Tsunami!

Co se vlastně stalo v jihovýchodní Asii? Bylo možné tomu zabránit? Čeho si všímat a co dělat při cestách do zemětřesných oblastí?

Z přednášky Ing. Jiřího Šury na hradecké hvězdárně dne 5. 2. 2005.

Jedeme-li do zemětřesných oblastí:

• s sebou bereme baterku, lékárničku, tablety na dezinfekci vody, dobré je rádio na baterii,

• před cestou si aktivujeme zahraniční volání z mobilního telefonu,

• a jedeme-li kamkoliv dál, prostudujeme si, jaká u nás neznámá nebezpečí nám mohou hrozit a seznámíme se s místními doporučeními pro takové situace,

• vezmeme si železnou zásobu trvanlivých vydatných potravin, kterou budeme v průběhu delší cesty obnovovat.

V zemětřesných oblastech:

• se vyhýbáme pobytu pod převisy zvětralých či rozvolněných hornin, nespíme pod mosty,

• jsme ostražití při noclezích v údolích řek - zemětřesení může sesuvem přehradit řeku a zaplavit naše tábořiště, netáboříme pod přehradami,

• pokud možno nepřebýváme v hlubokých kaňonech a zejména v kaňonech sprašových plošin - při zemětřesení se jejich stěny sesouvají (Čína),

• pro ubytování dáme přednost dřevěné stavbě před kamennou či hliněnou, přízemní stavbě před několikapodlažní pochybné konstrukce, budeme-li někde bydlet, snažíme se posoudit odolnost této stavby i bezprostředně sousedících při zemětřesení,

• všímáme si neobvyklého chování zvířat, a to i domácích.

Zastihne-li nás velké zemětřesení mimo budovy nebo v přízemní kamenné či hliněné budově, ze které je možné utéct přímo ven:

• utečeme nejkratší bezpečnou cestou. Po první otřesu může přijít ničivý otřes hlavní.

• vzdálíme se od budov, protože mohou padat římsy, balkóny a komíny, nezůstáváme v úzkých ulicích,

• do poškozených budov už nevstupujeme, při dalším otřesu se mohou zřítit,

• nevstupujeme pod elektrická vedení, nezdržujeme se na trasách plynovodů, ropovodů apod., - vzdálíme se od žel. tratí a silnic s rychlým provozem,

• jedeme-li v autě, zastavíme, nevjíždíme na mosty a do tunelů

• vzdálíme se od velkých shluků lidí a jejich únikových cest,

• vzdálíme se od chemických továren, vojenských objektů, zásobníků plynu, pohonných hmot a chemikálií.

Zastihne-li nás velké zemětřesení v budově, ze které není možné přímo uprchnout:

• otevřeme dveře ven, stoupneme si mezi zárubně v nosných stěnách - jsou silné 30 a více cm,

• není-li ve dveřích místo, nebo jsou-li blízko okna, vlezeme pod bytelný stůl,

• není-li bytelný stůl, stoupneme si k nosné zdi, co nejdál od okna (mohou létat střepy),

• nepoužíváme v žádném případě výtah,

• po otřesech zkontrolujeme a případně uzavřeme vodu, plyn a elektřinu. Je-li v budově zaveden plyn a vidíme, že je poškozena, opustíme ji, i když zatím plyn není cítit,

• na útěk s sebou popadneme nějakou deku. Pomůže, budeme-li muset projít požárem a bude dobrá při noclehu venku.

Na pobřeží:

• prostudujeme místní návod, co dělat v případě zemětřesení a tsunami, protože v některých oblastech (Bangladéš) existují předem vybudovaná útočiště pro případ záplav,

• sami se předem podíváme, kudy se dá utéct do míst vyvýšených alespoň několik desítek m nad hladinu moře nebo vzdálených několik set m od pobřeží - pokud možno za nějaké vyšší porosty či souvislou zástavbu, které tsunami zbrzdí,

• na velmi plochých pobřežích si vyhlédneme bytelné stavby nebo pevné stromy, na které by bylo možné vylézt,

• zapamatujeme si běžné kolísání hladiny moře, abychom poznali, dojde-li k jeho ústupu,

• utečeme, dojde-li k mimořádnému ústupu moře ("odlivu") či objeví-li se vlny (ale i ty spíše vypadají jako mimořádný příliv a odliv, při kterém se samotná hladina může vlnit skoro normálně) s periodou několika minut a více.

Zastihne-li nás velké zemětřesení na mořském břehu:

• okamžitě utíkáme od pobřeží, pokud možno na vyvýšená místa, cestou, kterou jsme si předem promysleli, pokud možno se vyhýbáme úzkým ulicím a místům, kudy bude později v panice prchat mnoho lidí,

• vzdálíme se od ústí řek a potoků,

• přichází-li tsunami, zapamatujeme si periodu jejích vln,

• po veliké vlně se hned nevracíme na pobřeží - může přijít ještě větší,

• pokud jsme přečkali první velkou vlnu na stromě či střeše, a v dohledu máme lepší útočiště, snažíme se tam dostat před příchodem další vlny. Znalost periody bude velmi užitečná.

• strhne-li Tě voda, snaž se vylézt na co největší plovoucí plochý předmět, nese-li Tě voda na pevninu, snaž se tam někde zachytit. Až budeš moci, utíkej dál od pobřeží, pravděpodobně máš několik minut času do příchodu další vlny.

• na křivolakých pobřežích a v blízkosti velkých ostrovů nespoléhej na mnohaminutovou periodu přílivových vln, mohou přijít odražené vlny.