Msnk - leden 2001 - Co vlastn objevil Clyde Tombaugh?

7. nora si pipomeneme 95. vro narozen objevitele "nejvzdlenj planety" slunen soustavy - Pluta. Nsledujc odstavce snad pomohou ozejmit, pro jsou slova nejvzdlenj planety v uvozovkch.

Na pelomu 19. a 20. stolet doli astronomov k zvru, e za Neptunem existuje dal planeta, jej gravitace zpsobuje poruchy drhy Neptunu a Uranu. Na zklad gravitanch poruch se pokoueli vypotat polohu neznm planety na obloze (stejnm zpsobem byl pedtm objeven Neptun) a pot ji vyfotografovat.

Hyperaktivn byla v tomto smru pedevm soukrom Lowellova observato v USA. Ji za ivota jejho zakladatele, Percivala Lowella, probhaly pokusy o vyhledn nov planety ve vytipovanch mstech oblohy. Poprv v letech 1905 a 1907 a potom jet nkolikrt se stle vtmi a dokonalejmi pstroji. Stle marn.

V lednu 1929 piel na observato mlad pozorovatel, Clyde Tombaugh. Pomoc astrografu o prmru 33 cm poizoval dvojice snmk oblohy, jejich porovnnm je pak mon objevit pohybujc se tleso. Jak pozdji naznail sm Tombaugh, prce byla ovlivnna spchem a honbou za co nejrychlejm spchem a slvou. Jeho kolem bylo pouze fotografovat. Planetu na snmcch hledali jin. Za pl roku podil stovku snmk oblohy, ale zkontrolovno bylo jen nkolik pr. Tombaugh vzpomn, e v dubnu a kvtnu 1929 byly bhem pouhch dvou tdn zkontrolovny snmky souhvzd Blenc. Pli rychle a povrchn. Bylo na nich 700 000 hvzd a nov planeta! Zstala pehldnuta.

V ervnu 1929 povil Vesto Slipher, editel observatoe, kontrolovnm snmk Tombaugha. Ten, po dalm plroce peliv prce, nakonec novou planetu nael na snmcch z ledna 1930. Byla stle jet v Blencch. Kdy Tombaugh zptn kontroloval snmky pozen v minulosti, zjistil, e hledai z Lowellovy observatoe novou planetu pehldli ji v roce 1915. Nen se vak emu divit. Astronomov oekvali planetu desetkrt jasnj ne tleso, kter objevil Tombaugh!

Tleso bylo opravdu velmi podezelou planetou. Krom toho, e bylo mnohem slab ne se oekvalo, mlo tak velmi sklonnou a velmi prothlou eliptickou drhu, zcela nepodobnou drahm ostatnch planet (v letech 1979 a 1999 bylo bl ke Slunci ne Neptun). Pesto bylo piazeno k planetm a pojmenovno podle boha podsvt - Pluto.

Snmek dvojice Pluto-Charon kosmickm dalekohledem HST (kamera FOC) z 21. 2. 1994. Planeta byla tehdy od Zem vzdlen 4,4 miliardy kilometr.
Nsledujcch edest let jsme si vichni zvykali na to, e slunen soustava m devt planet a nkte dokonce hledali jet destou. V roce 1978 se zjistilo, e Pluto je dvojit - jeho satelit dostal jmno Charon. Teprve na konci osmdestch let 20. stolet se podailo zjistit rozmry a hmotnosti obou tles. Pluto m prmr 2400 km (je o 1000 km men ne n Msc), prmr Charonu je 1200 km a ob tlesa dohromady maj hmotnost 5x men ne n Msc. Pluto tedy svou drhou a svmi rozmry mezi planety nepat!

Kam pat? V roce 1992 bylo objeveno tleso dodnes oznaovan pouze kdem - 1992 QB1. Nachz se a za Neptunem a hlavn nezstalo samo. Dnes ji tume, e Tombaugh neobjevil nejmen planetu, ale nejvt z velkho mnostv malch, zejm pevn ledovch tles, kter za Neptunem obhaj v jakmsi psu podobnm psu asteroid mezi Marsem a Jupiterem. Psobenm pitalivosti Jupiteru a Saturnu se nkter z tchto tles vydvaj do blzkosti Slunce a stvaj se kometami. Existenci takovho psu tles pedpovdl ji v padestch letech minulho stolet Gerard Kuiper. Proto se tomuto tvaru asto k Kuiperv ps. Mnohdy se tak tlesm za Neptunem k Plutina - podle nejvtho z nich. Oficiln vyazen Pluta ze seznamu planet je tedy, doufejme, ji jen otzkou nkolika let. Odvykat si asi budeme mnohem dle.

Jan Vesel