Měsíčník - prosinec 2000 - Supernovy

Supernova se pozorovateli vyzbrojenému jen vlastním okem (resp. dvěma) zjeví zcela nečekaně jako velmi jasná nová hvězda, která na svém místě září po několik týdnů. V nedávné minulosti byly v naší Galaxii pozorované supernovy v letech 1006 v souhvězdí Vlka, která měla hvězdnou velikost asi ­9 mag. Čínští astronomové zaznamenali v roce 1054 novou hvězdu v souhvězdí Býka, Tychonova supernova v Kasiopeji vzplanula v roce 1572 a dosáhla jasnosti ­4 mag, Kepler pozoroval supernovu ­3 mag v roce 1604 v Hadonošovi. Poslední supernova pozorovatelná okem (2,9 mag) byla SN 1987 A ve Velkém Magellanově mračnu, sousední galaxii vzdálené 165 tisíc světelných let. Desítky supernov za rok se dnes pozorují v galaxiích vzdálenějších.

V současnosti jsou známy dva mechanismy vysvětlující explozi supernovy: destrukce bílého trpaslíka v binárním systému (supernova typu Ia) a závěrečná fáze vývoje hmotných hvězd (typy II, Ib, Ic). Supernovy úzce souvisí s nukleosyntézou težkých prvků. Při výzkumu supernov hrají důležitou úlohu pozůstatky po supernovách (SNR), jako příklad můžeme uvést Krabí mlhovnu.

Krabí mlhovina (M 1) v souhvězdí Býka vyfotografovaná na HPHK 25-cm zrcadlovým dalekohledem se CCD kamerou. Ryskami je vyznačena poloha pulzaru NP0532. Jedná se o tzv. neutronovou hvězdu, zhroucené jádro původní hvězdy, která vybuchla jako supernova v roce 1054.

Supernovy jako takové byly odhaleny až ve 20. letech našeho století. Tehdy totiž Lundmark usoudil, že nova pozorovaná Hartwigem v roce 1885 ve Velké mlhovině v Andromedě se opravdu nachází v této vzdálené galaxii. Musí být tedy ve skutečnosti mnohem jasnější než jiné novy. Slovo supernova se poprvé objevilo v publikci Baadeho a Zwickyho v roce 1934 spolu se základní charakteristikou:

  1. celková uvolněná energie řádu 1044 až 1046 J,
  2. pozůstatek může vytvořit neutronovou hvězdu,
  3. supernova může být původcem kosmického záření,
  4. při explozi se uvolní rozpínající se obálka ionizovaného plynu.
Chcete-li se o supernovách např. dozvědět, jak vlastně vypadají na obloze, jak vznikají, jaký mají pro nás význam, přijďte na Hvězdárnu v Hradci Králové 9. 12. 2000 v 17:00, kdy se uskuteční přednáška Supernovy. Snad Vás přesvědčí, že supernovy jsou jedním z největších divů přírody, který stojí za to dále zkoumat.

Miroslav Brož