté se pokusíme najít odpověď na věčnou otázku Jak to bylo s hvězdou betlémskou?. Podobně jako jsme o velikonocích probírali podrobně pašijový příběh na základě evangelijních záznamů, i tentokrát budeme pozorně sledovat, co nám Evangelia o této události říkají, co se v nich dozvídáme přímo a co jen tak jakoby mezi řádky. Postupně zavrhneme kometu i supernovu a pozastavíme se nad skutečností, že hvězdu viděli jen mudrci (mágové, astrologové?) a ne obyčejný lid, dokonce ani ne ten nechvalně proslulý Herodes. Záhadu snad rozluští RNDr. František Blahák, CSc. na přednášce v sobotu 18. prosince 2010 od 17 hodin.

• [5. XI. 2010, J. Veselý] V listopadu Vás zveme na dvě přednášky. První je paleontologická: Pravěcí obyvatelé Čech a Polska. Území České republiky a sousedního Polska nebylo až donedávna považováno za oblasti, ve kterých by bylo možné pátrat po zkamenělých pozůstatcích dinosaurů a jiných zajímavých obratlovcích druhohorního období. Zatímco mamuty a srstnaté nosorožce odtud známe poměrně dobře už víc než století, tvorové jako silesaurus, polonosuchus nebo třeba český iguanodontid ještě do obecného povědomí příliš nevstoupili. Přitom se však jedná o velmi zajímavé tvory, významné i z hlediska evoluce obratlovců. Jejich pozůstatky nebyly objeveny nikde v pustinách mongolské Gobi nebo jihoamerických And - nacházejí se řádově jen desítky kilometrů od Hradce Králové. Chcete-li se o těchto fantastických poslech pravěku dozvědět zajímavou a atraktivní formou, pak je právě vám určena přednáška Mgr. Vladimíra Sochy v sobotu 20. 11. 2010 od 17 hodin. Astronomickou přednášku pro nás v sobotu 27. 11. 2010 od 17 hodin připravil geolog a pracovník Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně Mgr. Pavel Gabzdyl. Název Seznamte se s Měsícem a podtitul Co bychom měli vědět o Měsíci? naznačují, o čem bude řeč. Odstavec z listopadového Měsíčníku dosvědčuje, že řeč to bude velmi zajímavá: Náš nejbližší kosmický souputník si ale rozhodně zaslouží, abychom o něm alespoň pár základních věcí věděli. Teprve potom snadno poznáme, kdy například visíme hlavou dolů, proč hvězdáři nemají v oblibě měsíční úplněk nebo že jeho fáze nemohou ovlivňovat pozemské počasí."

• [8. X. 2010, J. Veselý] Zveme Vás na přednášku RNDr. Františka Blaháka, CSc. o družici Kepler, extrasolárních planetách a jejich vyhledávání Jsou ve vesmíru další Země? Astronomové už našli více než 490 planet obíhajících okolo jiných hvězd než Slunce. I když známe už celé planetární soustavy, v žádné z nich jsme zatím nenašli planetu opravdu podobnou Zemi. Ve všech případech jsou tyto tzv. exoplanety mnohem větší než Země nebo příliš blízko ke své mateřské hvězdě, často obojí. Zemi nejpodobnější planeta Gliese 851g zase obíhá okolo červeného trpaslíka, tedy hvězdy, která je mnohem menší než Slunce. Planetu opravdu se vším všudy podobnou Zemi stále ještě hledáme. Pikantní podrobnosti uslyšíte na přednášce v sobotu 23. 10. 2010 od 17 hodin.

• [30. IX. 2010, J. Veselý] S blížícím se kosmickým týdnem vás v sobotu 2. října od 17 hodin zveme na přednášku Mgr. Karla Bejčka Kosmonautika kolem nás. Co přináší kosmonautika do běžného života? Kosmická technika ovlivňuje náš život mnohem víc, než si připouštíme. Nejde jen o materiály typu teflon nebo suché zipy. Telekomunikační, záchranářské a navigační systémy jsou dnes na kosmonautice nejen přímo závislé, ale bez ní nemyslitelné. Při letech astronautů a kosmonautů se provádějí biologické a lékařské experimenty, jejichž výsledky se už dávno využívají v medicíně... V sobotu 16. října od 17 hodin se na hvězdárně koná přednáška PhDr. Ivo Králíčka Přírodou Ekvádoru. Její obsah nejlépe přiblíží slova autora: "Od 24. ledna do 16. února 2010 jsem měl možnost si projít a zažít různé formy tropického deštného lesa. S malou skupinou biologů jsme se vypravili do Ekvádoru. Relativně malé země Jižní Ameriky, která jak název napovídá leží na samém rovníku. Tuto zemi jsme si vybrali pro pestrost biotopů, které se kumulují na velmi malé ploše. Návštěva tropické oblasti Ekvádoru pro mne byla tou nejlepší učebnicí tropické ekologie. Byl jsem nadšen z nejroztodivnějších životních forem živočichů a rostlin. Bylo úžasné pozorovat procesy charakteristické pro rovníkové oblasti, …. Věcí, na kterou určitě nezapomenu, byl opojný klid, zdánlivá bezstarostnost a stabilita, kterou představoval tento zelený ráj, na jehož vlnách jsem se každý večer nechával opojeně uspávat. O tyto zážitky bych se rád na přednášce s Vámi podělil."

• [28. VIII. 2010, J. Veselý] V září se vrháme do nového školního roku s novým elánem a programem napěchovaným čtyřmi mimořádnými akcemi:
  • od 1. září je otevřena nová výstava Kosmické teleskopy 21. století, která představuje snímky pořízené kosmickými dalekohledy druhé generace – Chandra a Newton pozorují v rentgenovém oboru, Galex v ultrafialovém záření, Spitzerův teleskop a největší z kosmických dalekohledů, Herschelův teleskop, fotografují v infračerveném oboru, teleskop Planck mapuje mikrovlnnou ozvěnu velkého třesku. Nejslavnější z kosmických teleskopů, Hubbleův, byl sice na oběžnou dráhu vynesen již před dvaceti lety, ale nyní pracuje s novou citlivější kamerou a nejen za zásluhy je na výstavě zastoupen největším počtem fotografií.
  • sobota 18. září od 18. hodin astronomický cestopis: Svědectví z ráje přinese Petr Horálek, účastník VII. expedice SAROS na Cookovy ostrovy, jež byla součástí velkého mezinárodního projektu. Na pozorování úkazu měla expedice bohužel smůlu. Před úplným zatměním přišla nad pozorovací místo na Mangaie ošidná fronta a ztemnělý sluneční kotouč s jedinečně tvarovanou korónou nemilosrdně zakryla. Samotnému vědeckému projektu to neuškodilo, neboť štěstí měli na ostatních zvolených lokalitách. A co tedy zbylo nám? Každodenní strhující západ Slunce, přírodně temná jižní hvězdná obloha, setkání s mimořádně věřící komunitou neuvěřitelně přívětivých lidí a přírodní skvosty, o jakých se člověku ani zdaleka nezdá, když zrovna sní o ráji na Zemi...
  • pátek 24. září od 19 hodin předvedeme Astronomické hokusy - pokusy. Akce je součástí tradiční evropské noci vědců, vstup je zdarma. Předvedeme si například jak se vaří voda na Maru při teplotě 0°C, jak rychle se se Zemí srážejí meteoroidy a jak se ze světla dá zjistit, co jsou hvězdy zač.
  • sobota 25. září od 18 hodin přednáška Mgr. Vladimíra Sochy Novinky staré miliony let: Paleontologie vyšších obratlovců prodělává v posledních letech značný rozvoj a významné nové objevy jsou dnes otázkou spíše jen týdnů než měsíců či let. Díky tomuto trendu se v současnosti významně prohloubilo také pochopení jedné z nejfantastičtějších skupin obratlovců v dějinách planety - druhohorních neptačích dinosaurů. Právě rok 2010 je již ve své druhé polovině jedním z nejúspěšnějších, co se počtu a kvality nově popsaného fosilního materiálu dinosaurů týče. S těmi nejzajímavějšími objevy a jejich významem vás atraktivní formou seznámí nová přednáška Vladimíra Sochy, na níž si také budete moci zakoupit (a nechat podepsat) autorovu druhou knihu o dinosaurech.

• [2. VIII. 2010, J. Veselý] V srpnu Vás zveme na výstavu fotografií Pavla Bartošky Cosi kdesi nad/pod nebesy a pozorování oblohy, na které v první polovině srpna večer svítí tři planety - Venuše, Mars a Saturn a okolo 12. srpna vrcholí aktivita meteorického roje Perseid. V období vysoké aktivity meteorického roje Perseid, od 11. do 14. srpna 2010 je Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové otevřena denně. Ve 20:00 začíná Večerní program (planetárium, pozorování planet), ve 21:30 začíná Večerní pozorování (Perseid a dalších objektů na obloze). Pozorování je možné uskutečnit jen při jasné obloze.

• [30. VI. 2010, J. Veselý] Jasný objekt stelárního vzhledu, který svítí večer nad západním a severozápadním obzorem je planeta Venuše. Bude svítit jako Večernice na obloze ještě po celý červenec a nízko nad obzorem bude večer viditelná i v srpnu. V dalekohledu můžeme pozorovat, že střídá fáze podobně jako Měsíc. V případě jasného počasí ji pozorujeme při večerním pozorování pro veřejnost každou středu, pátek a sobotu od 21:30. Z důvodu pravidelné údržby jsou hvězdárna a planetárium od 7. do 18. července pro veřejnost uzavřeny. Na začátku prázdnin je tedy možno hvězdárnu navštívit 2. a 3. července a potom až od 21. července 2010

• [30. VI. 2010, LeT] Poslední dobou se množí pozorování neobvyklých zářících objektů. Prosím pozor, nejedná se o UFO!! :) -čínský létající lampion:

• [11. VI. 2010, Trojanova L.] Fotografie komety C/2009 R1 (McNaught) zobrazuje kometu tak, jak ji lze v součastnosti spatřit pomocí amatérských dalekohledů. Obrázek byl pořízen 11. VI. 2010 v (3:37 - 3:40 SELČ) refraktorem 200mm, F/17,5, exp. 33s, ISO 400, složeno z pěti snímků.
  

• [10. VI. 2010, J. Veselý] Jasnost komety C/2009 R1 (McNaught) v těchto dnech překonala teoretickou hranici viditelnosti pouhým okem, je však pozorovatelná spíše triedrem či astronomickým dalekohledem. Klikněte na obrázek pro podrobnosti (pdf soubor):

• [29. V. 2010, J. Veselý] Červnové přednášky jsou zaměřeny na planetu Zemi a život. V sobotu 5. června 2010 v 18 hodin začneme přednáškou RNDr. Františka Blaháka, CSc. nazvanou Život na Zemi - kosmická pro a proti, jejíž podtitul Co všechno se muselo stát, abychom tu byli? má upozornit na to, kolik podmínek musí být splněno, aby se život v některém místě vesmíru mohl udržet a evolucí vyvinout do vyšších forem. Jsou to většinou podmínky nutné pro udržení, ne však postačující ke vzniku života. Na základě uvedených skutečností a diskutovaných podmínek nakonec nastíníme, pravděpodobně velmi nepravděpodobnou, pravděpodobnost, s jakou by se ve vesmíru mohly vyskytovat další vyspělé civilizace. O týden později, v sobotu 12. června od 18 hodin budeme pokračovat přednáškou Mgr. Karla Bejčka na téma Je planeta Země zázrak? (pohledy vědy a víry). Zatímco první přednáška bude více o životě ve vesmíru, tato přednáška se více zaměří na naši planetu. Přednášející je dlouholetým lektorem astronomie a kosmonautiky na královéhradecké hvězdárně a současně magistrem theologie, takže jeho pohledy z hlediska vědy i víry jsou nanejvýš kvalifikované a fundované. Další, krátké, přednášky o planetě Zemi a životě ve vesmíru můžete navštívit na akci Hrajme si i hlavou, kterou pořádá Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové a na níž se podílí Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové. Akce probíhá od 17. do 19. června 2010 na Tylově nábřeží. Přednášky se konají v budově PdF UHK, jsou určeny především pro školy, ale mohou se přijít podívat i individuální posluchači. Podrobnosti o časech a tématech najdete na stránkách www.hrajme-si-i-hlavou.cz.

• [30. IV. 2010, J. Veselý] Pozvánka na květnové přednášky začíná upozorněním na výjimku. Cestovatelská přednáška se tentokrát koná mimořádně ve čtvrtek 6. května od 18 hodin, protože už o víkendu přednášející odlétá za novým dobrodružstvím do Mexika. Už teď se těšíme na zajímavé obrázky i povídání, ale tentokrát se ještě ohlédneme za cestou MUDr. Petra Šubrta Andskými zeměmi nejen po stopách Inků. V sobotu 15. května Vás zveme na přednášku Mgr. Vladimíra Sochy Pravěk v populární kultuře. Co bylo špatně na pravěkém světě v románu A. C. Doylea Ztracený svět? Mohl skutečně existovat King Kong? Které živočichy jsme ještě měli vidět v Cestě do pravěku a kteří tam byli jaksi navíc? Co bylo vlastně špatně na dinosaurech z Jurského parku? A v neposlední řadě, kam až mohou zajít bezmála dokonalé počítačové animace pravěkých organismů z trikových dokumentů posledních let? Na tyto a mnohé další, dosud nezodpovězené otázky, vám odpoví přednáška známého hradeckého popularizátora vědy, kterému v tomto měsíci vychází jeho druhá kniha o dinosaurech. Když už jsme v květnu udělali jednu výjimku, bude i další přednáška mimořádně ve středu 19. května. V Číně proběhlo v loňském roce nejdelší úplné zatmění Slunce tohoto století. Astronomové neváhají za zatměním cestovat přes půl světa a když už se dostanou do pro nás exotických míst, pořádně je procestují. Přednáška Mgr. Lenky Soumarové z pražské Štefánikovy hvězdárny Čínské Slunce bude samozřejmě také o zatmění Slunce, ale především o zajímavých místech Číny, v níž expedice za zatměním strávila téměř měsíc.

• [21. IV. 2010, J. Veselý] Podívejte se na reportáž o chystané oslavě dvacetin Hubbleova teleskopu, kterou natočili redaktor Olda Tamáš a kameraman Honza Pony Polonský.

• [16. IV. 2010, J. Veselý] 24. dubna 2010 uplyne 20 let od vyneseni Hubbleova kosmického teleskopu na oběžnou dráhu okolo Země. Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové se stala jedním ze 100 vybraných evropských center popularizace vědy, kde bude vystavena obří fotografie, kterou pořídil Hubbleův teleskop k vlastním dvacetinám. Přijďte se podívat 24. dubna 2010 v 17:30 na slavnostní odhalení a staňte se prvními, kteří výroční snímek uvidí na vlastní oči. Pro více informací klikněte na obrázek.

• [29. III. 2010, J. Veselý] Zveme Vás na dubnové přednášky a na výstavu. Hned první sobotu, 3. dubna 2010 od 18 hodin můžete navštívit přednášku RNDr. Františka Blaháka, CSc. Velikonoce z pohledu (nejen) astronomie. Hlavní křesťanský svátek – Velikonoce je pohyblivý a jeho datum se stanovuje astronomicky. V přednášce se ale podíváme i na neastronomické, šlo-li o skutečnou událost, pak řekněme historické, souvislosti smrti a vzkříšení Ježíše očima fyzika. O dva týdny později, v sobotu 17. dubna 2010 od 18 hodin je připravena přednáška Konstrukce a let raketoplánu. Americký raketoplán je přes 37 metrů dlouhý, rozpětí jeho křídel činí téměř 24 metrů, samotný váží 78 tun a plně naložený palivem a nákladem při startu až 110 tun. Může mít až jedenáctičlennou posádku. Do jeho nákladového prostoru by se vešlo hned několik ruských dopravních lodí Sojuz. doc. RNDr. Zdeněk Kluiber, CSc., Ph. D. nás při přednášce seznámí s podrobnostmi o tomto kolosu. Věříme, že se s námi rozdělí i o své vlastní zážitky z návštěvy střediska výcviku amerických astronautů. Až do konce června je možné zhlédnout výstavu Vesmír v kameni. Je otevřena při programech pro veřejnost, jejichž začátky se od dubna kvůli zavedení letního času zdánlivě posouvají o hodinu (viz program). 24. dubna 2010 bude Hubblův kosmický teleskop slavit dvacetiny mimo jiné také na naší hvězdárně. Můžete se tešit na jistá překvapení!

• [9. III. 2010, J. Veselý] Přednášky v březnu budou astronomické jen opravdu okrajově, ale to jim jistě nic neubere na zajímavosti. V sobotu 20. března se náš kolega Mgr. Karel Bejček podělí s návštěvníky hvězdárny o své zážitky z Normandie a Bretaně, kde najdeme i kamenné řady, jimž je astronomický význam připisován. O týden později, v sobotu 27. března se těšíme na další přednášku Mgr. Vladimíra Sochy, který si tentokrát vybral historické téma Římané v Čechách. Těmito slovy autor přibližuje, o čem přednáška bude: Na počátku 2. století n. l. měla Římská říše rozlohu přes 5 milionů km² a pod vládou císařů žila téměř čtvrtina světové populace. Jedna z největších starověkých říší se rozpínala od Atlantiku až po Blízký Východ a od Skotska po Saharu. Naše území s ní hraničilo v oblasti jižní Moravy, ale nebylo Římany nikdy trvale osídleno. Mohlo však být všechno jinak? Opravdu římští císařové neprojevili o budoucí české území sebemenší zájem? Přednášky začínají v 17 hodin.

• [4. II. 2010, J. Veselý] Zveme Vás na únorové přednášky. Nebeské lásky zrada nebude tak úplně přednáška i když přednášet na ní budeme. Básně a řecké báje. Po loňském mimořádném úspěchu jsme se rozhodli připravit další netradiční pořad pro zamilované. Počasí v letošním předjaří zamilovaným moc nepřeje. V planetáriu je pořád jasná obloha, nikdy tam nesněží, mrzne jen málo a prší jen občas. Antické báje, které se váží k souhvězdím, obsahují spoustu milostných motivů a ne vždy to v nich s láskou dobře dopadne. V předvečer svátku svatého Valentýna, v sobotu 13. února od 17 hodin, budeme tentokrát spíš varovat. Smutno nám však při tom určitě nebude.

  Další přednáška Proměny planety Země bude v sobotu 17. února od 17 hodin. O čem Bude? V posledních třiceti letech se setkáváme s obavou o tento svět, který nám začíná být malý a těsný a nedostatečně oplývající surovinami. Vyslovujeme slovo ochrana s nevysloveným předpokladem, že ochraňovaná příroda bude neměnná a tudíž stálým zdrojem uklidňující jistoty. V pohledu delšího časového úseku je takovýto pohled na naši planetu, kterou sdílíme s ostatními živými tvory, značně iluzorní. V nadčasovém pohledu je naše současnost jen krátkou epizodou, kterou vystřídá budoucnost, kdy naše planeta bude naprosto odlišným a nepřátelským světem.

• [14. I. 2010, J. Veselý, J. Šura] Od 11. ledna je na hvězdárně přístupná nová výstava fotografií Vesmír v kameni - hlubiny Vesmíru i času zachycené v kresbě achátů. "Daleký Vesmír a světy skryté uvnitř achátu mají podobná tajemství. Při pozorování Vesmíru jsme omezeni vzdáleností a poněkud špatným výhledem z našeho pozorovacího stanoviště, u achátu je to, co vidíme, určeno zakalením chalcedonu a víceméně náhodnou rovinou, po které byl kámen rozříznut a vyleštěn. Kdybychom chtěli vidět scenerie další, ty původní zničíme... Skutečnou autorkou vystavených vesmírných scén a scenerií je příroda, role nás ostatních je omezena větší či menší touhou a schopností vidět dovnitř věcí okolo nás." Jiří Šura

• [4. I. 2010, J. Veselý] Přednáška Mgr. Vladimíra Sochy Vodní monstra, Gryfové a saně je o předvědeckém objevování zkamenělin: "Dnes víme, že zkameněliny jsou pozůstatky organismů, žijících v dávných geologických dobách. Podivné, často obří kosti a zuby však dobře znali již starověcí učenci a středověcí kronikáři. Jak si oni vysvětlovali existenci těchto nápadných pozůstatků v době před vznikem geologických věd? Pochopitelným způsobem – vyprávěli o nich legendy a bajky, z nichž dodnes čerpají autoři pohádek, stejně jako fantasy a sci-fi literatury..." Přednáška Mgr. Karla Bejčka Kosmonautika je o letech do vesmíru: "Rok 2009 byl velmi úspěšný pro kosmické lety – proběhlo celkem 75 úspěšných startů, při kterých bylo vypuštěno 123 kosmických družic a sond. Nejvíce v tomto desetiletí. V tom počtu je 9 pilotovaných kosmických letů – amerických raketoplánů a ruských Sojuzů. Celkový počet kosmonautů dosáhl čísla 508 (celkově 1112 startů kosmonautů). Podíl na startech mají Rusko 32 startů /50 těles, USA 24/33, Francie 7/14, Čína 6/7, Japonsko 3/10, Indie 2/8, Irán 1/1. Jak probíhaly některé starty, lety a dostavba Mezinárodní kosmické stanice ISS se dozvíte na přednášce Kosmonautika."

• [28. XII. 2009, J. Veselý] Na Silvestra nás čeká částečné zatmění Měsíce. Opravdu jen částečné a velmi malé. Do zemského stínu se Měsíc zanoří jen 7,6% svého průměru. Zatmění začíná vstupem Měsíce do zemského polostínu v 18 hodin 17 minut. Okem pozorovatelné změny na měsíčním úplňku (už druhém v letošním prosinci) můžeme čekat až v 19:53, kdy začíná částečné zatmění, které trvá přesně hodinu. Ve 20:53 tedy částečné zatmění Měsíce skončí. Ještě do 22:28 bude Měsíc procházet polostínem, ale to už bude opět očima nepostřehnutelné.
  

• [18. XII. 2009, J. Veselý] V období vánočních a novoročních svátků je Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové otevřena jako obvykle pravidelně ve středu, v pátek i v sobotu. Ve sváteční dny je program rozšířen o pozorování Slunce a program pro děti:

  		14:00	15:00	19:00	20:30
  středa	23. 12.	---	---	večerní program (včetně planetária)	večerní pozorování (při jasné obloze)
  čtvrtek	24. 12.	---	---	---	---
  pátek	25. 12.	pozorování Slunce (případně ze záznamu)	program pro děti (pohádky, planetárium, kostky)	večerní program (včetně planetária)	večerní pozorování (při jasné obloze)
  sobota	26. 12.	pozorování Slunce (případně ze záznamu)	program pro děti (pohádky, planetárium, kostky)	večerní program (včetně planetária)	večerní pozorování (při jasné obloze)
  neděle	27. 12.	---	---	---	---
  pondělí	28. 12.	---	---	---	---
  úterý	29. 12.	---	---	---	---
  středa	30. 12.	---	---	večerní program (včetně planetária)	večerní pozorování (při jasné obloze)
  čtvrtek	31. 12.	---	---	---	---
  pátek	1. 1.	pozorování Slunce (případně ze záznamu)	program pro děti (pohádky, planetárium, kostky)	večerní program (včetně planetária)	večerní pozorování (při jasné obloze)
  sobota	2. 1.	pozorování Slunce (případně ze záznamu)	program pro děti (pohádky, planetárium, kostky)	večerní program (včetně planetária)	večerní pozorování (při jasné obloze)
  neděle	3. 1.	---	---	---	---

• [1. XII. 2009, J. Veselý] Srdečně Vás zveme na prosincové přednášky:

  12. prosince 2009 od 17 hodin přednáší vedoucí Štefánikovy hvězdárny v Praze Jakub Rozehnal Nekonečně mnoho světů: „Jest nekonečně mnoho světů – podobných tomu našemu i zcela odlišných,“ tvrdil antický učenec Epikuros ze Samu. Ač stály jeho myšlenky pouze na filozofických základech a ke svým tvrzením neměl jediný exaktní důkaz, musíme mu s odstupem dvou tisíciletí dát za pravdu. Jak vlastně planety u cizích sluncí vznikají, jak o nich víme a zda na nich může existovat život – to jsou některé z otázek, na které se pokusí přednáška odpovědět. 19. prosince 2009 v 17 hodin začne energeticky velmi vydatné pátrání Jana Zimy po původu veškeré energie v přírodě: Na úsvitu lidských dějin se člověk naučil rozdělávat oheň, který mu poskytoval teplo a pocit bezpečí. S rozvojem znalostí o přírodě však lidé začali postupně chápat, že všechny fosilní zdroje energie má na svědomí naše mateřská hvězda. Ostatní zdroje energie nám připravil vesmír a teprve v moderní době je možné je využívat k obecnému prospěchu. Záleží jen na naší civilizaci, zda tyto možnosti rozumně využije pouze pro svůj rozvoj.

• [9. XI. 2009, J. Veselý] Tuto sobotu 14. 11. 2009 od 17 hodin se koná cestopisná přednáška o Norsku. Dva astronomové z královéhradecké hvězdárny se nezávisle na sobě vydali na sever. Uvidíme tedy Norsko ze dvou různých pohledů. Přednášejí Mgr. Karel Bejček a Lenka Trojanová. O týden později, v sobotu 21. 11. 2009 od 17 hodin, se těšíme na přednášku Mgr. Vladimíra Sochy Živoucí fosilie.

• [30. X. 2009, TVD] V Královéhradeckém kraji se na začátku listopadu koná akce Týden vzdělávání dospělých. Součástí programu je také populární astronomická přednáška Příběhy planet, v níž se posluchači dozvědí o historii hledání planet ve sluneční soustavě a současném hledání planet kroužících okolo jiných hvězd. Přednáší Mgr. Jan Veselý z Hvězdárny a planetária v Hradci Králové. Přednáška se koná ve středu 4. listopadu 2009 od 18 hodin v Centru andragogiky (Hradec Králové, Škroupova ulice; Pozor! Nikoli na hvězdárně). Vstup je zdarma. Seznam dalších akcí Týdne vzdělávání dospělých najdete na stránkách Centra andragogiky.
  

• [26. X. 2009, J. Veselý] Zveme Vás na listopadové přednášky:

  První listopadovou sobotu se podrobně podíváme na procesy probíhající při zániku velkých hvězd. Podrobnosti najdete v Měsíčníku. 7. listopadu od 17 hodin přednáší Mgr. Miroslav Brož, PhD.

  [19. X. 2009, J. Veselý] V pátek 23. 10. a v sobotu 24. 10. se můžete přijít podívat na Měsíc a Jupitera. Letos na podzim máme možnost zažít přibližně to, co Galileo Galilei, když před 400 lety jako první zaměřil dalekohled právě na tato dvě tělesa. Po tyto dva večery se přidáme k celosvětové akci Galileovské noci. Na hvězdárně v Hradci Králové jsme už několik podobných nocí s Měsícem a Jupiterem zažili a do konce roku nás ještě mnoho (neoficiálních) galileovských nocí čeká. Nejvhodnější období pro pozorování Měsíce a Jupitera současně jsou vždy okolo první čtvrti, kdy Měsíc dorůstá (mezi novem a úplňkem). V listopadu a prosinci nastávají první čtvrti Měsíce vždy 24. Galileovská pozorování se konají za jasné oblohy ve středu v pátek a v sobotu, vždy od 20:30 (Večerní pozorování).

• [2. X. 2009, J. Veselý] Zveme vás na říjnové přednášky:

  Sobota 10. října od 17 hodin - Seděly žáby v kaluži - počátkem října si budeme číst básničky. Nikoli ledajaké. Písně kosmické Jana Nerudy. Snad každý by měl poznat, že je to opravdu poezie a ne nějaké veršotepectví, ale že je to zároveň kvalitní učebnice astrofyziky, netuší často ani češtináři. Podrobnosti v Měsíčníku. Astrofyziku v básničkách bude hledat a zároveň je amatérsky přednášet Mgr. Jan Veselý.

  Sobota 24. října od 17 hodin - Doteky Indočíny - cestopisná přednáška nás tentokrát zavede do jihovýchodní Asie. Konkrétně nás čeká Kambodža, Vietnam a Laos. Přednáší MUDr. Petr Šubrt.

  

• [23. IX. 2009, J. Veselý] Zájemce o pozorování podzimní hvězdné oblohy zveme na mimořádné pozorování v pátek 25. září od 21:30. Pozorování se koná v rámci Evropské noci vědců. Návštěvníkům bude k dispozici dalekohled v hlavní jižní kupoli, na terase hvězdárny pak malé přenosné dalekohledy a elektronicky naváděný katadioptrický dalekohled Celestron CPC 1100 GPS. V případě nepříznivého počasí budeme podzimní noční oblohu pozorovat v planetáriu. Vstup na toto pozorování je zdarma a navíc dostanou návštěvníci malý astronomický dárek.

• [27. VIII. 2009, J. Veselý] Zveme vás na paleontologický cestopis. Mgr. Vladimír Socha se letos v létě zúčastnil paleontologické expedice do Montany a podílel se na vykopávkách dinosauřích fosilií. Přednáška V zemi Indiánů, chřestýšů a posledních dinosaurů se koná v sobotu 19. září od 18 hodin v kinosále Hvězdárny a planetária v Hradci Králové. Přednášející zájemcům rád podepíše svou nedávno vydanou knihu Úžasný svět dinosaurů. Knihu bude možné koupit na místě. Další podrobnosti o přednášce najdete v Měsíčníku.

• [24. VIII. 2009, J Veselý] Do 15. září jsou hvězdárna a planetárium z technických důvodů pro veřejnost uzavřeny. Programy pro veřejnost začínají od středy 16. září 2009.

• [2. VII. 2009, J. Veselý] Po celý červenec a srpen jsou hvězdárna a planetárium z důvodu opravy budovy pro veřejnost uzavřeny. K dispozici jsou naučné stezky v okolí hvězdárny. Galaktická stezka představuje vybrané zajímavé objekty Mléčné dráhy v měřítku 1 : 170 biliardám. Zavede nás od hvězdárny na zastávku trolejbusů č. 1 a 2 na Novém Hradci Králové. Poslední zastávka stezky je v obci Bělečko, 9,5 km od hvězdárny a popisuje sousední trpasličí galaxii – Velké Magellanovo Mračno.

  Planetární stezka je model sluneční soustavy v měřítku 1 : 1 miliardě. Slunce, planety a další tělesa sluneční soustavy mají správnou poměrnou velikost a jsou ve správných vzdálenostech. 150 metrů od modelu Slunce, který se nachází před hvězdárnou, potkáme model Země veliký 12,5 mm a necelých 40 cm od něj i kuličku o průměru 3,5 mm, jež představuje Měsíc. Okolo kostela sv. Jana vede stezka k rybníkům Roudnička, Datlík a Biřička. Nejvzdálenější planetu, Neptun, najdeme na zastávce trolejbusů č. 1 a 2 na Novém Hradci Králové. Poslední zastávka je u lesního hřbitova a jsou na ní informace o dvojité planetce Pluto–Charon. Větší těleso z této dvojice si po vyškrtnutí ze seznamu planet vysloužilo titul trpasličí planeta.

  Co nás čeká na obloze a v e-mailové schránce se můžete dočíst v Měsíčníku.

• [17. VI. 2009, J. Veselý] Zveme vás na Tylovo nábřeží v Hradci Králové, kde se koná akce Hrajme si i hlavou. Více na www.hrajme-si-i-hlavou.cz
  

• [2. VI. 2009, J. Veselý] Vzpomínka na Apollo - 20. července letošního roku uplyne přesně 40 let od přistání prvních lidí - posádky Apolla 11 na Měsíci. K Měsíci letěli tři astronauti: Neil Armstrong, Edwin Aldrin a Michael Collins. Zatím poslední let lidí k Měsíci byl podniknut v závěru roku 1972. Od té doby nikdo další na Měsíci nebyl. Teprve v posledních letech se v USA připravuje návrat na Měsíc pomocí lodí Orion a raket Ares. Toto povídání o historii dobývání Měsíce doplněné spoustou fotografií nejen z Měsíce, připravil Mgr. Karel Bejček. Jste zváni 6. června 2009 od 18 hodin.

• [12. V. 2009, J. Veselý] V květnu Vás zveme na přednášku Chicxulub – vesmírný zabiják dinosaurů. Po přehledu zlomových "okamžiků" ve vývoji života na Zemi, jejichž příčinami mohly být dopady velkých meteoritů či planetek, jimž jsme se věnovali minulý měsíc, se tentokrát zaměříme na nejslavnější kosmickou katastrofu, která spolupůsobila při vymírání dinosaurů před 65 miliony let. Přednáška Mgr. Vladimíra Sochy se koná v sobotu 16. května 2009 od 18 hodin v kinosále Hvězdárny a planetária v Hradci Králové. Ve čtvrtek 21. května 2009 od 20 hodin se na hvězdárně koná klavírní koncert Sonáta měsíčního svitu z cyklu Oáza klidu Vladimíra Župana a jeho hostů. Na koncert s doprovodem fotografií vesmíru v kinosále po přestávce naváže improvizace v planetáriu pod hvězdnou oblohou, při dobrém počasí i pozorování pomocí dalekohledů na terase a v hlavní kupoli hvězdárny. Koncert pořádá umělecká agentura EMMA Art Agency. Vstupenky je možné zakoupit v předprodeji v Galerii Barbara, tel.: 495 536 816, Informačním centru, tel: 495 534 485 nebo přímo na místě před začátkem koncertu.

• [20. IV. 2009, aktualizace 5. V. 2009, J. Veselý] Srpek Venuše na obloze se zmenšuje a tloustne, protože se planeta vzdaluje od Země a zvětšuje se její úhlová vzdálenost od Slunce na obloze. Vhodná kombinace fáze Venuše a její vzdálenosti od Země způsobila, že 2. května dosáhla Venuše největší jasnosti (-4,5 mag). Je snadno viditelná očima v červáncích okolo 5. hodiny ranní. Srpek je pozorovatelný v triedru nebo dalekohledu.

• [11. IV. 2009, J. Veselý] Zveme Vás na oslavu 80. výročí založení Astronomické společnosti v Hradci Králové. 18. dubna 1929 byla v Hradci Králové založena Astronomická společnost. Cílem jejích členů bylo postavit lidovou hvězdárnu. Ještě netušili, že jejich záměru se do cesty postaví dvě totality. Ta první stavbu hvězdárny nadlouho zdržela a když byl v roce 1947 za účasti předních českých astronomů té doby položen základní kámen, smetla následující totalita Astronomickou společnost v Hradci Králové z povrchu zemského. Její činnost byla obnovena až v roce 1990. Přes zánik společnosti, která budování hvězdárny zahájila, byla hvězdárna dokončena a v roce 1958 vybavena i projekčním planetáriem, které předchozí dva roky putovalo mezi různými městy v Československu. Toto nejstarší planetárium u nás je v Hradci Králové v provozu dodnes. Dodnes také pracuje a rozvíjí se Astronomická společnost v Hradci Králové. Čtyřicetiletá přestávka v její osmdesátileté historii sice vypadá jako nekonečná propast, ale astronomičtí nadšenci, z nichž někteří byli členy společnosti už před jejím nuceným zánikem v roce 1950, ji dokázali překonat. Svědčí o tom i výstava astronomických fotografií, která bude v den 80. výročí založení Astronomické společnosti v Hradci Králové slavnostně zahájena.

• [3. IV. 2009, J. Veselý] Na ranní obloze se začíná objevovat Venuše jako Jitřenka. Protože se právě nachází mezi Zemí a Sluncem, je v dalekohledu (stačí triedr) pozorovatelná jako velmi tenký srpek. Očima je viditelná jako hvězdička v červáncích před sedmou hodinou ranní (SELČ).
  

• [30. III. 2009, J. Veselý] V souvislosti s přechodem na Kyjevský čas (v médiích prezentovaný jako středoevropský "letní") dochází od dubna ke zdánlivému posunu začátků všech pravidelných programů Hvězdárny a planetária v Hradci Králové o hodinu, protože Slunce a ostatní nebeské objekty tuto pošetilou činnost lidí buď ignorují nebo odmítají zapadat a vycházet o hodinu dříve. Plánujete-li nás potěšit svou návštěvou, zkontrolujte, prosím, začátky našich pořadů v programu hvězdárny či v Měsíčníku.

• [30. III. 2009, J. Veselý] Srdečně zveme všechny, kteří rádi cestují, byť jen prstem po mapě, na cestopisnou přednášku Jižní Anglií z Edenu až na konec země, která se koná v sobotu 4. dubna 2009 od 18 hodin. Po trase Brighton, Poole, Exeter, St. Austell, Land's End se podíváme na jihozápadní cíp Anglie, kde tradiční rozparcelovaná a intenzivně obhospodařovaná krajina přechází v přírodu. Hodně času strávíme ve sklenících projektu Eden a přes St. Ives, Lynton, Bath, Londýn a Canterbury se vrátíme k nám do "zámoří", jak říkají Britové. Přednáší Mgr. Karel Bejček. Za týden, 11. března 2009 v 18 hodin, jsou zváni všichni příznivci adrenalinového sportu zvaného pobyt na planetě Zemi. Dva přerostlé meteoroidy nám v březnu těsným průletem okolo Země připoměly, že jsme neustále pod palbou. Na přednášce Vražedné projektily z vesmíru (velké meteority v geologické minulosti Země) zrekapitulujeme, co se přihodilo předchozím vládnoucím formám života na Zemi. Přednášející, Mgr. Vladimír Socha, k tomu říká: "Naše planeta není zdaleka tak bezpečným a klidným místem, za jaké ji obecně považujeme. V dávné minulosti Země dopadaly na její povrch ohromné vesmírné "skály", jejichž průměr často přesahoval mnoho kilometrů. Ohromné krátery, které po dopadu vznikly, ještě dnes svědčí o katastrofickém rázu těchto událostí. Kolik takových těles bylo? Jak silné byly jejich dopady? Způsobily hromadná vymírání? Může se něco podobného stát znovu? A pokud ano, přežije to naše civilizace? I na tyto otázky hledá odpověď tato přednáška."

• [10. III. 2009, J. Veselý] Zveme vás na přednášku s projekcí filmů i obrazů Veřejná doprava (železnice, 60 let trolejbusů v HK, bariéry v MHD), která se koná v sobotu 14. března 2009 od 17 hodin. Přednášejí členové Sdružení pro elektrickou trakci: Ing. Vít Javůrek, Ing. Daniel Ditrych a Bc. Petr Nosek. Trojdílnou přednášku připravili autoři stejnojmenné výstavy. Trolejbusová doprava v Hradci Králové slaví 60 let. Železnice bude představena jako způsob dopravy šetrnější k životnímu prostředí než třeba doprava automobilová nebo dokonce letecká. Také městská hromadná doprava je mnohem ekologičtější a často i rychlejší než doprava individuální. O odstraňování překážek, které stojí mezi MHD a invalidními cestujícími, bude řeč ve třetí části přednášky. O týden později, 21. března 2009 v 17 hodin, potěšíme cestovatele i ty, kdo si rádi poslechnou povídání o cizích krajích, přednáškou Turecko (po stopách apoštolů Pavla a Jana). Turecko je země s překrásnou přírodou a spoustou starověkých kulturních památek. Na obojí se v přednášce samozřejmě dostane, ale zaměříme se na ty památky, které mají vztah k ranému křesťanství. Přednáší Jan Šlégr, SL.D.

• [3. III. 2009, J. Veselý] Zveme vás na astronomickou přednášku 400 let objevů, která se koná v sobotu 7. března 2009 od 17 hodin. Zaměříme se na objevy, jež byly díky dalekohledům učiněny po Galileiho revolučním počinu z roku 1609 – namíření dalekohledu na nebeské objekty. Nápadné je, že s každým podstatným zvětšením či zlepšením dalekohledů přišly zásadní, často dokonce převratné objevy. Pojem Svět nebo Vesmír po dlouhá tisíciletí obsahoval Zemi obklopenou křišťálovými sférami. Za posledních 400 let se obsah tohoto pojmu změnil hned několikrát. Díky dalekohledu a převratnému činu Galilea Galileiho. Při přednášce bude představen též dokumentární film Astronomické oči (Eyes on the Skies) vyrobený v koprodukci Mezinárodní astronomické unie, Evropské jižní observatoře a Evropské kosmické agentury, na jehož českých titulcích a zvukové stopě se podílela Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové. Protože se film nebude promítat celý, dostanou návštěvníci přednášky DVD s filmem na cestu domů jako dárek k oslavě Mezinárodního roku astronomie.

• [8. II. 2009, M. Brož] Prezentace promítaná při přednášce Nitro a vývoj hvězd je zde ke stažení ve formátu PDF:
  

• [30. I. 2009, J. Veselý] Zveme vás na astronomickou přednášku Vývoj hvězd, která se koná v sobotu 7. února 2009 od 17 hodin. Přednášející, Mgr. Miroslav Brož, PhD., se v ní zaměří i na bouřlivé závěrečné etapy života hvězd. Podrobnosti najdete také v únorovém Měsíčníku. O týden později zveme do planetária všechny zamilované. V premiéře se koná VALENTÝN V PLANETÁRIU, neboli romantická přehlídka postav milostných příběhů z řeckých bájí, jež jsou na obloze zobrazeny jako souhvězdí. Sobotním podvečerem (14. února od 17 hodin) nazvaným Láska nebeská provází Mgr. Karel Zubatý.

• [15. I. 2009, J. Veselý] Zveme vás na astronomickou přednášku O slepičí krok. Zkontrolujeme pravdivost takových tvrzení, jako „Na Nový rok déšť, o Velikonocích sníh“, „Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o skok dále, na Hromnice o hodinu více“, „Na svatého Tomáše, nejdéle noc naše“ (21. prosince) a „Svatá Lucie ukazuje svou moc neb nám dává nejdelší noc“ (13. prosince). I když se zdá, že něco z toho nemůže být pravda, ponoříme se do historie kalendáře a ukážeme si, že pravdivé jsou vlastně obě pranostiky o nejdelší noci. K Lucii se váže ještě jedna záhada: „Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá.“ Ačkoli mnozí lidé přibližně vědí, co to znamená, málokdo zná přesnou astronomickou příčinu jevu, který pranostika popisuje. Přednáška se koná v sobotu 24. ledna 2009 od 17 hodin, přednáší Mgr. Jan Veselý.

• [6. I. 2009, J. Veselý] 7. ledna večer budeme moci pozorovat zákryt Plejád Měsícem. Jasnější hvězdy v Plejádách jsou pojmenovány podle sedmi dcer Atlanta a Pléioné. Některé z nich zakryje dorůstající Měsíc svou neosvětlenou stranou. Tabulka uvádí okamžiky vstupu vybraných hvězd za okraj Měsíce; jsou spočítány pro Hradec Králové. Hezký článek o zákrytu Plejád Měsícem najdete na serveru www.astro.cz.
  Zákryt Plejád Měsícem 7. 1. 2009
  

  SAO		SEČ (hh:min)
  76 126	Celaeno	17:29.3
  76 131	Electra	17:32.4
  76 140	Taygete	17:50.0
  76 155	Maia	17:58.4
  76 159	Alcyone	18:13.8

• [6. I. 2009, J. Veselý] Zveme vás na cestovatelskou přednášku: V sobotu 10. ledna v 17 hodin vypukne na hvězdárně potápěčsko cestovatelský večírek. Filmy a obrazy promítají Milan a Monika Jeglíkovi.
  Program večera Indonesia Dream:

  17:00	- oficiální přivítání
  17:15	- Komodské ostrovy a česká expediční loď Sea Lady - film
  17:45	- NP LEUSER - představení eko adventure aktivit a projektu na ochranu deštného pralesa
  18:15	- PROJEKT KURA KURA – projekt na záchranu mořských želv, jenž je pod záštitou Unie českých a slovenských zoologických zahrad a ZOO Brno + film
  18:45	- film BALEO BALEO – unikátní snímek o domorodé komunitě lovců vorvaňů z vesnice Lamalera v Alorském souostroví
  19:15	- Nusa Penida – Za mantami a měsíčníky - film
  19:45	- fotoprojekce INDONESIA DREAM od Moniky Jeglíkové 200 TOP fotografií
  20:15	- oficiální konec promítání

• [29. XII. 2008, Pracovníci Hvězdárny a planetária v Hradci Králové Vám přejí všechno nejlepší do nového roku]
  

• [1. XII. 2008, J. Veselý] Zveme vás na prosincové přednášky: V sobotu 6. prosince od 17 hodin připravil Mgr. Karel Bejček ohlédnutí za letošní kosmonautikou. O týden později, v sobotu 13. prosince od 17 hodin se můžeme těšit na přednášku Vývoj života. Přednáší Mgr. Vladimír Socha.

• [1. XII. 2008, J. Veselý] Počasí nám na zákryt Venuše Měsícem moc nepřeje. V 15:54 SEČ pohltily Měsíc s Venuší mraky, ale už samotné přiblížení Měsíce k Venuši je moc hezký úkaz.
  

• [24. XI. 2008, J. Veselý] Mimořádné pozorování 1. prosince 2008 od 16:30. První prosincový večer nás čeká velkolepé předvánoční nebeské divadlo, kvůli němuž se vyplatí opustit útroby nákupních lidojemů a vydat se na hvězdárnu nebo do tmy za město. Nad jihozápadním obzorem se sejdou planety Jupiter a Venuše s Měsícem. Venuši Měsíc dokonce na chvíli zakryje. Venuše je ze všech planet nejjasnější a prvního prosince budeme s postupujícím soumrakem moci pozorovat, jak se k ní blíží tenký srpek Měsíce. V 17:14,5 SEČ Venuše zmizí za Měsícem, zpoza Měsíce vystoupí v 18:28,7 SEČ. Údaje platí pro Hradec Králové, pro jiná místa na našem území se liší řádově v minutách. Na hvězdárně v Hradci Králové bude obraz z dalekohledu přenášen videokamerou na monitor, takže nejzajímavější fáze úkazu, kterými jsou kratičké chvíle, kdy Měsíc svým okrajem zakrývá Venuši, budou moci sledovat všichni návštěvníci. Pozorování začíná v 16:30 a samozřejmě se koná jen za příznivého počasí.
  

• [24. X. 2008, J. Veselý] Zveme vás na listopadové přednášky: V sobotu 1. listopadu od 17 hodin se koná další přednáška z cyklu Obraz kosmu v kultuře lidstva, tentokrát na téma Komety v mýtech, nábožentsvích a v umění. Přednáší RNDr. Jan Tomsa. O týden později, v sobotu 8. listopadu od 17 hodin, se koná cestovatelská přednáška Za památkami Říma. Přednáší Mgr. Karel Bejček.

• [14. X. 2008, J. Veselý] Příští víkend se na hvězdárně koná Rej Ebicyklu za účasti PHSJ RNDr. Jiřího Grygara, CSc. Prosíme proto návštěvníky hvězdárny aby omluvili případný zvýšený provoz a ruch během pořadů pro veřejnost. Zveme vás na přednášku Jiřího Grygara Nad pampou sa blýska, která se koná v pátek 17. října od 20 hodin. Z. D. E.
  

• [10. X. 2008, J. Veselý] V sobotu 11. října od 17 hodin se v kinosále Hvězdárny a planetária v Hradci Králové koná přednáška k Mezinárodnímu roku planety Země, tentokrát na téma Globální oteplování: mýty a skutečnosti. Přednáší Roman Šula.
  

• [1. X. 2008, M. Brož] Astronomický kurz se bude letos konat až od listopadu, respektive první lekce bude v pátek 31. října večer od 17-18, před setkáním ASHK, které vychází na sobotu 1. listopadu.

• [1. X. 2008, M. Brož] O víkendu 4.-5. 10. se konají akce související se slunečními hodinami - viz podrobný program na stránkách pracovní skupiny ASHK.
  

  

• [24. IX. 2008, J. Veselý] Tento pátek 26. září se na hvězdárně koná Noc evropských vědců - mimořádné pozorování noční oblohy od 22 hodin. Za příznivého počasí využijeme dalekohledy v kopuli a nový robotický dalekohled na terase hvězdárny. V případě nepříznivého počasí budeme pozorovat umělou hvězdnou oblohu v planetáriu. Návštěvníci dostanou jako pozornost malý dárek.

  V sobotu 27. září od 18 hodin se v kinosále Hvězdárny a planetária v Hradci Králové koná další přednáška k Mezinárodnímu roku planety Země Velká vymírání v dějinách planety (role srážky mimozemského tělesa s naší planetou). Přednáší Mgr. Vladimír Socha.

  

• [17. IX. 2008, J. Veselý] V sobotu 20. září od 18 hodin se v kinosále Hvězdárny a planetária v Hradci Králové koná další přednáška z cyklu Obraz kosmu v kultuře lidstva, tentokrát na téma Hvězdy v mýtech, nábožentsvích a v umění. Přednáší RNDr. Jan Tomsa.
  

• [4. IX. 2008, J Veselý] Příští týden se na Tylově nábřeží a náměstí Svobody v Hradci Králové konají neobvyklé "trhy". Objeví se tam stánky přírodovědců z Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové a dalekohledy astronomů z Hvězdárny a planetária v Hradci Králové. Budou se tam prezentovat zajímavé a zábavné experimenty pro hravé a hlavně přemýšlivé mladé lidi ve věku asi tak od 10 do 100 let. Cílem je ukázat, že věda vůbec nemusí být nudná záležitost a že svět kolem nás funguje díky přírodním zákonům.

  V astronomickém stánku budou dalekohledy pro pozorování Slunce. Dozvíte se vše, co víme o naší nejbližší hvězdě a pochopíte její zásadní důležitost pro existenci planet a života na Zemi. Bude-li opravdu příznivé počasí, pokusíme se pozorovat i planetu Venuši, která je za dobrých podmínek dalekohledem viditelná i ve dne. Je připraven také program pro školy.

  http://pdf.uhk.cz/kfyi/hrajmesi

• [25. VIII. 2008, J. Veselý] Mars veliký jako Měsíc na obloze určitě vidět nebude. Po internetu koluje hoax, v němž se praví, že 27. srpna bude Mars nejblíže Zemi na/za posledních mnoho tisíc let a že bude velký jako Měsíc. Tato zpráva se objevuje s železnou pravidelností každoročně od roku 2003, kdy byla aspoň částečně přibližně (opravdu jen částečně a jen přibližně) pravdivá. Pokud jste zprávu obdrželi, všimněte si, že neobsahuje letopočet a proto se stala univerzálně použitelnou. Pravda je taková, že Mars je momentálně skoro nejdál jak může být a na obloze není v těchto dnech vůbec vidět! Viz též článek na stránkách České astronomické společnosti.

  Přijďte se však na hvězdárnu podívat na planetu Jupiter, která je večer skutečně nejjasnějším objektem po Měsíci, ale jeho jasnosti ani velikosti zdaleka nedosáhne. Vypadá jako poněkud jasnější hvězda zářící nad jihem. V září převezme od Jupitera štafetu nejjasnější planety Venuše, která bude na západě pozorovatelná jako Večernice.

• [15. VIII. 2008, J. Veselý] V sobotu 16. srpna 2008 nás čeká částečné zatmění Měsíce. Časový průběh úkazu najdete na obrázku. Pro pozorovatele je zajímavá částečná fáze, která začíná ve 21:36 SELČ. V případě příznivého počasí bude možné sledovat zatmění v průběhu večerního pozorování pro veřejnost od 21:30.
  

• [1. VIII. 2008, M. Brož] Krásné zatmění! Při projekci v kopuli byly na okraji Měsíce viditelné hory a okraje kráterů ostré jako "žiletky"! Úžasně to kontrastovalo s hlaďoučkým okrajem Slunce, který byl pouze rozmazáván neklidem vzduchu.
  

  Nejostřejší snímek ze Schmidt-Cassegrainu (autor J. Veselý):

  

• [1. VIII. 2008, J. Veselý]
  Přímý přenos částečného zatmění Slunce
  z Hvězdárny a planetária v Hradci Králové:

  www.astrohk.cz/live

  Přímé přenosy úplného zatmění najdete například na následujících odkazech:

  • Exploratorium (přenos z Číny)
  • University of North Dakota (přenos z Číny)
  • Novosibirsk
  • www.astrofoto.no (Norsko)
  • NASA TV

• [24. VII. 2008, J. Veselý] 1. srpna 2008 bude od nás pozorovatelné částečné zatmění Slunce.
  

  Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové pořádá pozorování úkazu pro veřejnost od 10:30 do 12:30. K dispozici budou dalekohledy v kopuli a na terase, v kinosále bude možné sledovat internetový přenos z míst, kde bude zatmění pozorovatelné jako úplné. Na hvězdárně si můžete zakoupit speciální brýle a filtry pro pozorování Slunce.

  Následující tabulka uvádí časový průběh zatmění pro průsečík 50. rovnoběžky s 15. poledníkem a pro všechna krajská města České republiky. Časové údaje jsou ve středoevropském letním čase. Jednotlivé časové okamžiky byly vypočteny na základě efemeridy Horizons (JPL).

  místo	začátek	maximální fáze	konec
  15E; 50N	10:51,4	11:41,6 (23,8%)	12:32,6
  Brno	10:55,2	11:44,9 (22,6%)	12:35,1
  České Budějovice	10:53,8	11:41,2 (20,4%)	12:29,3
  Hradec Králové	10:51,6	11:42,9 (25,0%)	12:34,9
  Jihlava	10:53,6	11:42,9 (22,4%)	12:32,9
  Karlovy Vary	10:48,8	11:38,0 (23,1%)	12:28,1
  Liberec	10:49,5	11:41,3 (26,0%)	12:34,0
  Olomouc	10:54,7	11:45,7 (24,2%)	12:37,2
  Ostrava	10:55,0	11:47,3 (25,6%)	12:40,0
  Pardubice	10:52,1	11:42,9 (24,4%)	12:34,5
  Plzeň	10:50,5	11:39,0 (22,0%)	12:28,3
  Praha	10:50,7	11:40,7 (23,6%)	12:31,5
  Ústí nad Labem	10:48,8	11:39,7 (25,1%)	12:31,5
  Zlín	10:56,1	11:46,7 (23,4%)	12:37,7

• [21. VII. 2008, J. Veselý] Od dnešního dne je hvězdárna opět otevřena pro veřejnost. Ve všední dny je k dispozici výstava Rallye Paříž-Dakar - 30 let. Vystaveny jsou papírové modely především vozů Tatra, jsou však zastoupeni i soupeři - LIAZ, KAMAZ, DAF. Na výstavě je možné některé vystřihovánky zakoupit. Ve středu, v pátek a v sobotu se konají obvyklé pořady pro veřejnost - program hvězdárny.
  

• [9. V. 2008, M. Brož] Vyšel Povětroň Speciál 1/2008 "Digitální astrofoto".
  

  

• [4. IV. 2008, M. Brož] Byl vydán Povětroň 3/2008, ve kterém najdete články o pozorování Kvadrantid, zvířetníkového světla nebo zvláštních slunečních hodinách.

• [2. IV. 2008, J. Veselý] Od dubna začínají pořady Hvězdárny a planetária v Hradci Králové zdánlivě o hodinu později, kvůli zavedení letního času, kteroužto pošetilost Slunce a ostatní nebeské objekty zcela ignorují. Pozorování Slunce v sobotu tedy začíná v 15:00 SELČ, sobotní program pro děti v 16:00 SELČ, večerní programy pro veřejnost ve středu, v pátek a v sobotu ve 20:00 SELČ a večerní pozorování v tytéž dny ve 21:30 SELČ. Vizte též program hvězdárny.

  

• [1. III. 2008, M. Brož] Byly vydány Povětroně 1/2008 a 2/2008. Jsou v nich mimo jiné články o galaxiích nebo o slapových jevech.

• [18. II. 2008, J. Veselý] V noci ze středy na čtvrtek nás za předpokladu příznivého počasí čeká Úplné zatmění Měsíce. Vzhledem k tomu, že úkaz je viditelný pouhým okem a nastává ve všední den brzy ráno, nepořádá královéhradecká hvězdárna pozorování úkazu pro veřejnost. Zájemcům o vlastní astronomický zážitek doporučujeme najít pozorovací stanoviště s dobrým výhledem na jihozápadní a západní obzor, protože konec zatmění nastává nízko, chvíli před západem Měsíce.
  

  V případě špatného počasí můžete průběh zatmění sledovat na stránkách s přímými internetovými přenosy. Například:

  • live.saros.org (Kanárské ostrovy)
  • www.astrofoto.no (Norsko)
  • www.nightsky.ir (Írán)
  • www.ccssc.org (Georgia, USA)
  • www.xs4all.nl (stránka s odkazy na další webkamery)

• [8. II. 2008, J. Veselý] V sobotu 9. 2. 2008 mezi 17:41 a 17:48 budeme moci nad našim územím pozorovat přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) a raketoplánu Atlantis v těsném závěsu za sebou (k jejich spojení má dojít o půl hodiny později). ISS a Atlantis poletí od západu, nejvýše na obloze budou nad severním obzorem. Vzhledem k jasnosti obou těles na obloze to bude moc zajímavá podívaná. Aktuální tabulku s přelety pro Hradec Králové (přibližně platí pro celou republiku) najdete na serveru Heavens Above.
  
  Přelet ISS nad ČR 9. 2. 2008 okolo 17:41 SEČ; zdroj: www.heavens-above.com

  

• [1. II. 2008, J. Veselý] Na www stránky byly přidány pdf verze programového letáku Měsíčník.

• [28. I. 2008, J. Veselý] Asteroid 2007 TU24 nebude pozorovatelný očima, pouze dalekohledem. Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové nepořádá žádné mimořádné pozorování pro veřejnost. Nejblíže k Zemi bude asteroid 29. ledna ráno, od nás tedy bude nejlépe pozorovatelný v noci z 28. na 29. ledna. Dosáhne hvězdné velikosti 10,3. To znamená, že bude téměř 40x slabší než nejslabší hvězdy viditelné očima. Očekávání vyvolaná sdělovacími prostředky jsou poněkud přehnaná. Máte-li k dispozici dalekohled s průměrem objektivu okolo 10 cm, můžete se pokusit asteroid 2007 TU24 najít na obloze pomocí mapy, již najdete na www.planetky.cz.

• [5. XII. 2007, J. Veselý] Kometa 17P/Holmes postupně slábne, ale stále (1. 12. 2007) je vidět očima jako mlhavý obláček blízko hvězdy Mirfak v souhvězdí Persea. V triedru nebo malém dalekohledu je vidět i náznak ohonu. Mapa zachycuje pohyb Holmesovy komety souhvězdím Persea od 1. prosince do 31. prosince 2007. Poloha hvězd vůči obzoru platí pro 1. prosinec 2007 v 19 hodin SEČ. Kometa se nachází daleko za drahou Marsu a vzdaluje se od Slunce i od Země. V našich zeměpisných šířkách je cirkumpolární, tedy je pozorovatelná celou noc. Večer je na sverovýchodě, během noci se přes nadhlavník posouvá směrem k severozápadu.
  

• [26. XI. 2007, M. Brož] Změna termínu konání astronomického kurzu - v pátek 30. 11. od 17 do 19 hodin v kinosále hradecké hvězdárny.

  

• [15. XI. 2007, J. Veselý] Kometa 17P/Holmes je už větší než Slunce! Podle astronomů, kteří fotografovali kometu pomocí Kanadsko-francouzsko-havajského teleskopu (CFHT), dosáhl průměr prachové komy 1,4 miliónů kilometrů a přesáhl tak průměr Slunce. Současná erupce komety byla poprvé odhalena 24. října letošního roku. Od té doby se koma Holmesovy komety rozpíná stálou rychlostí 500 m/s. Stále ji můžeme pozorovat pouhým okem. Více na www.astro.cz

• [1. XI. 2007, J. Veselý] Dnes, 1. listopadu 2007 od 18 hodin se koná mimořádné pozorování komety 17P/Holmes. Přijďte se na ni podívat pořádným dalekohledem! Vzhledem k předpovědi počasí jsme zařadili pozorování komety i ve čtvrtek. V následujících dvou dnech, kdy je řádně otevřeno pro veřejnost, doporučujeme přijít se na kometu podívat už na Večerní program v 19:00.
  

• [30. X. 2007, M. Brož] Od 3. listopadu 2007, 8 h ráno bude na hvězdárně pokračovat Astronomický kurz.

• [30. X. 2007, M. Brož] Kometa 17P/Holmes fotografovaná za měsíčního svitu a mlhy z Polomu v Orlických horách:
  

• [25. X. 2007, J. Veselý] Kometa 17P/Holmes v souhvězdí Persea. Podzimní souhvězdí Persea vypadá v těchto dnech nějak podivně. Je v něm jedna docela jasná hvězdička navíc. Ve skutečnosti to není hvězdička, ale kometa, která prudce zjasnila. V posledních dnech či hodinách se její jasnost zvyšovala opravdu velmi rychle a kometa začala být snadno pozorovatelná okem. Nemá ohon, vypadá opravdu spíš jako hvězdička. V triedru nebo malém dalekohledu je vidět jako malý rozmazaný kotouček. Kometa je v souhvězdí Persea, večer je na severovýchodě, ale protože je u nás cirkumpolární, je pozorovatelná po celou noc. Mapka je převzata ze serveru www.spaceweather.com, kde je i galerie fotografií komety 17P/Holmes.
  

• [15. X. 2007, M. Brož] Galaktická stezka je hotova - přijďte se podívat! (Modely některých objektů budeme ještě doplňovat.)
  

• [2. X. 2007, J. Gagarin] Jeden den nebo dokonce pouhý jeden večer slaví narozeniny jen amatéři. Padesáté narozeniny kosmonautiky budeme na naší hvězdárně slavit celý týden. Ve středu, v pátek a v sobotu, kdy máme programy pro veřejnost, zveme na oslavu i návštěvníky hvězdárny. Náš specialista na kosmonautiku, Karel Bejček, měl svou první přednášku o kosmonautice v říjnu 1957, kdy nad územím ČSR byly pozorovatelné přelety posledního stupně rakety, jež Sputnik vynesla. Ještě jako třináctiletý vyprávěl postupně se rozrůstajícím skupinkám náhodných posluchačů, které se kolem něho tvořily na ulici před domem, v němž bydlel, jak je to vlastně s tím Sputnikem. V době absolutní nevědomosti byl totiž se svými vědomostmi, že se něco podobného chystá (jinak stejně nevěděl nic), jedním z nejfundovanějších odborníků na kosmonautiku v zemi. Potom na vlastní kůži prožil celých padesát let historie kosmonautiky, některé kosmické lodi zná skoro do posledního šroubku, s některými kosmonauty se osobně setkal, s mnohými americkými astronauty si v době, kdy východní Evropa dlela v domácím vězení, aspoň dopisoval, o některých ví opravdu pikantní podrobnosti, ovšem spíš z pracovního než soukromého života. Již od šedesátých let má rezervovanou letenku č. 28931 na Měsíc, bohužel u společnosti, jež v roce 2001 zkrachovala. To mu však na náladě neubírá. Přijďte se přesvědčit na některou z našich akcí, které bude svým komentářem doprovázet.

  středa 3. října 2007 v 17:00 komentovaná prohlídka výstavy 50 let kosmické éry výstavou provází Mgr. Karel Bejček – HPHK pátek 5. října 2007 v 17:00 komentovaná prohlídka výstavy 50 let kosmické éry výstavou provází Mgr. Karel Bejček – HPHK sobota 6. října 2007 v 17:00 kosmonautická přednáška Půl století ve vesmíru (zajímavosti a pikantní podrobnosti z dějin kosmonautiky) přednáší Mgr. Karel Bejček – HPHK

• [27. IX. 2007, J. Veselý] V pátek 28. 9. večer Vás zveme na mimořádné pozorování noční oblohy od 22 hodin. Akce je součástí Noci evropských vědců. V případě nepříznivého počasí nabízíme program v planetáriu.
  

  

• [10. VIII. 2007, J. Veselý] Okolo 12. srpna můžeme tradičně pozorovat „padající hvězdy“ – meteorický roj Perseid. Jde o prachové částice, které za sebou trousí kometa Swift–Tuttle. Protože Země kříží dráhu komety, můžeme pravidelně pozorovat meteory – světelné stopy, které za sebou prachová zrnka zanechávají při průletu atmosférou.

  Meteorický roj je aktivní prakticky po celý srpen, kdy můžeme každou noc zahlédnout několik meteorů zdánlivě vyletujících ze souhvězdí Persea, kde leží tzv. radiant meteorického roje. Maximum aktivity připadá na noc z 12. na 13. srpen, kdy můžeme zahlédnout až několik desítek meteorů za hodinu. Často uváděná četnost Perseid až 60 meteorů za hodinu je teoretická hodnota vypočítaná pro radiant v zenitu (přímo nad hlavou) a celou oblohu. Vzhledem k tomu, že Perseus vychází až v průběhu noci a nachází se nízko nad obzorem a žádný pozorovatel neobsáhne pohledem celou oblohu, je skutečný počet pozorovaných meteorů menší.

• [18. VII. 2007, J. Veselý] Od 16. července 2007 je na hvězdárně přístupná veřejnosti velká výstava papírových modelů kosmické techniky 50 let kosmické éry. Slavnostní otevření výstavy se koná 18. července 2007 od 18 hodin. Součástí slavnostního otevření bude i beseda o historii kosmonautiky.
  

• [10. VII. 2007, M. Brož] Během prázdnin hodláme vybudovat Galaktickou stezku.

• [23. VI. 2007, M. Brož] Hvězdárna je od 1. do 15. července pro veřejnost uzavřena, z důvodu pravidelné rekonstrukce a údržby.

  

• [1. VI. 2007, J. Veselý] Na sobotu 9. června jsme pro Vás připravili cestopisné povídání Nepál - putování v Himálaji. Přijedou cestovatelé Martina Křenová a František Červinka. O jejich cestách se můžete více dozvědět na stránkách www.cestydonebe.com.

• [23. V. 2007, M. Brož] Ode dneška jsou WWW stránky hvězdárny v novém kabátu. Kdybyste měli chuť, pište prosím připomínky na adresu webmaster@astrohk.cz.

  

• [27. IV. 2007, M. Brož] Tuto neděli 29. 4. od 8 h se koná 2. automobilový výlet za slunečními hodinami ve východních Čechách. Srdečně Vás zveme. Podrobné informace najdete na stránce:
  http://slunecni-hodiny.webzdarma.cz/akce_HK2.html.

• [11. IV. 2007, J. Veselý] Zveme Vás tuto sobotu na přednášku pana Václava Knolla z pardubické hvězdárny o výpravě za úplným zatměním Slunce do Turecka. Podrobnosti najdete na letáku (klik na obrázek).
  

  

• [9. IV. 2007, M. Brož] Vyšel Povětroň 2/2007. Je v něm uveřejněna další lekce astronomického kurzu, dokončení článku o galaxiích s polárním prstencem a také dva články o slunečních hodinách (z toho jedna vystřihovánka vystavená u nás ve vitríně).

• [27. III. 2007, M. Brož] Od začátku dubna jsou programy na hvězdárně o hodinu posunuté. Sobotní program pro děti tak začíná v 16:00 a večerní program až ve 20:00.

  

• [27. III. 2007, M. Brož] Vyšel Povětroň Speciál S1/2006 o petrologii Měsíce a kráteru Tycho. Úzce souvisí s modelem kráteru a ukázkami pozemských hornin, na něž se můžete podívat u nás na hvězdárně.

• [13. III. 2007, J. Veselý] Ve středu 14. března 2007 od 18:00 se koná cestovatelská přednáška Nový Zéland. Oproti původnímu programu nastala změna: přednášet a promítat fotografie bude Ing. Miloš Brunner z CK Montana Club. "Náhrada" je to více než ekvivalentní.

• [2. III. 2007, J. Veselý] V rámci přípravy na úplné zatmění Měsíce 3./4. března 2007 si pro nás obloha připravila zákryt Saturnu Měsícem. Následující série snímků byla pořízena dalekohledem královéhradecké hvězdárny. Snímky byly následně zpracovány – posílen jas Saturnu, zeslaben Měsíc. Klikněte na obrázky pro lepší rozlišení:
  

  

• [28. II. 2007, J. Zima] Koncert pro podporu Tibetu se koná v sobotu 10. 3. 2007 od 18:00 v pražském hudebním klubu Abaton - viz http://www.koncertprotibet.cz/.

• [27. II. 2007, J. Veselý] V noci ze soboty na neděli 3./4. března 2007 nás čeká nejvýznamnější nebeský úkaz letošního roku – úplné zatmění Měsíce. Úkaz začne vstupem Měsíce do polostínu ve 21:18 (všechny časové údaje v SEČ). Polostínové zatmění je prakticky nepozorovatelné očima, ale lze jej snadno vyfotografovat. Částečná fáze zatmění začne ve 22:30, do plného zemského stínu Měsíc vstoupí ve 23:44. Střed úplného zatmění nastane 21 minut po půlnoci, tedy již 4. března. Úplná fáze skončí v 0:58, částečná pak ve 2:11, z polostínu se Měsíc nakonec vymaní ve 3:24. Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové pořádá pro veřejnost mimořádné pozorování zatmění Měsíce 3. března 2007 od 22 hodin. K dispozici budou dalekohledy v hlavní kopuli a na terase hvězdárny, součástí pozorování bude výklad o zatmění. Avizovaný konec pozorování ve 24 hodin je určen nově příchozím návštěvníkům (po půlnoci by viděli jen polovinu úkazu), kdo bude chtít vytrvat a pozorovat až do konce úkazu, bude moci zůstat.
  

• [17. I. 2007, M. Brož] Několik snímků denní komety C/2006 P1 (McNaught) pořízených Canonem 300/350D s teleobjektivem Sigma DC 18-200 (f = 200 mm) a v primárním ohnisku 20 cm refraktoru (f = 3500 mm), po digitálním zpracování (programy Canon DPP, Iris, Photoshop CS, Gimp, Matlab):

  

  Martin Myslivec pořídil následující foto 14. 1. ve 13:30 SEČ Newtonem 210/1000, s expozičními časy 5×1/8000 s a aparátem Canon EOS 20D. Druhý snímek má převedené odstíny do barvné škály, pro zvýraznění rozložení jasu komety.

  

  Pavel Uhrin fotografoval kometu večer 10. 1. od Vysoké nad Labem:

  

  Miloslav Zejda zachytil kometu 18. 1. na Novém Zélandu, použil malý kompaktní fotoaparát:

  

• [15. I. 2007, J. Veselý] Kometa C/2006 P1 (McNaught) je pozorovatelná na denní obloze. Je třeba použít dalekohled, ukazuje se však, že menší dalekohled s malým zvětšením (podle některých pozorovatelů stačí triedr 8x30). Kometa se nachází vlevo od Slunce a klesá dolů na jih. Pozor na blízké Slunce! Pohled dalekohledem do Slunce vede k nenávratnému poškození zraku. Je vhodné zvolit pozorovací stanoviště tak, aby se Slunce skrylo za nějakou budovou nebo věží. Snímek komety pořízený dalekohledem hvězdárny 15. 1. dopoledne (10:40 SEČ), na němž kometa vypadá přibližně tak, jak je v dalekohledu vidět očima:
  

• [13. I. 2007, J. Veselý] Kometa C/2006 P1 (McNaught) je nyní (do 16. 1.) pozorovatelná v zorném poli koronografu LASCO C3 sondy SOHO. Ještě před průletem okolo Slunce se ji podařilo zachytit astronomovi-amatérovi Josefu Kujalovi z Nového Hradce Králové:

  kometa C/2006 P1 na snímku J. Kujala z Astronomické společnosti v Hradci Králové (10. 1. 2007; 16:19 UT)	kometa C/2006 P1 v zorném poli koronografu LASCO C3 sondy SOHO (13. 1. 2007; 11:54 UT)

  

• [10. I. 2007, Míra] Vyšel Povětroň 1/2007 mající 36 stran. Píše se na nich o fotografování oblohy, informacích ve vesmíru, historické exkruzi do východních Čech atd.

  

• [2. XII. 2006, M. Brož] Vyšel nový Povětroň 6/2006. Najdete v něm obsáhlé články o galaxiích s polárním prstencem, o šíření informací ve vesmíru, o výpravě za meteorickým rojem Leonid a také gratulaci panu Miroslavu Ouhrabkovi.

• [2. XII. 2006, M. Brož] Obrázky z přednášky Velké hvězdárny v Kalifornii a jejich velké objevy, která se uskutečnila v sobotu na hvězdárně:

  a dalších 222 obrázků...

  Viz též krátký text v Měsíčníku HPHK 12/2006.

  

• [6. XI. 2006, M. Brož] Vyšla nová čísla Povětroně - Královéhradeckého astronomického časopisu. Píšeme v nich mimo jiné o konstrukci analematických slunečních hodin, o odhalení pamětní desky Wilhelmu von Bielovi v Jaroměři-Josefově, o informacích v gravitačních vlnách a v reliktním záření nebo o krásách dění na obloze. Otiskujeme další dvě oceněné prózy z Hradeckého Škrabáka. Nakonec v několika článcích vzpomínáme na našeho kolegu a kamaráda Pepíka Bartošku.

• [27. X. 2006, J. Veselý] Kometa C/2006 M4 (SWAN) v minulých dnech neočekávaně zjasnila a je za dobrých podmínek pozorovatelná i bez dalekohledu. Lepší je však použít triedr nebo malý dalekohled. Vyhledat ji můžete podle přiložené mapy. V současné době je nejlépe vidět večer, takže si ji za jasného počasí můžete prohlédnout i dalekohledy královéhradecké hvězdárny při Večerních programech pro veřejnost.
  

  

• [23. X. 2006, J. Veselý] Snad každá hvězdárna má svou dobrou duši. Buď otce zakladatele nebo osobu, která vtiskla charakter celé instituci. Duší Hvězdárny a planetária v Hradci Králové byl více než třicet let Josef Bartoška, známější pod jménem Pepík a přezdívkou Žito. Zemřel 15. října 2006 ve věku 56 let. Bude nám po něm chybět víc než jeho kolo ve stojanu před hvězdárnou. Na našeho přítele zavzpomínáme ve čtvrtek 26. října v 16 hodin v přednáškovém sále Hvězdárny a planetária v Hradci Králové. Vzpomínku najdete i na stránkách České astronomické společnosti

• [13. X. 2006, Karel Zubatý] ASTRONOMICKÝ KROUŽEK - pro žáky 5. až 7. tříd se schází každou středu v 16 hodin na hvězdárně. Uvítáme další zájemce. Spojení: zubaty@astrohk.cz, tel.: 495264087
  

• [2. X. 2006, J. Veselý] Proč ubylo planet? Ačkoli pozvánka na tuto přednášku připomíná parte, nebudeme používat lopaty a krumpáče. Těleso nazvané Pluto nezaniklo, nebylo zrušeno ani ze sluneční soustavy nezmizelo. Vypadá stejně jako dřív, jen už není na seznamu planet. Nikdy na něj totiž nepatřilo. Většina astronomů to tušila už dávno, ale dohodli se na tom až letos. Někteří však s dohodou stále nesouhlasí. Přednáška přinese vysvětlení proč Pluto není planetou a pohled do historie, z něhož vyplývá, že stejná situace tady už několikrát byla. Naposledy před 150 lety, kdy ze seznamu planet vypadla malá tělesa, pro něž byla zavedena nová kategorie planetek. Dozvíte se i pikantní podrobnosti z průběhu jednání o počtu planet. Bude-li to Plutův pohřeb, pak to bude nejveselejší smuteční rozloučení v pozorovatelném vesmíru. Přednášející měl možnost se účastnit diskusí o definici planety na pražském Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie. Sobota 7. října 2006 v 17:00.

• [2. X. 2006, J. Veselý] Na naší obloze se objevila kometa C/2006 M4 (SWAN). Není viditelná pouhým okem, ale jako mlhavý obláček ji lze spatřit už malým dalekohledem nebo dokonce triedrem. Nachází se pod Velkým vozem a jen málo jí chybí k tomu, aby byla cirkumpolární. Lépe by měla být vidět ráno před východem Slunce. Následující mapky byly staženy ze serveru www.spaceweather.com, kde najdete i fotografie komety.
  

• [2. X. 2006, M. Brož] První lekce Astronomického kurzu HPHK se letos NEBUDE konat 7. října, ale až 4. listopadu.

• [27. IX. 2006, M. Brož] V sobotu 30. září bude na hvězdárně přednáškové odpoledne věnované slunečním hodinám, na které v neděli 1. října navážeme automobilovým výletem po východních Čechách. Viz podrobnější informace v programu hvězdárny. Všechny zájemce o sluneční hodiny srdečně zveme!
  

  3. X. 2006: Informace o úspěšném průběhu akce najdete na stránce http://www.slunecni-hodiny.webzdarma.cz/akce_HK.html.

  

• [20. IX. 2006, J. Veselý] Na hvězdárně nás čeká nabitý víkend. V pátek 22. září se v rámci celoevropské akce Noc vědců koná mimořádné pozorování podzimní noční oblohy od 22:00.

  Hned druhý den, v sobotu 23. září v 17:00, vás zveme na cestopisnou přednášku Hausbótem po Holandsku. Viz též program hvězdárny.

  

• [6. IX. 2006, J. Veselý] Ve čtvrtek 7. 9. 2006 budeme moci pozorovat částečné zatmění Měsíce, jehož maximální velikost bude 0,19 (to znamená, že do zemského stínu se zanoří 19% průměru měsíčního kotouče). Částečná fáze zatmění začíná ve 20:06 SELČ, tedy půl hodiny po východu Měsíce, který se navíc po celou noc pohybuje jen nízko nad obzorem. Nejvhodnějším stanovištěm pro pozorování tohoto zatmění je tedy nějaké vyvýšené místo s dobrým výhledem na jihovýchodní a jižní obzor. Nebo hvězdárna :-) Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové pořádá pozorování tohoto úkazu pro veřejnost od 20:00 do 21:30.
  
  Průběh částečného zatmění Měsíce 7. 9. 2006
  Zdroj: F. Espenak, http://sunearth.gsfc.nasa.gov

• [24. VIII. 2006, J. Veselý] Rozhodnutí IAU: Definice planety sluneční soustavy

  Současná pozorování mění naše chápání planetárních soustav a je důležité, aby názvosloví odráželo naše současné znalosti. To se zvlášť týká označení "planety". Slovo "planeta" původně označovalo tuláky (poutníky), kteří byli známi jen jako světla pohybující se po obloze. Nedávné objevy nás přivedly k vytvoření takové nové definice, kterou můžeme získat na základě dostupných vědeckých informací.

  Rozhodnutí 5

  IAU proto rozhoduje, že planety a ostatní tělesa naší sluneční soustavy se budou dělit do tří kategorií následujícím způsobem:

  (1) Planeta¹ je nebeské těleso, které (a) obíhá okolo Slunce, (b) má dostatečnou hmotnost, aby jeho vlastní gravitace překonala vnitřní síly pevného tělesa, takže dosáhne tvaru odpovídajícího hydrostatické rovnováze (přibližně kulatého) a (c) vyčistilo okolí své dráhy.

  (2) "Trpasličí planeta" je nebeské těleso, které (a) obíhá okolo Slunce, (b) má dostatečnou hmotnost, aby jeho vlastní gravitace překonala vnitřní síly pevného tělesa, takže dosáhne tvaru odpovídajícího hydrostatické rovnováze (přibližně kulatého)², (c) nevyčistilo okolí své dráhy a (d) není satelitem.

  (3) S výjimkou satelitů by všechny ostatní objekty³ obíhající okolo Slunce měly být označovány společným termínem "malá tělesa sluneční soustavy".
  -------------------------------------------------------
  1 Těmito osmi planetami jsou: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun.
  2 IAU zahájí proces prověření objektů blízko této hranice a jejich zařazení mezi trpasličí planety nebo do jiné kategorie.
  3 Mezi ně v současnosti počítáme většinu asteroidů sluneční soustavy, většinu transneptunických objektů (TNO), komet a další malá tělesa.

  Podle této definice máme 8 planet

• [16. VIII. 2006, J. Veselý] Ve druhé polovině srpna se nad východním obzorem hromadí planety Venuše, Merkur a Saturn. 22. srpna se k nim přidá Měsíc. Setkání planet s Měsícem se koná brzy ráno v červáncích těsně nad obzorem.
  
  Planety a Měsíc na obloze 22. 8. 2006 v 05:30 SELČ. Souhvězdí jsou uvedena jen ilustračně,
  v červáncích budou na skutečné obloze viditelné jen planety.

• [31. VII. 2006, J. Veselý] Blíží se tradiční období "padajících hvězd" – meteorů z roje Perseid. Již v současné době můžeme zahlédnout několik Perseid za noc. Nejvyšší aktivita bude v noci z 12. na 13. srpna, kdy budeme moci pozorovat i několik desítek meteorů za hodinu. Často uváděná četnost Perseid v maximu je až 60 meteorů za hodinu, ale jde o teoretický údaj pro radiant přímo nad hlavou a celou oblohu. Vzhledem k tomu, že Perseus, z něhož meteory zdánlivě vyletují, je nízko nad obzorem a jeden člověk celou oblohu pohledem neobsáhne, bude počet skutečně spatřených meteorů vždy nižší. Pozorování letos ruší světlo Měsíce, přesto doporučujeme pozorovat z místa s dobrým výhledem na oblohu a malým světelným znečištěním .
  

• [24. VII. 2006, J. Veselý] Přelety "nafukovací" družice Genesis 1, jež je prototypem zamýšleného hotelu na oběžné dráze okolo Země (viz Prototyp nafukovacího kosmického hotelu na oběžné dráze), jsou na naší noční obloze pozorovatelné pouhým okem.

  Následující tabulka uvádí výběr přeletů, při nichž je Genesis 1 nejjasnější a snadno pozorovatelná očima. Údaje v kolonce "magnituda" představují jasnost družice. Čím nižší číslo, tím je objekt jasnější. Pro srovnání: hvězdy Velkého vozu mají magnitudu okolo 2,0; nejslabší hvězdy viditelné dobrýma očima za vynikajících pozorovacích podmínek mají magnitudu okolo 6. Časové údaje jsou uvedeny v SELČ. Předpovědi dalších přeletů najdete na serveru www.heavens-above.com.

  Nejjasnější viditelné přelety Genesis 1 nad Českou republikou:

  datum	magnituda	začátek viditelnosti			nejvýš na obloze			konec viditelnosti
  		čas	výška	azimut	čas	výška	azimut	čas	výška	azimut
  24. 7. 2006	3.4	23:00:47	10°	severo-severo-západ	23:04:47	47°	severo-východ	23:07:22	20°	východo-jiho-východ
  25. 7. 2006	3.0	22:58:36	10°	severo-západ	23:02:43	61°	severo-východ	23:05:01	24°	východo-jiho-východ
  26. 7. 2006	2.7	22:56:27	10°	severo-západ	23:00:37	78°	severo-východ	23:02:43	28°	jiho-východ
  27. 7. 2006	2.6	22:54:19	10°	severo-západ	22:58:28	80°	jiho-západ	23:00:27	30°	jiho-jiho-východ
  28. 7. 2006	2.9	22:52:14	10°	severo-západ	22:56:20	61°	jiho-západ	22:58:16	29°	jiho-jiho-východ
  29. 7. 2006	3.3	22:50:11	10°	severo-západ	22:54:08	45°	západo-jiho-západ	22:56:05	26°	jih

  [30. VI. 2006, M. Brož] Vyšel Povětroň 3/2006, ve kterém jsme uveřejnili podrobný článek o velkém modelu marťanských Údolí Marineru (Valles Marineris), výsledky literární soutěže o Hradeckého Škrabáka a informaci o Planetární stezce v Proseči. Viz obsah na domovské stránce Povětroně.

  

• [30. VI. 2006, M. Brož] V Proseči u Skutče otevřeli 1. června další Planetární stezku. (Píšeme o ní v Povětroni 3/2006)
  

• [30. VI. 2006, M. Brož] Těsná srpnová konjunkce Marsu a Saturnu v souhvězdí Raka vpravdě stála za shlédnutí! (Informace o snímku jsou uvedeny v Povětroni 3/2006)
  

• [13. VI. 2006, Jan Veselý] Planety Saturn, Mars a Merkur si pro nás připravily zajímavé večerní představení. Můžeme je pozorovat v červáncích nad severozápadním obzorem okolo 22:30 SELČ. Planety Saturn a Mars jsou těsně vedle sebe. Protože Mars oběhne okolo Slunce za necelé dva roky, zatímco Saturn na jeden oběh potřebuje téměř třicet let, můžeme na vlastní oči vidět, jak se Mars doslova prožene okolo Saturna a vymění si s ním místo. Nyní je poněkud západněji, od 18. června již bude Mars na východ od Saturnu. Nejtěsnější přiblížení na obloze nastane 17. a 18. června, kdy bude obě planety dělit úhlová vzdálenost 34' (přibližně zdánlivý průměr kotouče Měsíce). Merkur je blíž ke Slunci a ztrácí se v červáncích. S jeho vyhledáním vám pomůže triedr nebo malý dalekohled. 17. 6. 2006 se od 18 hodin koná na hvězdárně přednáška Zajímavosti letní oblohy. Přednáší Mgr. Karel Zubatý.
  
  Planety na obloze 17. 6. 2006 ve 22:30 SELČ. Souhvězdí jsou uvedena jen ilustračně,
  v červáncích budou na skutečné obloze viditelné jen planety.

• [1. VI. 2006, M. Brož] V sobotu 3. června od 14 do 18 hodin se na hvězdárně koná Odpoledne otevřených dveří. Vstup je zdarma, v každou celou hodinu.

  

• [11. V. 2006, M. Brož] V sobotu 13. V. od 17:00 se na hvězdárně uskuteční vyhlášení výsledků literární soutěže O Cenu Hradeckého Škrabáka na téma Co by lidstvo dělalo, kdyby nebyly hvězdy?

• [10. V. 2006, J. Veselý] Fragmenty rozpadající se komety 73P/Schwassmann–Wachmann 3, které právě prolétají okolo Země, jsou snadno pozorovatelné triedrem nebo malým dalekohledem. Můžete je vyhledat podle následujících mapek nebo se přijďte podívat na hvězdárnu. Večerní pozorování pro veřejnost se koná vždy ve středu, v pátek a v sobotu od 21:30.
  

  

• [7. V. 2006, M. Brož] Vyšel Povětroň 2/2006; je v něm podrobný popis rekonstrukce slunečních hodin v Klementinu, 3. díl Astronomického kurzu, vyprávění o cestě za zatměním Slunce a další články. Viz obsah na domovské stránce Povětroně.

• [11. IV. 2006, J. Veselý] V sobotu 22. dubna 2006 v 18 hodin bude na hvězdárně slavnostně odhalen model Valles Marineris - největšího systému kaňonů ve sluneční soustavě. Valles Marineris se táhne přes pětinu obvodu Marsu a je 10x delší, 5x hlubší a 20x širší než Grand Canyon na řece Colorado v Arizoně. Model, který pro hvězdárnu zhotovili studenti Katedry výtvarné výchovy PdF UHK, je dlouhý dva metry a široký 70 cm. Podle dostupných informací jde o největší model Valles Marineris na světě. Topografická data museli tvůrci modelu - Jaroslav Svoboda, Marie Spáčilová, Hubert Pospíchal, Jitka Švástová a Rudolf Valkoun - doplnit o detaily získané studiem fotografií, protože některé malé útvary data neobsahovala. O tom, že podali nadlidský výkon, se můžete přijít přesvědčit na vlastní oči. Součástí slavnostního odhalení bude promítání krátkého filmu "Let Údolím Marinerů" (NASA/MARS ODYSSEY MISSION) s českým dabingem a beseda s tvůrci modelu o jeho vzniku a s pracovníky hvězdárny o vzniku a geologickém vývoji Valles Marineris. Přijďte se podívat! I když jde jen o model, je pohled na Valles Marineris mimořádným zážitkem.
  

• [13. IV. 2006, J. Veselý] Také vám nejde do hlavy, proč se globální oteplení projevuje dlouhými zimami, deštivými léty a záplavami? Přijďte se podívat na dokumentární filmy komentované Karlem Bejčkem. Přednáška Změny klimatu – příčiny a důsledky se koná na hvězdárně ve středu 19. dubna 2006 v 18 hodin.
  

  

• [12. IV. 2006, M. Brož] Vyšel Povětroň 1/2006. Najdete v něm poslední díl průvodce po galaxiích, informace o kometě 73P/Schwassmann-Wachmann 3 a recenzi kosmonautické knížky. Viz obsah na domovské stránce Povětroně.

  

• [1. IV. 2006, M. Brož] Vyšel Povětroň Speciál S1/2005 o zatmění Slunce 3. 10. 2005. Viz obsah na domovské stránce Povětroně.

• [29. III. 2006, M. Brož] Fotografie ze zatmění Slunce 29. 3. 2006 pořízené na hvězdárně najdete pod odkazem Live from HPHK! v levém sloupci.
  

• [22. III. 2006, J. Veselý] Ve středu 29. března 2006 budeme moci pozorovat částečné zatmění Slunce. Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové pořádá veřejné pozorování úkazu na hvězdárně a na Ulrichově náměstí. Podrobnosti viz plakát (klikněte na schema průběhu zatmění). Internetový přenos zatmění nebo dění na hvězdárně najdete na adrese www.astrohk.cz/live.
  

  

• [15. III. 2006, J. Veselý] Od soustředěného útoku několika kosmických sond na Halleyovu kometu uběhlo již 20 let. Sovětské sondy Vega 1 a Vega 2 a evropská sonda Giotto získaly vůbec první snímky jádra komety (obrázek vpravo je ze sondy Giotto) a spoustu nových poznatků o chování a složení komet. Následovaly další sondy k jiným kometám: japonská Sakigake, americké Deep Space 1, Stardust, Deep Impact. Evropská Rosetta je právě na cestě ke kometě Churyumov–Gerasimenko. Co všechno nového bylo objeveno na kometách díky průzkumu kosmickými sondami a jak komety souvisí se životem na Zemi, bude zahrnuto do přednášky Výzkum komet kosmickými sondami v sobotu 18. 3. 2006 od 17 hodin v kinosále hradecké hvězdárny. Přednáší PaedDr. Josef Bartoška.

• [14. III. 2006, J. Veselý] Dnes v noci nastane polostínové zatmění Měsíce. Měsíc začne vstupovat do polostínu 14. 3. 2006 ve 22:24 SEČ (P1), nejvíce se k zemskému stínu přiblíží po půlnoci, tedy 15. 3. 2006 v 00:48 SEČ (maximum) a konec úkazu nastane 15. 3. 2006 v 03:11 SEČ (P4). Při polostínovém zatmění nedojde ke vstupu Měsíce do plného zemského stínu, takže úkaz je očima téměř nepozorovatelný. Pouze v období okolo maximální fáze by při největším přiblížení Měsíce k zemskému stínu mohlo být na jedné straně měsíčního úplňku znát jisté zeslabení jasu. Polostínové zatmění Měsíce je ovšem možné snadno vyfotografovat. Doporučujeme teleobjektiv s dlouhou ohniskovou vzdáleností, nejlépe okolo 1 m.
  
  autorem schematu zatmění je Fred Espenak; převzato z http://sunearth.gsfc.nasa.gov

• [15. I. 2006, M. Brož] (Telefony již byly přepojeny a stávající telefonní čísla fungují. Toto je nový server www.astrohk.cz.)

  

• [7. XII. 2005, M. Brož] Vydali jsme šesté číslo Povětroně - Královéhradeckého astronomického časopisu. Najdete v něm mimo jiné článek o "kouzelném budíku", který netiká, ale přesto ukazuje čas. (Ostatně se na něj na jaře a v létě můžete přijít podívat na hvězdárnu.)

• [28. XI. 2005, Karel Zubatý] 50. výročí: V neděli 27. listopadu 1955 byla slavnostně otevřena Oblastní lidová hvězdárna v Hradci Králové. Planetárium bylo otevřeno v neděli 20. ledna 1957 v jižní věži, kde je dnes velký dalekohled.

• [16. XI. 2005, J. Veselý] Mars v opozici - můžeme vidět kanály marťanů? V sobotu 19. listopadu 2005 od 17 hodin se na hvězdárně koná přednáška o Marsu. Letošní opozice Marsu sice nastala už 7. listopadu, ale vynikající podmínky pro pozorování detailů na Marsu trvají nejméně do začátku prosince. Přednáška se zaměří především na to, co lze na Marsu vidět ze Země malými dalekohledy v amatérských podmínkách a jak souvisí pozorované útvary s geologií a morfologií povrchu Marsu. Podíváme se i na histo(e)rii pozorování tzv. "kanálů" na Marsu.
  
  Prachová bouře na Marsu v době jeho letošního nejtěsnějšího přiblížení k Zemi (70 miliónů km). Foto: HST/NASA/ESA

• [18. X. 2005, J. Veselý] Na přednášce Existuje desátá planeta? jsme provedli malý průzkum názoru posluchačů na počet planet ve sluneční soustavě. Před přednáškou většina napsala, že devět, po ní (překvapivě drtivá) většina hlasujících uvedla, že planet je osm. Více najdete na stránce se statistikou hlasování.

• [13. X. 2005, J. Veselý] Letos v létě oznámili astronomové objev nového tělesa sluneční soustavy, které je větší než Pluto. V září se zjistilo, že 2003 UB313, jak se ono těleso provizorně označuje, má satelit. Opět se rozvířila diskuse na téma, zda jej zařadit mezi planety. Ukazuje se, že vůbec neumíme říci, co to vlastně planeta je. Na hvězdárně se v sobotu 15. října 2005 v 17:00 koná přednáška Existuje desátá planeta? Problém na ní nevyřešíme, ale ukážeme, jak se pojem planeta vyvíjel historicky, kterými směry se vedou současné diskuse a co je to za tělesa za Neptunem, o nichž se v posledních letech každou chvíli hovoří jako o "desátých planetách".
  
  Snímek transneptunického tělesa 2003 UB313, který pořídil Martin Lehký 5. září 2005 pomocí 0,4�m teleskopu JST
  v pozorovatelně ASHK na královéhradecké hvězdárně

• [7. X. 2005, J. Veselý] V sobotu 8. října 2005 od 17:00 se v rámci Světového kosmického týdne na hvězdárně koná přednáška Sledování Slunce z kosmického prostoru. Přednáší Doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc., přední český odborník v oboru sluneční astronomie, ředitel Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.

• [29. IX. 2005, J. Veselý] V pondělí 3. října 2005 nastane zatmění Slunce. Od nás bude pozorovatelné jako částečné od 10:03 do 12:32 SELČ s maximem 53%, ve Španělsku, na severu a severovýchodě Afriky jako prstencové. Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové pořádá za příznivého počasí mimořádné pozorování tohoto úkazu nejen na hvězdárně, ale také v centru města na Ulrichově náměstí. Podrobnosti najdete na letáku (klikněte na schema dole). Připravujeme též živý přenos na adrese www.astrohk.cz/live.
  

  

• [23. IX. 2005, M. Brož] Od 1. října od 8 ráno opět začíná Astronomický kurz HPHK.

• [22. IX. 2005, J. Veselý] V pátek 23. září se koná mimořádné pozorování noční oblohy od 22:00 SELČ. Akce je součástí European Researchers' Night. V případě nepříznivého počasí předvedeme noční oblohu v planetáriu.

• [12. IX. 2005, J. Veselý] Slunce je v těchto dnech neobvykle aktivní. Můžeme na něm pozorovat skvrnu tak velkou, že je vidět i bez dalekohledu. POZOR! Oči je třeba při pozorování Slunce chránit svářečským filtrem č. 13 až 15, nepozorujte dalekohledem, hrozí trvalá ztráta zraku. S aktivní oblastí NOAA 10808 jsou spojeny četné erupce třídy X, které by mohly na Zemi způsobit polární záře. Předpověď viditelnosti polárních září zahrnuje i Českou republiku. Největší aktivita se očekává od 11. do 13. září 2005
  

  

• [3. IX. 2005, M. Brož] Vyšel časopis Povětroň 4/2005. Najdete v něm mimo jiné články o první objevené trojplanetce, prvním transneptunickém tělesu větším než Pluto nebo o budoucnosti americké kosmonautiky.

• [1. IX. 2005, J. Veselý] Krátce po západu Slunce můžeme v těchto dnech nízko nad západním obzorem pozorovat těsné přiblížení Venuše a Jupitera. Nejblíže k sobě jsou 1. září, kdy je dělí úhlová vzdálenost jednoho stupně (dva průměry kotouče Měsíce). V prostoru jsou však obě planety vzdáleny 760 miliónů kilometrů a jen při pohledu ze Země jsou téměř v zákrytu za sebou. V následujících dnech se Venuše vůči Jupiteru posunuje doleva. 6. a 7. září se k planetám přidá ještě srpek Měsíce. Přestože jde o dvě nejjasnější planety na pozemské obloze, mohou se ztrácet v červáncích. Mapka zachycuje situaci nad západním obzorem 1. září půl hodiny po západu Slunce. Velikosti kotoučků planet a Slunce jsou jen schematické a neodpovídají měřítku mapy.

• [1. VIII. 2005, J. Veselý] Od srpna je královéhradecká hvězdárna opět otevřena pro veřejnost viz program. Na obloze nás v srpnu čekají tradiční "padajicí hvězdy" Perseidy (okolo 12. 8.; pozorujte celou noc) a počátkem druhého srpnového týdne seskupení planet Venuše a Jupitera se srpkem Měsíce (8. až 10. srpna; pozorujte je v červáncích na západě okolo 21 SELČ)

  

• [2. VII. 2005, M. Brož] Vyšel časopis Povětroň 3/2005. Najdete v něm mimo jiné článek Co na planetární stezce nenajdete?

• [24. VI. 2005, M. Brož] Venuše, Merkur a Saturn tak blízko sebe... Nádhera!
  

• [23. VI. 2005, J. Veselý] Planety chystají nebeské baletní představení. Festival začíná v pátek 24. června 2005 večer a bude trvat až do 28. června. Krátce po západu Slunce se v červáncích na severozápadě objeví Venuše. Malý kousek od ní je Saturn a na druhé straně Merkur. V následujících dnech Venuše s Merkurem předběhnou Saturna a vzájemně si vymění místa. Nejtěsnější konfigurace nastane 26. 6., kdy se všechna tři tělesa vměstnají do zorného pole 1,5 stupně. 27. 6. budou Venuše a Merkur jen 5 obloukových minut od sebe. Planetární taneček se odehrává nízko nad obzorem, ale všechny zmíněné planety se společně vejdou do zorného pole triedru. Pozorujte mezi 21:30 a 22:00 SELČ. V pátek a v sobotu je hvězdárna otevřena pro veřejnost a v rámci Večerního pozorování od 21:30 budeme tento úkaz sledovat našimi dalekohledy. Přijďte se podívat!

  

• [16. VI. 2005, M. Brož] Jak promítnout DVD "Hubble - 15 Years of Discovery" s českými titulky?

• [14. VI. 2005, M. Brož] Hvězdárna bude o prázdninách pro návštěvníky uzavřena od 16. do 31. července z důvodu pravidelné údržby a rekonstrukce expozice ve foyer.

  Výstavu Kouzlo slunečních hodin bude možné shlédnout až do 15. července a pak bude znovu instalována až na měsíc září.

  

• [10. VI. 2005, M. Brož] Vyšel časopis Povětroň Speciál S2/2004 - Planetární stezka. Je určen všem, kdo si stezku chtějí projít a mít příslušné informace po ruce. Do dalšího běžného čísla Povětroně 3/2005, které vyjde 2. VII., ještě připravujeme článek Co na planetární stezce nenajdete?

• [4. VI. 2005, M. Brož] Při dnešním otevření stezky a následné procházce od Slunce k Saturnu jsme se všemi 120 účastníky pěkně zmokli! :-)
  

  

• [20. V. 2005, M. Brož] V sobotu 4. června v 10 h 30 min dopoledne proběhne u hvězdárny otevření Planetární stezky s komentovanou procházkou od Slunce k Saturnu a následnou prohlídkou hvězdárny. Srdečně Vás zveme, a to včetně dětí, které mají pár dní předtím svátek. (Akce se koná v rámci setkání Astronomické společnosti a vstupné se neplatí.)

• [7. V. 2005, M. Brož] V Hradci Králové byla postavena Planetární stezka - 6,5 km velký model sluneční soustavy v měřítku 1 ku 1 miliardě. Stezka začíná u hvězdárny, kde je Slunce o průměru 1,4 m, 150 m od něj se nachází maličká Země (13 mm kulička) a nejvzdálenějším tělesem je Pluto u lesního hřbitova.

  

• [20. V. 2004, M. Brož] Jak bude vypadat prstencové zatmění Slunce 3. 10. 2005 ve Španělsku? Přibližně takto:
  

  Uvedené časové okamžiky jsou ve světovém čase (UT). Viz též další grafy: 1, 2, 3, 4, 5, případně obrázky ve formátu PDF, určené pro tisk. Z našeho území, které leží mimo pás anularity, uvidíme pouze zatmění částečné:

  

• [29. IV. 2005, J. Veselý] České titulky k filmu HUBBLE � 15 YEARS OF DISCOVERY a snímky ze slavnostního otevření výstavy.

  

• [18. IV. 2005, J. Veselý] V neděli 24. dubna 2005 v 18 hodin bude na hvězdárně otevřena pro veřejnost výstava Hubblův teleskop � 15 let objevů. Slavnostní otevření výstavy se koná v rámci celoevropské oslavy 15. výročí startu Hubblova kosmického teleskopu (HST) do vesmíru. Proběhne komentovaná prohlídka výstavy a promítání krátkého filmu o vzniku HST a o jeho nejdůležitějším pozorování. Každý návštěvník slavnostního otevření dostane dárek od Evropské kosmické agentury (ESA): DVD s filmem HUBBLE � 15 years of discovery (83 min + bonusy), který byl u příležitosti výročí natočen (film je v anglickém znění). Výstava pak bude otevřena do 30. června 2005. Vstupné 10,- a 15,- Kč.

• [14. IV. 2005, M. Brož] V sobotu 16. IV. od 18 hodin se na hvězdárně bude konat cyklus přednášek o slunečních hodinách. Přednášet přijedou: Miloš Nosek z Hradce Králové (o výrobě číselníků a jejich úpravě), Martin Šolc z Prahy (o zvláštních typech slunečních hodin), Josef Jirásko z Liberce (o době osvětlení různých typů hodin) a nakonec Vás Miroslav Brož provede výstavou fotografií a modelů slunečních hodin s gnómonickým výkladem.
  

• [1. IV. 2005, M. Brož] Na hvězdárně byla otevřena výstava fotografií Kouzlo slunečních hodin. Na 123 snímcích uvidíte nejkrásnější sluneční hodiny z jižních a východních Čech, Prahy, Hradce Králové i ze zahraničí. Výstava je mimo jiné otevřena při programech hvězdárny. Srdečně Vás zveme!
  

• [22. III. 2005, J. Veselý] V souvislosti s mediálním třeštěním okolo pozorování přeletu Mezinárodní kosmické stanice (ISS) upozorňujeme, že na internetové adrese www.heavens-above.com je možné si nechat vypočítat okamžiky přeletů ISS pro jakékoli místo na světě na deset dní dopředu. Současné období viditelnosti ISS nad Českou republikou končí 24. 3. 2005 (viz tabulka). Přibližně v polovině dubna se ISS začne opět objevovat na ranní obloze a postupně přejde na večerní. Stanice vždy létá od západu na východ, jeden přelet trvá zpravidla pět minut (záleží ovšem na výšce nad obzorem). Server www.heavens-above.com ovšem informuje i o dalším dění na obloze. Velmi atraktivní jsou záblesky družic Iridium. Jde o krátkodobé jevy, trvající maximálně několik desítek sekund, ale mnohem jasnější než jakékoli jiné družice včetně ISS. Na našich internetových stránkách najdete heavens-above ještě pod starým názvem GSOC v části . Tabulky s přelety ISS a záblesky družic Iridium také pravidelně vystavujeme v informačních vývěskách na Velkém náměstí v Hradci Králové a na vstupních dveřích do budovy hvězdárny.
  Tabulka přeletů ISS pro nejbližší období (vypočteno serverem www.heavens-above.com pro Hradec Králové):

  Date	Mag	Starts			Max. Altitude			Ends
  		Time	Alt.	Az.	Time	Alt.	Az.	Time	Alt.	Az.
  22 Mar	0.9	19:31:00	10	W	19:33:34	26	SSW	19:35:17	16	SSE
  23 Mar	2.2	19:59:36	10	WSW	20:00:35	11	SW	20:01:34	10	SSW
  24 Mar	1.3	18:50:26	10	W	18:52:54	23	SW	18:55:20	10	SSE

  

• [17. III. 2005, J. Veselý] Do konce týdne (20. 3.) ještě stále budou příznivé geometrické podmínky pro spatření Merkura. Planetu lze pozorovat v červáncích nad západním obzorem okolo 19. hodiny. Bude-li jasno, pokusíme se ji vyhledat na začátku VEČERNÍHO PROGRAMU v pátek a v sobotu. Přijďte se podívat! Další dobrá příležitost uvidět Merkura nás čeká v první polovině prosince při rozednění.

• [17. III. 2005, J. Veselý] Opět je na Slunci skvrna viditelná bez dalekohledu. Vlivem rotace Slunce se přesouvá k západnímu okraji a koncem týdne zmizí z dohledu. POZOR! Pozorování Slunce je nebezpečné! Při sledování Slunce očima je třeba si chránit zrak svářečským filtrem č. 13 až 15, pozorování dalekohledem může vézt k trvalé ztrátě zraku! Použijte projekční metodu.

• [15. II. 2005, J. Veselý] Na Slunci jsou DVĚ skvrny viditelné bez dalekohledu! Ta menší, NOAA 10733, je dostupná pro pozorovatele vybavené ostřížím zrakem, větší, NOAA 10735, je pak vidět docela snadno. Nyní se nacházejí uprostřed slunečního kotouče. POZOR! Pozorování Slunce je nebezpečné! Při sledování Slunce očima je třeba si chránit zrak svářečským filtrem č. 13 až 15, pozorování dalekohledem může vézt k trvalé ztrátě zraku! Použijte projekční metodu.

• [2. II. 2005, M. Brož] Z přednášky TSUNAMI! Ing. Jiřího Šury publikujeme text Čeho si všímat a co dělat při cestách do zemětřesných oblastí? (Najdete jej také mezi FAQ.)

  

• [8. II. 2005, M. Brož] Vyšel časopis Povětroň 1/2005. Mimo jiné v něm najdete návod na skládání snímků oblohy pořízených digitálním fotoaparátem.

• [7. II. 2005, J. Veselý] Skupina slunečních skvrn NOAA 10720, jež byla ve druhé polovině ledna pozorovatelná i bez dalekohledu, přežila celou otočku Slunce a je opět pozorovatelná. Nyní již jen dalekohledem. Blízko ní se však vytvořila nová aktivní oblast, která byla objevena ještě na odvrácené straně Slunce sondou SOHO, koncem minulého týdne se projevila častými erupcemi a obřími protuberancemi a dnes se "přehoupla" přes okraj slunečního kotouče. V následujících dnech by se mohla stát další skvrnou pozorovatelnou bez dalekohledu. POZOR! Při přímém pozorování Slunce je třeba si chránit oči svářečským filtrem č. 13 až 15. Pozorování dalekohledem je velmi nebezpečné, hrozí trvalá ztráta zraku! Nedívejte se do dalekohledu, ale promítejte obraz Slunce na stínítko.

• [2. II. 2005, J. Veselý] Toto sobotu, 5. února 2005 v 17 hodin se na hvězdárně koná přednáška geologa Ing. Jiřího Šury nazvaná TSUNAMI! Podrobnosti na letáku.
  

• [13. I. 2005, J. Veselý] Na Slunci se objevila obří SKVRNA! Velmi rychle se vyvinula (klikněte na obrázek) z nenápadné trojice miniaturních skvrnek označených NOAA jako skupina č. 10720 (zkráceně 720). Bude-li prudký vývoj skupiny pokračovat, můžeme se dočkat i erupcí a polárních září. Zatím však žádné silné erupce (třídy M či X) hlášeny nejsou. Sledujte SpaceWeather.com a Slunce. Skvrna je snadno viditelná očima bez dalekohledu. Je však třeba si oči chránit, nejlépe svářečským filtrem č. 13 až 15.
  

  

• [12. I. 2005, M. Brož] Nakladatelství Academia právě vydalo knížku "Sluneční hodiny na pevných stanovištích. Čechy, Morava, Slezko a Slovensko" (editoři Miroslav Brož, Miloš Nosek, Jan Trebichavský a Drahomíra Pecinová). Můžete ji zakoupit běžně v knihkupectvích (v Hradci Králové ji mají např. v knihkupectví Kosmas, Mánesova ulice poblíž Ulrichova náměstí), případně ji objednat na adrese nakladatele - viz jeho WWW stránky http://www.academia.cz. Doporučená cena knížky činí 295,- Kč.

• [10. I. 2005, J. Veselý] V případě dobrých pozorovacích podmínek (jasno či polojasno) se bude konat mimořádné pozorování komety C/2004 Q2 (Machholz) také v pondělí a v úterý 10. a 11. 1. 2005 od 19 hodin.

• [29. XII. 2004, J. Veselý] Dráha komety C/2004 Q2 (Machholz) mezi souhvězdími:
  

• [22. XII. 2004, J. Veselý] Vánoční a novoroční kometa: Na obloze se objevila očima viditelná kometa C/2004 Q2 (Machholz). V konkurenci automatických teleskopů ji v srpnu letošního roku dokázal objevit amatérský lovec komet Donald Machholz svým patnácticentimetrovým dalekohledem. Nyní se kometa nachází mezi souhvězdími Eridanus a Býk, v lednu se přes Býka přesune na sever až do souhvězdí Persea a poté se dokonce stane cirkumpolární (bude pozorovatelná po celou noc). Zkušení pozorovatelé ji mohou již teď spatřit očima jako mlhavý obláček, avšak vadí Měsíc v úplňku, takže je lepší použít triedr nebo malý dalekohled. Nejjasnější bude kometa v první polovině ledna, kdy dosáhne čtvrté hvězdné velikosti a Měsíc už překážet nebude. K Zemi se nejvíce přiblíží 5. ledna 2005 na vzdálenost "pouhých" 52 miliónů kilometrů. Nejblíže ke Slunci bude 24. ledna 2005 (180 miliónů kilometrů). Na kometu se můžete přijít podívat i na královéhradeckou hvězdárnu. Budeme se jí věnovat při "Večerním pozorování" vždy ve středu, v pátek a v sobotu od 20:30 (za předpokladu příznivého počasí). Podrobnou efemeridu komety C/2004 Q2 (Machholz) najdete na internetové adrese: http://cfa-www.harvard.edu/iau/Ephemerides/Comets/2004Q2.html, serverem www.heavens-above.com si můžete nechat vygenerovat mapku s aktuální polohou komety. Na ukázku mapa pro 22. prosinec 2004:

• [20. XII. 2004, M. Brož] Další lekce astronomického kurzu se bude konat až 8. 1. 2005 (tedy nikoli na Nový rok).

  

• [6. XII. 2004, M. Brož] Vyšel časopis Povětroň 5/2004. Na třiceti dvou stranách najdete mimo jiné volný záznam druhé lekce astronomického kurzu, který se na hvězdárně pravidelně koná.

• [10. XI. 2004, J. Veselý] Dnes s ranním rozbřeskem mohla být poněkud zmrzlá ranní ptáčata překvapena neobvyklým a velmi fotogenickým seskupením nebeských těles. Tenký srpek Měsíce byl ozdoben popelavým svitem, nad ním zářila Venuše a opodál přihlížel Jupiter.
  

• [5. XI. 2004, M. Brož] Vyšel časopis Povětroň 4/2004. Na třiceti dvou stranách najdete mimo jiné volný záznam jedné lekce astronomického kurzu, který se na hvězdárně pravidelně koná.
  

  

• [7. X. 2004, J. Bartoška] Na hvězdárně začal pracovat nový ASTRONOMICKÝ KROUŽEK pro mládež ve věku 13 � 15 let. Schůzky kroužku se budou konat každou středu od 16 do 18 hodin na královéhradecké hvězdárně, roční členský poplatek činí 300,- Kč. Členové mají slevu na přednášky a akce pořádané Hvězdárnou a planetáriem v Hradci Králové. První informativní schůzka proběhla ve středu 6. října, stále ještě zbývá několik volných míst. Zájemci se mohou přihlásit e-mailem bartoska@astrohk.cz nebo telefonem 495 264 087.

• [22. IX. 2004, M. Brož] V sobotu 2. října se budou na hvězdárně konat následující akce:
  • od 8:00 ráno úvodní lekce Astronomického kurzu (budeme částečně navazovat na kurz loňský);
  • od 10:00 setkání Astronomické společnosti;
  • od 17:00 přednáška Zdeňka Mikuláška z Masarykovy Univerzity v Brně na téma Záhada slunečních neutrin definitivně (?) vyřešena.

  Srdečně vás zveme na hvězdárnu, ale pokud byste se nemohli osobně dostavit, budeme alespoň část dění zprostředkovávat jako televizní nebo zvukový přenos po Internetu (sledujte naši WWW stránku pro upřesňující informace).

• [14. IX. 2004, J. Veselý] Uprostřed slunečního kotouče se nachází aktivní oblast 10672, jež se projevuje nejen pěknou skupinou skvrn, ale také eruptivní aktivitou. 12. září došlo k výronu koronální hmoty (CME) třídy M4 (středně silná erupce), která, aniž vyvolala zaznamenáníhodnou geomagnetickou bouři, způsobila vznik polárních září. Dnes ráno � 13. 9. 2004 � krátce po půlnoci dorazil oblak nabitých částic ze Slunce k Zemi. Polární záře jsou pozorovatelné v Kanadě a na Aljašce. Podle předpovědi má geomagnetická aktivita trvat až do 16. 9. a existuje (nevelká) pravděpodobnost výskytu polárních září pozorovatelných ze střední Evropy. Sleduje oblohu, skvrny na Slunci a kosmické počasí.
  

• [23. VIII. 2004, M. Brož] Film Sluneční soustava 2003 na DVD. Film Sluneční soustava 2003 je pětadvacetiminutový dokument o našem planetárním systému. Vytvořili jsme jej tak, aby se divák přehledovým způsobem seznámil se Sluncem, planetami i menšími tělesy sluneční soustavy, a dozvěděl se o nich informace, odpovídající poznání na začátku 21. století:
  

  • V jeho první části uvidíme dráhy planet, porovnáme vzdálenosti mezi tělesy, jejich velikosti; asteroidy, komety, měsíce, planety a Slunce budeme mít pěkně "seřazené vedle sebe" (obr. 1). Seznámíme se silami, které působí mezi tělesy a v jejich nitrech.

  • Ve druhé části se vydáme na cestu jakousi meziplanetární sondou - jednotlivé planety si prohlédneme zblízka, dovíme se například o kráterech na Merkuru, skleníkovém jevu na Venuši, deskové tektonice na Zemi, vzniku Měsíce, sopkách na Jupiterově měsíci Io, Saturnových prstencích apod. Neopomeneme však ani vnější části sluneční soustavy (obr. 2), okolní hvězdy, extrasolární planety a postavení Slunce v Galaxii.

  • Třetí část filmu je věnována vzniku sluneční soustavy z plyno-prachového oblaku před 4 a půl miliardami let (obr. 3), budoucímu zániku Slunce a možnosti objevit život na vzdálených planetách.

  Obr. 1 - Porovnání velikostí těles sluneční soustavy. Zleva: "velké" měsíce planet, terestrické planety (Merkur, Mars, Venuše, Země), ledoví obři (Uran, Neptun), plynní obři (Saturn, Jupiter) a nakonec okraj Slunce.

  Obr. 2 - Slunce uprostřed, okolo vyznačené dráhy Neptunu, Pluta a stovky největších těles Kuiperova pásu.

  Obr. 3 - Protoplanetární disk okolo Slunce před 4,56 miliardami let, v oblasti vzniku terestrických planet.

  Film je určen žákům druhého stupně základních škol¹, středoškolákům i zájemcům o astronomii z řad široké veřejnosti. Navštívíte-li hradeckou hvězdárnu, můžete film shlédnout při programech v kinosále. Domovská stránka filmu je

  http://www.astrohk.cz/ss2003/

  Zde můžete film stáhnout v různém rozlišeních a kódování (od vysoké kvality 1024×576 pxl., kodek M-JPEG, velikost ~2 GB; přes DVD-Video PAL 720×576 pxl., MPEG-2; po malý náhled 192×144 pxl., MPEG-2), sledovat jej on-line ze streamovacího serveru, najdete tu i statické ukázky, psaný scénář, podrobnější informace o filmu, jeho výrobě a projekci, případně zdrojové kódy všech animací.

  Film vznikl počítačovou třírozměrnou animací v programu PovRay, přičemž jsme využili reálné snímky a data z kosmických sond. Pro zpracování filmu jsme mimo jiné použili software GNU/Linux, MOSIX, MPlayer, Gimp, CinePaint, AudaCity a DVDAuthor. Konečné sestavení animací, mix hudby a mluveného slova byly provedeny programem Adobe Premiere.

  Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové vydala film na DVD-Video disku, opatřeném českou a anglickou jazykovou verzí, českými a anglickými titulky, doplněném několika 3-D animacemi ve formátu stereo/anaglyph (a příslušnými červeno-modrými brýlemi).² Knížečka, která je v krabičce, obsahuje na 16 stranách český a anglický text filmu a aktuální tabulkové údaje o tělesech sluneční soustavy. Budete-li mít o DVD zájem, můžete jej za 220,- Kč (plus 80,- Kč za dobírku; v případě zásilky do zahraničí 140,- Kč) objednat na adrese: Hvězdárna a planetárium, Zámeček 456, 500 08 Hradec Králové, tel. +420-495264087, e-mail astrohk@astrohk.cz.

  ---

  ¹) Pro žáky prvního stupně ZŠ je vhodnější promítnout pouze první dvě části filmu a doprovodit je vlastním, zjednodušeným komentářem.
  ²) Aby byl 3-D efekt dobře patrný, je nutné mít vhodně nastavený jas, kontrast a barevné vyvážení. U počítačových monitorů přepněte barevnou teplotu na 5500 K.

  

• [11. VIII. 2004, M. Brož] V roce 2004/2005 budeme opět pořádat astronomický kurz. Chcete-li se jej účastnit, přijďte se "nezávazně" podívat v sobotu 2. října 2004 v 8:00 na hvězdárnu.

• [11. VIII. 2004, M. Brož] Předesíláme, že v sobotu 2. října 2004 od 17 hodin bude mít na hvězdárně přednášku Zdeněk Mikulášek z Masarykovy Univerzity v Brně na téma Záhada slunečních neutrin definitivně (?) vyřešena.

• [29. VII. 2004, J. Veselý] Skupina slunečních skvrn NOAA 10652 dnes kvůli rotaci Slunce mizí z dohledu pozemských pozorovatelů. Na rozloučenou se můžete pokochat animacemi jejího vývoje a pohybu přes sluneční kotouč.
  

• [24. VII. 2004, J. Veselý] Aktivní oblast č. 652 se dostala do středu Slunce. Očima chráněnýma například svářečským filtrem č. 13 je dobře vidět jako trojitá skvrna. Pozorovatelná bude ještě příští týden. Letadlo je na slunečním kotouči vidět jen také jen občas :-)
  

• [17. VII. 2004, J. Veselý] Sluneční skvrny viditelné bez dalekohledu! Po několikatýdenní odmlce se na Slunci opět objevily obří skvrny. Zkuste skvrny najít očima pomocí svářečského filtru nebo brýlí, kterými jste pozorovali přechod Venuše přes Slunce! Největší skvrna se dnes objevila na východním okraji slunečního kotouče a její viditelnost se bude díky rotaci Slunce v příštích dnech zlepšovat. Mohla by být pozorovatelná očima až téměř do konce července. Podívejte se též na snímky Slunce pořízené naším dalekohledem.

• [24. VI. 2004, M. Brož] Od 1. do 13. července jsou hvězdárna a planetárium z technických důvodů pro veřejnost uzavřeny.

• [18. 06. 2004] Fyzikální obrázek: Phoebe [Cassini].
  

• [17. VI. 2004, Míra] Sestřih přechodu Venuše 2004. Neviděli jste přechod Venuše přes Slunce, který se odehrál 8. 6.? Chcete si připomenout, jak to probíhalo? Pak se podívejte na sedmiminutový sestřih filmového záznamu, který jsme pořídili na hvězdárně. Lze jej shlédnout v následujících formátech a kvalitě:
  • Windows Media 378 kb/s, 384×288 px, streaming;
  • Windows Media 58 kb/s, 192×144 px, streaming;
  • Windows Media 378 kb/s, 384×288 px, download, 19 MB;
  • Windows Media 58 kb/s, 192×144 px, download, 2,8 MB.
  

• [8. VI. 2004, J. Veselý] "Den V" - Venuše je tady! Internetový přenos dění na hvězdárně můžete sledovat na adrese:

  mms://147.251.28.251/live5

  Snímky Venuše přecházející přes Slunce sledujte na adrese:

  http://www.astrohk.cz/live

  V případě špatného počasí sledujte Centrální monitor ESO:

  http://www.vt-2004.org/central

• [7. VI. 2004, M. Bro�] Dnes od 9:00 do 11:50 opakujeme internetový televizní přenos předná�ky Jana Veselého Přechod Venu�e přes Slunce, je� byla proslovena v sobotu 5. 6. Sledovat ji mů�ete na této adrese:

  mms://147.251.28.251/live5

  Přenos je realizován ve formátu Windows Media 9, rychlost záznamu byla 378 kb/s. Pro jeho sledování mů�ete pou�ít například Windows Media Player 9 (který je součástí Windows XP) nebo linuxový MPlayer verze 1.0pre4.

  

  

• [7. VI. 2004, M. Bro�] Astronomický kurz pro tento �kolní rok skončil lekcí 5. 6., ale budeme pokračovat od října 2004. Hlavní témata, která jsme tento rok nestihli, budou: problém tří těles, fyzika záření, astronomické přístroje, určování stáří ve vesmíru, vznik a vývoj hvězd a planetárních soustav.

• [5. VI. 2004, M. Bro�] Pro diváky přímého internetového přenosu předná�ky o přechodu Venu�e: dotazy mů�ete během předná�ky od 18:00 do 20:00 posílat na e-mail venuse@astrohk.cz a během závěrečné diskuse telefonujte předná�ejícímu na telefon 603 308 474.

• [5. VI. 2004, J. Veselý] Přechod Venu�e přes Slunce nastane za necelé 4 dny! Ji� zítra se na hvězdárně v Hradci Králové koná předná�ka "Přechod Venu�e přes Slunce", která bude v rámci příprav na internetový přenos přechodu Venu�e experimentálně přená�ena přes internet. Vysílání začne v sobotu 5. června 2004 v 18 hodin a bude trvat do konce předná�ky v cca 20 hodin. Připojte se na:

  mms://147.251.28.251/live5

  Dnes byl také uveden do provozu "Centrální displej" na stránkách Evropské ji�ní observatoře, kde budou v průběhu přechodu Venu�e přes Slunce zobrazovány snímky z různých observatoří:

  http://www.vt-2004.org/central

  

• [5. VI. 2004, M. Bro�] Vy�el časopis Povětroň 3/2004. Má čtyřicet stran a jeho ti�těná verze obsahuje kromě barevné obálky i barevnou přílohu.

  Nemálo příspěvků v tomto Povětroni je věnováno nebeským úkazům (minulým i budoucím): Petr Soukeník pí�e o zatmění Měsíce, Jan Veselý o vzácném přechodu Venu�e přes Slunce a nechybí ani stručný přehled "Dění na obloze".

  Na přelomu dubna a května se centrem astronomického dění stala východočeská Litomy�l, kde se v rámci oslav 90. výročí narození nejvýznamněj�ího českého astronoma Zdeňka Kopala (1914-1993) uskutečnily mezinárodní odborná konference o dvojhvězdách, sjezd České astronomické společnosti, odhalení pomníku Kopalovi nebo pozorování oblohy pro �irokou veřejnost z improvizované hvězdárny. (Viz té� článek Martina Cholasty.)

  Na druhé straně máme články přibli�ující místa nezvykle vzdálená: za slunečními hodinami se vydáme na francouzskou riviéru a s Luďkem Dlabolou nav�tívíme indický meteorický kráter Lonar.

  Vět�í část Povětroně v�ak zabírá zpráva o současných "horkých" tématech dynamické astronomie, které bylo mo�no zachytit na setkání Americké astronomické společnosti.

  Nakonec jsme zařadili i recenzi pojednávající o knize, ji� napsal astronaut českého původu Eugene Cernan, a přehled obsahů odborných článků z oboru proměnných hvězd.

• [30. V. 2004, J. Veselý] Přechod Venu�e přes Slunce nastane za 9 dní! Venu�e se rychle blí�í ke Slunci a nyní je vidět ji� jen v červáncích krátce po západu Slunce. Tato fotografie byla pořízena ve dne. Venu�e se jeví jako tenký srpek (osvětlená část činí necelá 3% plochy jejího kotoučku), proto�e je ve skutečnosti mezi Zemí a Sluncem. A� bude 8. června 2004 přecházet přes Slunce, uvidíme ji jen jako černý kotouček.
  

• [28. V. 2004, J. Veselý] Byla vydána příručka o přechodu Venu�e přes Slunce 8. června 2004, která je určena předev�ím pro učitele středních a základních �kol, obsahuje v�ak podrobné informace o úkazu, mo�nostech jeho pozorování a zapojení se do celoevropského programu, které budou jistě u�itečné i astronomům amatérům či zvídavým laikům. Jeho elektronickou verzi najdete zde (12 MB, pdf). Viz té� venuse.astrohk.cz.

• [21. V. 2004, J. Veselý] Pozorování zákrytu Venu�e Měsícem proběhlo úspě�ně, kvůli mrakům v�ak jen částečně:
  

  

• [21. V. 2004, J. Veselý, M. Bro�] Dnes ve 13:24 SELČ zakryje Měsíc Venu�i. Ve 14:46 se Venu�e zase vynoří zpoza Měsíce. Hvězdárna a planetárium má mimořádně otevřeno pro veřejnost od 13:00 do 14:30. Zároveň zkou�íme přímý intrenetový přesnos úkazu. Zatím si mů�ete prohlédnout obrázky Slunce a Venu�e z digitálního fotoaparátu připojeného k dalekohledu MC 150/2250 na adrese:

  http://www.astrohk.cz/live

  a televizní přenos z MiniDV kamery (ve formátu Windows Media) na

  mms://147.251.28.251/live5

  Bude-li přát počasí, uvidíte tam i zákryt Venu�e Měsícem.

  TV přenos probíhá ve zku�ebním re�imu nízkou přenosovou rychlostí 56 kb/s, omluvte proto sní�enou kvalitu obrazu. Během nadcházejícího přechodu Venu�e přes Slunce 6. 8. 2004 v�ak bude linka ~10krát rychlej�í.

• [18. V. 2004, F. Hovorka] Nová mapka pro vyhledání komety C/2001 Q4 (NEAT). Přijďte se na ni podívat z hvězdárny.
  

• [10. V. 2004, M. Bro�] Několik záběrů zatmění Měsíce 4. 5. 2004 nafilmovaných MiniDV kamerou SONY DCR-TRV75E - viz krátký 2min záznam (11 MB) ve formátu MPEG-2 (mo�no prohlédnout Windows Media Playerem 9). Kamera byla pou�ívána v různých re�imech: automatická expozice, manuální, NightView, Super N.V., barevná dlouhá expozice, 1s nahrávky s 30s pauzami. Ohnisková vzdálenost je ekvivalentní 500 mm na kinofilm. Zpočátku byla kamera dr�ená v ruce a pracoval stabilizátor, na snímky s del�í expozicí byl pou�it stativ.

• [7. V. 2004, F. Hovorka] Mapka pro vyhledání komety C/2001 Q4 (NEAT). Přijďte se na ni podívat z hvězdárny od 15. května.
  

• [28. I. 2004, M. Bro�] Na předná�ku o extrasolárních planetách, je� se bude konat 31. ledna 2004, je připravena premiéra nového filmu Sluneční soustava 2003.
  

• [27. XII. 2003, M. Bro�] Dal�í lekce astronomického kurzu se bude konat a� 10. 1. 2004 (tedy nikoli první soboru v měsíci).

• [2. I. 2004, M. Bro�] V Měsíčníku 1/2004 vy�el krátký článek o extrasolárních planetách, který je pozvánkou na předná�ku, která se bude konat 31. ledna.
  

• [21. 11. 2003] Polární záře nad Hradcem Králové 20. 11. 2003 [M. Bro�, J. Veselý].
  

• [21. 11. 2003] Fyzikální obrázek: Zatmění Měsíce 9. 11. 2003 [M. Bro�].
  

• [9. XI. 2003, J. Veselý] Dnes v noci jsme pozorovali úplné zatmění Měsíce. Na hvězdárnu při�lo okolo stovky náv�těvníků (95 platících). Na pří�tí úplné zatmění Měsíce se mů�eme tě�it 4. května 2004. Doufejme, �e se opět vydaří počasí :-)
  

• [10. X. 2003, M. Bro�] Ve dnech 14. a� 16. listopadu 2003 se bude na hvězdárně konat 35. konference o výzkumu proměnných hvězd. Podrobné informace a přihlá�ku najdete na stránce http://www.astrohk.cz/konf2003/.

  V rámci konference se uskuteční i předná�ka Zdeňka Mikulá�ka přístupná veřejnosti: Předčasně penzionované hvězdy. Hnědí trpaslíci - hvězdná nedochůdčata.

• [28. X. 2003, 31. X. 2003, J. Veselý] Slunce se zbláznil! Velká skvrna z minulého týdne (předchozí novinka) ji� zmizela za okrajem Slunce, uprostřed jsou v�ak nové, je�tě vět�í. V noci z 30. na 31. října zaznamenali pozorovatelé polární záři nad Českou republikou, mo�nost polárních září trvá i o víkendu.
  

• [24. X. 2003, J. Veselý] Na Slunci se v těchto dnech vyskytují mimořádně velké sluneční skvrny. Jsou viditelné i bez dalekohledu. Je v�ak třeba si chránit zrak svářečským filtrem č. 13 nebo 14. Pozorování přes slab�í filtry nebo improvizované pomůcky (typu disketa, CD-ROM) mů�e vést k po�kození zraku! Brýle pro pozorování Slunce s odpovídajícími filtry mo�no zakoupit na královéhradecké hvězdárně. S výskytem skvrn je spojena řada erupcí, které doprovázejí geomagnetické bouře a polární záře. Dnes v noci (24./25. 10. 2003) existuje nezanedbatelná (i kdy� ne velká) pravděpodobnost výskytu polárních září nad Evropou. Dá se očekávat, �e situace se bude opakovat také v následujících dnech (nocích). Bděte a pozorujte severní část oblohy! Naposledy jsme od nás mohli vidět polární záři 6. 11. 2001. Dal�í podrobnosti a aktuality najdete na www.spaceweather.com (anglicky).

• [16. 10. 2003] Fyzikální obrázek: Planetární mlhovina M 57 [JST].
  

• [16. 10. 2003] Fyzikální obrázek: Planetární mlhovina M 27 [JST].
  

• [16. 10. 2003] Fyzikální obrázek: Kulová hvězdokupa M 13 [JST].
  

• [22. IX. 2003, M. Bro?] Přijďte si na hvězdárnu prohlédnout meteorit Stonařov (1808) - opravdový úlomek planetky (4) Vesta. Viz té� podrobné informace o meteoritu s interaktivní animací.
  

  

• [26. VIII. 2003, J. Veselý] V období leto�ní velké opozice Marsu pořádáme kromě pravidelných programů ve středu, v pátek a v sobotu té� mimořádné večerní pozorování Marsu (při jasné obloze) v úterý 26. srpna a ve čtvrtek 28. srpna ve 21:30. Vynikající podmínky pro pozorování Marsu budou trvat je�tě po celé září, kdy budou na informace o Marsu a jeho pozorování zaměřeny programy v 19:00 a ve 20:30.

  

• [22. VIII. 2003, M. Bro?] Od října 2003 pořádá HPHK astronomický kurz pro středo�koláky a vysoko�koláky, a to ka�dou první sobotu v měsíci od 8 h ráno. Podrobné informace najdete na stránce http://www.astrohk.cz/kurz/.

• [27. 06. 2003] Fyzikální obrázek: Zatmění Slunce 31. 5. 2003 (kompozice).
  

• [16. VI. 2003, M. Bro?] Základní elementy částečného zatmění Slunce 3. 10. 2005: stanovi�tě: Hradec Králové; začátek: 10 h 4 min SELČ, azimut -46°, vý�ka 26°; maximum: 11 h 17 min, fáze 40 % plochy, resp. 52 % průměru; konec: 12 h 33 min.
  

  Základní elementy částečného zatmění Slunce 29. 3. 2006: stanovi�tě: Hradec Králové; začátek: 11 h 47 min SELČ, azimut -25°, vý�ka 26°; maximum: 12 h 50 min, fáze 40 % plochy, resp. 51 % průměru; konec: 13 h 54 min.

  

  

• [6. VI. 2003, M. Bro�] V sobotu 7. června od 18 hodin se bude na hvězdárně konat předná�ka o dvojplanetkách. Přednese ji jeden z na�ich předních odborníků - pan Petr Scheirich.

• [6. VI. 2003, M. Bro�] Nebeské úkazy z května 2003. Více obrázků naskenovaných z diapozitivů najdete na této stránce.

• [29. V. 2003, J. Veselý] V sobotu 31. 5. 2003 budeme moci pozorovat velmi neobvyklý východ Slunce. Několik minut před pátou hodinou ranní se nad obzor místo obvyklého slunečního kotouče vynoří srpek Slunce. Ve 4:30 toti� začne částečné zatmění Slunce. V 5:24, půl hodiny po východu Slunce, bude zatmění největ�í - téměř 85% - a v 6:22 úkaz skončí. Proto�e je tentokrát Měsíc zakrývající Slunce příli� daleko, nenastane nikde na Zemi úplné zatmění. Jako prstencové bude toto zatmění vidět z Grónska, Islandu a severního cípu Skotska. POZOR! Pozorování Slunce je nebezpečné, mů�e vá�ně po�kodit zrak. Ochranné filtry a brýle splňující po�adavky normy ČSN EN 1836 na přímé pozorování Slunce očima (nikoli přes dalekohled) jsou k dostání na na�í hvězdárně a v některých prodejnách optiky (té� Michael Elektro).
  

  Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové Vás také zve na mimořádné pozorování částečného zatmění Slunce s projekcí dalekohledem v sobotu 31. 5. 2003 od 4:30 do 6:00 SELČ.

  

• [5. V. 2003, M. Bro�] Povětroň 3/2003 vy�el na setkání ASHK 3. 5. Viz domovskou stránku Povětroně.

• [7. III. 2003, M. Bro�] Výstava Michaela Kučery nazvaná "Kolem sebe... ve mně i mimo" se koná na hvězdárně od 10. III.
  

  

• [3. III. 2003, M. Bro�] Povětroň 2/2003 a S1/2003 (Kráter Steinheim). Vy�la nová čísla Povětroně - Královéhradeckého astronomického časopisu. Druhé číslo jedenáctého ročníku Povětroně začínáme osobní vzpomínkou Jiřího �ury na první let raketoplánu Columbia... Následuje rozhovor s prof. Jiřím Bičákem o teorii relativity. Martin Lehký popisuje pozorování asi nejhezčích objektů poslední doby: komet C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) a C/2002 V1 (NEAT), které byly díky moderní technice pozorované i v těsné blízkosti Slunce. V obsáhlém článku Josefa Barto�ky se vrátíme k počátkům královéhradecké hvězdárny. Devátým a desátým dílem pokračuje seriál o slunečních hodinách. Tentokrát nám přispěl pan Josef Volný z Českých Budějovic. Sluneční hodiny osvětlené Měsícem mohou také ukazovat čas, jak popisuje Mirek Bro�. Petr Horálek pí�e o vydařené pardubické výpravě za Leonidami na �erlich. K dění v Astronomické společnosti se vztahuje vyhlá�ení "otevřených nocí JST".

  Speciál S1/2003 je věnován impaktnímu kráteru Steinheim. Mů�e vám slou�it jako průvodce, který vás seznámí s touto pozoruhodnou památkou na dávnou kosmickou katastrofu.

  Ti�těnou verzi časopisu Povětroň je mo�né předplatit za 35,- Kč (za jedno číslo). Elektronická verze (ve formátech PDF, PostScript a HTML) je k dispozici zdarma. V�e naleznete na domovské stránce časopisu: http://www.astrohk.cz/ashk/povetron/

• [19. II. 2003, H. Influenzae] Ve čtvrtek 20. 2. 2003 v 18:30 se místo cestopisné předná�ky "Po sopkách Kanárských ostrovů" z důvodu nemoci předná�ejícího koná náhradní předná�ka: "Po sopkách Liparských ostrovů". Děkujeme za pochopení.

• [18. II. 2003, J. Barto�ka] V pátek a v sobotu promítáme vybrané filmy z festivalu TECHFILM 2002: Mars na Zemi, Rio Tinto - Mars na Zemi, Dobývání Měsíce, Skleníková Země, Fyzikální laboratoř atmosféry, Atmosféra 2045, V�udypřítomná gravitace, Zabití času. Projekce v pátek 21. 2. 2003 v 17:00 a na přání té� při večerních programech v pátek a v sobotu. Změna programu vyhrazena.

• [15. II. 2003, J. Veselý] Sledujte kometu C/2002 V1 (NEAT) na snímcích sondy SOHO! Od 16. do 20. února prochází zorným polem koronografu LASCO C3.

• [23. I. 2003, J. Veselý] Začíná období nejlep�í viditelnosti komety C/2002 V1 (NEAT). Kometa je pozorovatelná večer nad západním obzorem mezi Pegasem, Rybami a Vodnářem. Zde je orientační mapka (stejná, jako ta předchozí) a snímek pořízený na královéhradecké hvězdárně:
  

• [10. I. 2003, J. Veselý] Kometa C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) je v polovině ledna pozorovatelná večer, lépe v�ak ráno. Nachází se v souhvězdí Orla. Kometa C/2002 V1 (NEAT) bude pozorovatelná ve druhé polovině ledna a počátkem února večer v Rybách, Pegasovi a Vodnáři. Zde jsou orientační mapky:

  

  

• [8. XII. 2002, M. Bro�] Na setkání Astronomické společnosti vy�la dvě čísla časopisu Povětroň: 6/2002 a S1/2002 (speciál o slunečních hodinách ve východních Čechách).

• [16. XI. 2002, M. Bro�] V noci z pondělí na úterý 18./19. 11. 2002 okolo 5. hodiny ranní budeme mít mo�nost pozorovat maximum meteorického roje Leonid. I za svitu měsíce by mohlo by být pozorovatelných a� 10 meteorů za minutu; nejlépe je pozorovat východní stranu oblohy. Více na stránkách České astronomické společnosti http://www.astro.cz.

  

• [15. XI. 2002, M. Bro�] Vy�lo nové číslo časopisu Povětroň 5/2002 - občasníku Astronomické společnosti v Hradci Králové. Ti�těnou verzi časopisu Povětroň je mo�né předplatit za 35,- Kč (za jedno číslo). Elektronická verze (ve formátech PDF, PostScript a HTML) je k dispozici zdarma.

• [15. XI. 2002, Jan Veselý] Dnes (15. listopadu 2002) o půlnoci končí mo�nost poslat na Mars jméno se sondou Mars Exploration Rover. Vzhledem k tomu, �e jde o půlnoc na východním pobře�í USA, máme u nás �anci a� do zítřej�í �esté hodiny ranní.

• [10. X. 2002, M. Bro�] V sobotu 12. 10. v 10 hod dopoledne se na HPHK uskuteční setkání Astronomické společnosti. Odpoledne od 17 hod se koná předná�ka Martina Navrátila o černých dírách.

  

• [1. X. 2002, J. Veselý] Po�li svoje jméno na Mars! U� jen 45 dní budeme mít mo�nost poslat své jméno na Mars prostřednictvím sondy Mars Exploration Rover. K dne�nímu dni jsou nás necelé tři milióny. Přidejte se k nám :-) (klikněte na obrázek nebo na odkaz).

  

• [16. IX. 2002, M. Bro�] Slavnostní zahájení provozu nového dalekohledu JAN ŠINDEL. Uskuteční se v sobotu 21. září 2002 v 10 hod. v kinosále a observačním pavilonu hradecké hvězdárny při příle�itosti 8. celorepublikového setkání pozorovatelů proměnných hvězd skupiny MEDÚZA. Srdečně Vás zveme! (Pozvánka ve formátu DOC.)

• [16. IX. 2002, M. Bro�] Dne 21. 9. v 17:00 se koná předná�ka Zdeňka Mikulá�ka - Hvězdné derniéry, která je přístupná �iroké veřejnosti. Bude věnována vývoji hvězd a zejména supernovám.

• [11. IX. 2002, M. Bro�] Pokud se budete účastnit setkání skupiny MEDÚZA (20. - 22. 9. 2002) nebo Společnosti pro meziplanetární hmotu (19. - 21. 10. 2002), mů�e se Vám hodit Seznam ubytovacích kapacit v Hradci Králové.

• [10. IX. 2002, M. Bro�] Pokud si chcete sami zhotovit sluneční hodiny, mů�ete vyzkou�et tento program pro Návrh číselníku slunečních hodin.

• [3. IX. 2002, M. Bro�] V sobotu 7. 9. v 10:00 se v kinosále HPHK uskuteční pravidelné setkání Astronomické společnosti.

• [3. IX. 2002, M. Bro�] Od měsíce září jsou oproti letnímu období posunuté začátky programů pro veřejnost.

• [5. VIII. 2002] K Zemi se blí�í planetka 2002 NY 40. Těleso s průměrem přibli�ně 0,8 km prolétne okolo Země ve vzdálenosti 500 tisíc km (1,3 vzdálenosti Měsíce) v noci ze 17. na 18. VIII. 2002. Planetka bude mít magnitudu mezi +9,5 a +9,0 a bude pozorovatelná i relativně malými dalekohledy. Večerní pozorování pro veřejnost na královéhradecké hvězdárně začíná ve 21:30 SELČ (koná se jen při jasné obloze!). Půjde o zcela mimořádnou příle�itost spatřit blízkozemní planetku na vlastní oči, včetně jejího pohybu mezi hvězdami. Zde je k dispozici efemerida a mapy:

• [1. VIII. 2002] Hvězdárna je opět otevřena. První program pro veřejnost začíná v pátek 2. VIII. 2002 ve 20:00.

• [14. VII. 2002] Od 18. do 31. července 2002 budou hvězdárna a planetárium z technických důvodů pro veřejnost uzavřeny.

• [16. VI. 2002] Od července je nově v programu hvězdárny pozorování Slunce s odborným výkladem - o sobotách v 15:00. (Program pro děti se tak posouvá na 16:00.)

  

• [12. VI. 2002] Nová verze CD /Astronomie 1 má označení 1. VI. 2002 (jedná se předev�ím o drobné korektury). Po prázdninách připravujeme uveřejnění druhého dílu CD /Astronomie 2, s novými informacemi a obrázky za rok 2002.

  

• [1. VI. 2002] Na 135. setkání ASHK byl vydán Povětroň 4/2002 [ obsah | PDF ].

  

• [17. IV. 2002] Po�li svoje jméno na Mars! Ani po skončení výstavy "Mars z blízka" neklesá zájem o poslání jména na Mars. Od nyněj�ka mů�ete své jméno na Mars poslat prostřednictvím této stránky (klikněte na obrázek nebo na odkaz).

• [6. IV. 2002] Katalog slunečních hodin ve východních Čechách nyní obsahuje 226 záznamů, 60 obrázků, on-line mapu, statistiky... (Oficiální internetová adresa je http://www.astrohk.cz/slunecni_hodiny.html)
  

  

• [6. IV. 2002] Na 133. setkání ASHK byl vydán Povětroň 3/2002 [ obsah | PDF ].

• [26. III. 2002] Kometa C/2002 C1 (Ikeya-Zhang) je objektem dobře viditelným očima. Dosáhla jasnosti okolo 3,5 mag. V dubnu bude pomalu slábnout ale bude ji mo�né pozorovat nad severozápadním a později severním obzorem. Viz pátrací mapa na duben.

  

• [15. III. 2002] Nová verze CD /Astronomie 1 je k dispozici i na Internetu. Jedná se o "uzavřený" kompletní první díl s informacemi získanými do roku 2001. Nové obrázky, animace a texty budou přidávány pouze na připravovaný druhý díl CD /Astronomie 2, s jeho� uveřejněním počítáme ve druhé polovině roku 2002.

• [15. III. 2002] Dne 8. III. 2002 v 18 h 52 min 30 s UT se nám na Šerlichu v Orlických horách podařilo vyfotografovat kometu C/2002 C1 (Ikeya-Zhang). Přístroj Zenit TTL, objektiv 3.5/135 (=> zorné pole 15°), expozice 4 min, film Fujichrome Provia 800 ASA.
  

• [15. III. 2002] Sérii CCD obrázků komety C/2002 C1 (Ikeya-Zhang) pořídil Martin Lehký.
  

  

• [7. III. 2002] Kometa C/2002 C1 (Ikeya-Zhang) Kometa C/2002 C1 je od počátku března 2002 viditelná očima. To v�ak platí pro pozorovatele trpícího bystrozrakostí. Jako mlhavý obláček je dobře vidět malým dalekohledem nebo triedrem. Proto�e po celý březen se úhlová vzdálenost komety od Slunce pohybuje v rozmezí 30 a� 35 stupňů, je mo�né ji pozorovat jen během večerního soumraku krátce po západu Slunce. Nachází se nízko nad západním a� severozápadním obzorem. Nejblí�e Slunci bude kometa 18. března (0,507 AU), nejjasněj�í bude koncem března, kdy by měla dosáhnout čtvrté hvězdné velikosti. Zemi nejblí�e se ocitne 28. dubna. Ji� bude poněkud slab�í, ale bude v příznivěj�í poloze pro pozorování z na�ich zeměpisných �ířek a délek.

  Březnová pouť komety C/2002 C1 (Ikeya-Zhang) mezi hvězdami je zachycena na mapě. Hvězdy jsou zakresleny do 6,0 mag a kromě dráhy komety se zvýrazněnými pozicemi po pěti dnech jsou vyznačeny pro stejné dny i polohy Slunce (krou�ky s tečkou uprostřed). Přejeme jasnou oblohu a hodně �těstí při hledání.

  

• [7. III. 2002] Viditelnost planet v roce 2002 - leták ke sta�ení ve formátu PDF.

  

• [2. II. 2002] Na 131. setkání ASHK byl vydán Povětroň 2/2002 [ obsah | PDF ].

• [5. I. 2002] V Měsíčníku HPHK na leden 2002. si mů�ete přečíst o impaktních kráterech. Zároveň to berte jako pozvánku na předná�ku, která bude konat 26. I. 2002.

  

• [5. I. 2002] Na 130. setkání ASHK byl vydán Povětroň 1/2002 [ obsah | PDF ].

• [6. XII. 2001] Krátkou diskuzi o tom, zda Betlémská hvězda byla skutečně hvězdou, si mů�ete přečíst v Měsíčníku HPHK na prosinec 2001. Na hvězdárně se 22. XII. 2001 koná na toto téma předná�ka.

• [6. XII. 2001] Dnes jsme uvolnili novou verzi cd /Astronomie. (Dal�í verzi, zřejmě na 2 CD-ROMech, uveřejníme a� po Novém roce!)

  

• [1. XII. 2001] Na 129. setkání ASHK byl vydán Povětroň 6/2001 [ obsah | PDF ].

• [20. XI. 2001] Snímek polární záře pořízený na HPHK v noci 5./6. 11. 2001, 2:40 UT. (Dal�í obrázky a článek chystáme do Povětroně 6/2001.)
  

• [8. XI. 2001] Opět jsme vydali novou verzi cd /Astronomie. Byly přidány nové obrázky z HST, doplněny obrázky Marsu a aktualizována animace globální prachové bouře na Marsu.

• [26. IX. 2001] Dnes jsme vypustili do světa dal�í verzi cd /Astronomie. Najdete na ní mimo jiné nové obrázky z HST, poslední číslo Povětroně, návod na centrování Newtonova dalekohledu.

• [26. IX. 2001] Měsíčník HPHK na říjen 2001 je je ke sta�ení (ve formátu PDF).

  

• [1. IX. 2001] Na 126. setkání ASHK byl vydán Povětroň 5/2001 [ obsah | PDF ].

• [15. VIII. 2001] V Měsíčníku HPHK na září 2001 najdete přehlednou mapku současné hvězdné oblohy, program hvězdárny, článek o uctívání Slunce (s pozvánkou na předná�ku) a nakonec soupis kosmických událostí v tomto měsíci. Ná� informační leták začneme od nyněj�ka uveřejňovat na Internetu pravidelně, ve formátu PDF.

  

• [14. VIII. 2001] Pozorovatelé proměnných hvězd mohou vyzkou�et vývojovou verzi softwaru pro prohlí�ení světelných křivek: Variables/Lightcurves. Mezi jeho nové funkce patří formáty tabulek, upload souboru s autorizací, heliocentrická korekce, fázové křivky, atd.

• [26. VII. 2001] CCDVIEW: prohlí�eč obrázků ST-x pro Linux existuje v nové verzi (bylo předev�ím opraveno několik drobných chyb - např. v zobrazení histogramu, výpočtu autocontrastu a cetroidu).

• [1. VII. 2001] Na nové verzi cd /Astronomie, s datem 29. VI. 2001, najdete předev�ím článek Astronomické dalekohledy určený zájemcům o koupi dalekohledu, nebo jeho novopečeným majitelům.

  

• [1. VII. 2001] Na 123. setkání ASHK byl vydán Povětroň 4/2001 [ obsah | PDF ]. (Kliknutím na obrázek obálky stáhnete příslu�ný PDF soubor.) Elektronická verze Povětroně byla vylep�ena - přibyly funkční odkazy na WWW stránky a e-maily, v čísle 6/2000 je aktivní rejstřík článků 8. ročníku. Pokud byste rádi časopis dostávali v ti�těné podobě, černobílý s barevnou obálkou, kontaktuje prosím redakci na adrese povetron@astrohk.cz.)

• [27. VI. 2001] V sobotu 30. VI. 2001 od 17:00 se na HPHK koná předná�ka Dr. Reného Hudce (AÚ AVČR Ondřejov) na téma Gama záblesky - astrofyzikální záhada století.

• [4. V. 2001] Dnes jsme zveřejnili novou verzi cd /Astronomie, mimo jiné s čerstvými obrázky z Hubblova dalekohledu.

  

• [4. V. 2001] Na 122. setkání ASHK byl vydán Povětroň 3/2001 [ obsah | PDF ].

• [2. V. 2001] V programu Minima of eclipsing binaries pro přepovědi minim zákrytových proměnných hvězd byl aktualizován katalog (BRKA2001Z) a provedeny drobné opravy; viz návod k pou�ití.

• [23. III. 2001] Byla uvolněna dal�í verze cd /Astronomie. Největ�í novinkou je kompletní naskenovaný archiv sedmi ročníků časopisu Povětroň. Ode dne�ka si mů�ete také stahovat aktualizace star�ích verzí 28. X. 2000, 6. II. 2001 a 15. III. 2001 - viz podrobné informace.

• [15. III. 2001] Vydali jsme novou verzi cd /Astronomie, vět�inou se jedná o korektury HTML souborů.

  

• [10. III. 2001] Vy�lo dal�í číslo občasníku ASHK Povětroň 2/2001 - viz obsah, PDF.

• [24. II. 2001] Software Minima of eclipsing binaries je určen pozorovatelům zákrytových proměnných hvězd, kteří si přes Internet mohou spočítat přepovědi minim a zobrazit hledací mapky. K dispozici je i podrobná dokumentace v českém a anglickém jazyce.

  

• [6. II. 2001] Po dlouhé době proběhla aktualizace cd /Astronomie - doplnili jsme například kompletní soubor obrázků z Hubblova teleskopu uveřejněných během roku 2000, dokumentaci výzkumu planetky (433) Eros sondou NEAR Shoemaker, zatmění Slunce 11. VIII. 1999 a Měsíce 9. I. 2001, astrofyzikální předná�ky o galaxiích, prstencích velkých planet a dal�í.

• [5. II. 2001] V sobotu 10. II. od 17:00 se na HPHK uskuteční předná�ka Co nás čeká?, pojednávající o úkazech na obloze v průběhu roku 2001 a kosmickém výzkumu, který je očekáván na začátku 21. století. Stáhněte si prosím leták k předná�ce ve formátu PDF.

• [3. II. 2000] Vy�lo dal�í číslo časopisu ASHK Povětroň 1/2001; má celých 28 stran - viz obsah | PDF.

• [2. II. 2001] Problematika veřejného osvětlení a s tím související světelné zneči�tění je podrobně rozebráno na stránkách: ČAS - Sekce pro temné nebe, Jan Hollan - Texty o venkovním osvětlování, Dobrá svítidla na českém trhu, Dobré venkovní osvětlení.

• [31. I. 2001] Článek z Měsíčníku HPHK - Co vlastně objevil Clyde Tombaugh?

• [1. XII. 2000] Změna e-mailové adresy (!) - astrohk@astrohk.cz. Stará adresa bude je�tě asi 1 měsíc fungovat, ale opravte si prosím Vá� adresář ji� nyní. Omlouváme se za potí�e, které Vám touto nepříjemnou změnou vznikají.

• [15. XI. 2000] CCD pozorování na Hvězdárně v Hradci Králové (formát PDF) - poster prezentovaný na 32. konferenci o výzkumu proměnných hvězd 10. - 12. XI v Brně.

  

• [5. IV. 2000] CD /Astronomie je soubor více ne� 1000 obrázků s astronomickou tématikou a podrobným odborným komentářem (v če�tině) ve formátu webovských stránek.

  Od 5. IV. si jej mů�ete prohlí�et a zdarma stáhnout po Internetu (ISO-image, obal CD.ps.gz, ukázka přední, zadní strany), anebo si u nás objednat CD-ROM (cena 150,- Kč + po�tovné). CDčko nebylo vydáno hromadně, pro ka�dého zájemce vypálíme aktuální verzi. Nové obrázky, texty, korektury budou přidávány přibli�ně jednou za 14 dní (poslední aktualizace proběhla 23. X. 2000). Objednávky, ohlasy, opravy, kritiky zasílejte prosím na astrohk@astrohk.cz.

• [28. III. 2000] Ceník astronomických publikací HPHK a dal�ích materiálů, které je mo�né zakoupit na hvězdárně (např. pohlednici a fotografie zatmění Slunce, mapy oblohy, Měsíce, Atlas Coeli Novus 2000.0, ...).

• [20. III. 2000] Ve dnech 18. - 19. III. 2000 se v Praze konalo pracovní setkání u�ivetelů CCD techniky. Zde si mů�ete stáhnout příspěvek CCD technika na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové ve formátu PDF.

• [1. III. 2000] FAQ - odpovědi na často kladené astronomické otázky, kalendářní data, fáze Měsíce.

[ Novinky | Přidat novinku | Upravit ]

© HPHK, M. Brož aj., http://www.astrohk.cz/, webmaster@astrohk.cz; verze 19. 5. 2007, výpis dne 24. 5. 2013 10:09:10.