Msnk - leden 2004 - Extrasolrn planety

Ji stalet alespo st lidstva v, e nejsme ve Vesmru sami. e existuj podobn svty, podobn planetrn soustavy, jako nae Slunen soustava. Ostatn pro takovou vru je dobr dvod - dle souasnch odhad je v pozorovatelnm vesmru asi 7 krt 1022 hvzd (a je tedy velmi nepravdpodobn, e by pouze nae Slunce mlo planety). dn pm dkaz existence cizch planet, obhajcch okolo vzdlench hvzd, vak donedvna neexistoval.

Obr. 1 - Zvislost radiln rychlosti hvzdy 51 Pegasi na ase, z n lze odvodit obnou dobu planety 4,231 dne a jej minimln hmotnost m sin(i) = 0,45 hmotnosti Jupitera, kde i je neznm sklon kolmice k rovin drhy k zornmu paprsku.
Teprve v roce 1995 se tento "sen" zmnil ve skutenost - Mayor a Queloz (Nature, 378, s. 355, 1995) objevili prvn ciz planetu, obhajc hvzdu 51 Pegasi. Do dnenho dne je potvrzeno celkem 110 extrasolrnch planet. Jejich seznam naleznete na WWW strnce http://exoplanets.org.

Vzdlen planety jsou pli mal tlesa na to, aby je bylo mon souasnmi dalekohledy pmo zobrazit. Objevuj se pouze nepmo - spektroskopicky nebo fotometricky.

Spektroskopick metoda vyuv gravitan zkon a Dopplerv zkon. Podle prvnho obhaj hvzda i planeta okolo spolenho tit, podle druhho pak tyto pohyby hvzdy ovlivuj zen, kter k nm od hvzdy pichz.

Fotometrickou metodu lze pout tehdy, kdy planeta pi svm obhu pechz ped kotoukem hvzdy. Pi tchto pechodech dochz k nepatrnmu, ale mitelnmu zeslaben svtla hvzdy.

Obecn lze ci, e objeven extrasolrn planety jsou v prmru t쾹 ne Jupiter a obhaj pomrn blzko mateskm hvzdm (bl ne Zem okolo Slunce). To je dno hlavn vbrovmi efekty ve uvedench metod objevu.

Pro zjemce o problematiku extrasolrnch planet pipravujeme pednku, kter se uskuten na Hvzdrn v Hradci Krlov v sobotu 31. ledna od 17 hodin.

Miroslav Bro

Obr. 2 - Malova pedstava pechodu extrasolrn planety ped hvzdou HD209458.

Obr. 3 - Terrestrial Planet Finder - projekt kosmickho interferometrickho dalekohledu, kter bude schopen objevovat mal planety zemskho typu.