Msnk - erven 2000 - Halov jevy

Halov jevy jsou optick kazy v atmosfe, kter vznikaj odrazem a lomem slunenho nebo tak msnho svtla na ledovch krystalcch rozptlench ve vzduchu. Na obloze mvaj vzhled svtlch, blavch nebo duhovch oblouk, pruh i kol. asto z nad naimi hlavami bez toho, abychom si jich povimli.

Prvn psemn zznamy o tchto atmosfrickch kazech jsou ze 4. stolet p. n. l. od starovkho prodovdce Aristotela. Prvn soubornou teorii o vzniku halovch jev podal francouz E. Marriotte v roce 1681. V historii se vyskytlo nkolik impozantnch kaz, kter upoutaly pozornost irok veejnosti. Takov kaz se nap. objevil v Petrohrad 18. VI. 1890, jak jej zachycuje Lowitzova kresba.

Krystalky ledu se mohou vyskytovat pedevm v oblacch druhu cirrostratus a cirrus, nkdy bvaj rozptlen v pzemn vrstv, co je ast situace v arktickch oblastech. Zkladnm tvarem krystalu je pravideln estibok hranol majc podobu sloupku, destiky, pyramidy (jehlanu), ppadn hvzdice (dendritu).

Nejastjmi kazy jsou mal halo (slo 1 na schmatu), bon slunce (6), halov sloup (8) a cirkumzenitln oblouk (9) - jsou pozorovateln asi 30 a 100 krt do roka. Jin halov jevy jsou vak podstatn vzcnj, protoe pro jejich vznik jsou poteba speciln tvary ledovch krystalk, jejich orientace a pohyby.

V tto souvislosti si vs dovolujeme pozvat na pednku "Halov jevy v atmosfe", kter se kon na hvzdrn ve stedu 7. VI. 2000 od 17 hodin. Obsahem pednky bude pehled typ halovch jev s obrazovmi ukzkami, matematick rozbor jejich vzniku, ukzka simulanho softwaru a promtn diapozitiv.

Miroslav Bro

Seznam Msnk ]