Často kladené otázky

Jak se dostanu na hvězdárnu v Hradci Králové?
Použijte prosím naší podrobnou mapu.

Které roky jsou přestupné?
Podle Gregoriánského kalendáře (platného od 15. X. 1582) má normální rok 365 dní. Přestupný rok dlouhý 366 dní (přidává se datum 29. únor) je každý rok dělitelný čtyřmi, kromě roků které jsou dělitelné 100 a zároveň nejsou dělitelné 400. Podle těchto pravidel jsou přestupné např. roky 1996, 2004, ale i rok 2000, naproti tomu normální jsou roky 1900, 2100.

Kdy platí letní čas?
Letní čas u nás (označovaný SELČ, CEST) začínal poslední březnovou neděli a končil poslední neděli v září, od roku 1996 končí poslední říjnovou neděli. Letní čas u nás platil v letech 1916-1918, 1940-1949 a nyní se opět používá od roku 1979. Poslední březnovou neděli se tedy ve 2 h SEČ posouvá čas na 3 h SELČ a poslední říjnovou neděli se ve 3 h SELČ vrací čas zpět na 2 h SEČ.

Období platnosti letního času v letech 2001 až 2006

rokzačátek SELČ (2 h -> 3 h)konec SELČ (3 h -> 2 h)
200125. III.28. X.
200231. III.27. X.
200330. III.26. X.
200428. III.31. X.
200527. III.30. X.
200626. III.29. X.

Období platnosti letního času v letech 2007 až 2011

rokzačátek SELČ (2 h -> 3 h)konec SELČ (3 h -> 2 h)
200725. III.28. X.
200830. III.26. X.
200929. III.25. X.
201028. III.31. X.
201127. III.30. X.

Na které datum připadají velikonoce?
Velikonoce jsou pohyblivým svátkem a slaví se první neděli, která následuje po prvním jarním úplňku. Za počátek jara byl jednou provždy stanoven 21. březen (i když dnes víme, že v některých letech nastává jaro již 20 března). Podle tohoto pravidla mohou být velikonoce 22. března (připadne-li úplněk na sobotu 21. března). Dále byla stanovena výjimka: pokud by připadla velikonoční neděle až na 26. dubna, přesunou se svátky o týden, tj. na 19. dubna. Tak tomu bylo např. v roce 1981. V prvním desetiletí tohoto století tedy připadnou velikonoční neděle na dny:

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
15. IV. 31. III. 20. IV. 11. IV. 27. III. 16. IV. 8. IV. 23. III. 12. IV. 4. IV.

Věčný kalendář
V minulosti vydávala HPHK tištěný tzv. věčný kalendář. Zde je si jej můžete stáhnout naskenovaný (v rozlišení 150 dpi): strana 1 a 2.

Časová pásma
Mapa časových pásem byla převzata z publikace Velký atlas světa, Kartografie Praha, 2000. Obdobné mapy najdete též na URL http://www.worldtimezone.com.

Fáze Měsíce v roce 2002

nov 13. I., 12. II., 14. III., 12. IV., 12. V., 11. VI., 10. VII., 8. VIII., 7. IX., 6. X., 4. XI., 4. XII.
1. čtvrť 21. I., 20. II., 22. III., 20. IV., 19. V., 18. VI., 17. VII., 15. VIII., 13. IX., 13. X., 11. XI., 11. XII.
úplněk 28. I., 27. II., 28. III., 27. IV., 26. V., 24. VI., 24. VII., 23. VIII., 21. IX., 21. X., 20. XI., 19. XII.
3. čtvrť 6. I., 4. II., 6. III., 4. IV., 4. V., 3. VI., 2. VII., 1. VIII., 31. VIII., 29. IX., 29. X., 27. XI., 27. XII.

Fáze Měsíce v roce 2003

nov 2. I., 1. II., 3. III., 1. IV., 1. V., 31. V., 29. VI., 29. VII., 27. VIII., 26. IX., 25. X., 24. XI., 23. XII.
1. čtvrť 10. I., 9. II., 11. III., 10. IV., 9. V., 7. VI., 7. VII., 5. VIII., 3. IX., 2. X., 1. XI., 30. XI., 30. XII.
úplněk 18. I., 17. II., 18. III., 16. IV., 16. V., 14. VI., 13. VII., 12. VIII., 10. IX., 10. X., 9. XI., 8. XII.
3. čtvrť 25. I., 23. II., 25. III., 23. IV., 23. V., 21. VI., 21. VII., 20. VIII., 18. IX., 18. X., 17. XI., 16. XII.

Fáze Měsíce v roce 2004

nov 21. I., 20. II., 20. III., 19. IV., 19. V., 17. VI., 17. VII., 16. VIII., 14. IX., 14. X., 12. XI., 12. XII.
1. čtvrť 29. I., 28. II., 29. III., 27. IV., 27. V., 25. VI., 25. VII., 23. VIII., 21. IX., 21. X., 19. XI., 18. XII.
úplněk 7. I., 6. II., 7. III., 5. IV., 4. V., 3. VI., 2. VII., 31. VII., 30. VIII., 28. IX., 28. X., 26. XI., 26. XII.
3. čtvrť 15. I., 13. II., 13. III., 12. IV., 11. V., 9. VI., 9. VII., 7. VIII., 6. IX., 6. X., 5. XI., 5. XII.

Fáze Měsíce v roce 2005

nov 10. I., 8. II., 10. III., 8. IV., 8. V., 6. VI., 6. VII., 5. VIII., 3. IX., 3. X., 2. XI., 1. XII., 31. XII.
1. čtvrť 17. I., 16. II., 17. III., 16. IV., 16. V., 15. VI., 14. VII., 13. VIII., 11. IX., 10. X., 9. XI., 8. XII.
úplněk 25. I., 24. II., 25. III., 24. IV., 23. V., 22. VI., 21. VII., 19. VIII., 18. IX., 17. X., 16. XI., 15. XII.
3. čtvrť 3. I., 2. II., 3. III., 2. IV., 1. V., 30. V., 28. VI., 28. VII., 26. VIII., 25. IX., 25. X., 23. XI., 23. XII.

Fáze Měsíce v roce 2006

nov 29. I., 28. II., 29. III., 27. IV., 27. V., 25. VI., 25. VII., 23. VIII., 22. IX., 22. X., 20. XI., 20. XII.
1. čtvrť 6. I., 5. II., 6. III., 5. IV., 5. V., 4. VI., 3. VII., 2. VIII., 1. IX., 30. IX., 29. X., 28. XI., 27. XII.
úplněk 14. I., 13. II., 15. III., 13. IV., 13. V., 11. VI., 11. VII., 9. VIII., 7. IX., 7. X., 5. XI., 5. XII.
3. čtvrť 22. I., 21. II., 22. III., 21. IV., 20. V., 18. VI., 17. VII., 16. VIII., 14. IX., 14. X., 12. XI., 12. XII.

Fáze Měsíce v roce 2007

nov 19. I., 17. II., 19. III., 17. IV., 16. V., 15. VI., 14. VII., 13. VIII., 11. IX., 11. X., 10. XI., 9. XII.
1. čtvrť 26. I., 24. II., 25. III., 24. IV., 23. V., 22. VI., 22. VII., 21. VIII., 19. IX., 19. X., 17. XI., 17. XII.
úplněk 3. I., 2. II., 4. III., 2. IV., 2. V., 1. VI., 30. VI., 30. VII., 28. VIII., 26. IX., 26. X., 24. XI., 24. XII.
3. čtvrť 11. I., 10. II., 12. III., 10. IV., 10. V., 8. VI., 7. VII., 5. VIII., 4. IX., 3. X., 1. XI., 1. XII., 31. XII.

Fáze Měsíce v roce 2008

nov 8. I., 7. II., 7. III., 6. IV., 5. V., 3. VI., 3. VII., 1. VIII., 30. VIII., 29. IX., 29. X., 27. XI., 27. XII.
1. čtvrť 15. I., 14. II., 14. III., 12. IV., 12. V., 10. VI., 10. VII., 8. VIII., 7. IX., 7. X., 6. XI., 5. XII.
úplněk 22. I., 21. II., 21. III., 20. IV., 20. V., 18. VI., 18. VII., 16. VIII., 15. IX., 14. X., 13. XI., 12. XII.
3. čtvrť 30. I., 29. II., 29. III., 28. IV., 28. V., 26. VI., 25. VII., 24. VIII., 22. IX., 21. X., 19. XI., 19 XII.

Fáze Měsíce v roce 2009

nov 26. I., 25. II., 26. III., 25. IV., 24. V., 22. VI., 22. VII., 20. VIII., 18. IX., 18. X., 16. XI., 16. XII.
1. čtvrť 4. I., 3. II., 4. III., 2. IV., 1. V., 31. V., 29. VI., 29. VII., 27. VIII., 26. IX., 26. X., 24. XI., 24. XII.
úplněk 11. I., 9. II., 11. III., 9. IV., 9. V., 7. VI., 7. VII., 6. VIII., 4. IX., 4. X., 2. XI., 2. XII., 31. XII.
3. čtvrť 18. I., 16. II., 18. III., 17. IV., 17. V., 16. VI., 15. VII., 13. VIII., 12. IX., 11. X., 9. XI., 9 XII.

Fáze Měsíce v roce 2010

nov 15. I., 14. II., 15. III., 14. IV., 14. V., 12. VI., 11. VII., 10. VIII., 8. IX., 7. X., 6. XI., 5. XII.
1. čtvrť 23. I., 22. II., 23. III., 21. IV., 21. V., 19. VI., 18. VII., 16. VIII., 15. IX., 14. X., 13. XI., 13. XII.
úplněk 30. I., 28. II., 30. III., 28. IV., 28. V., 26. VI., 26. VII., 24. VIII., 23. IX., 23. X., 21. XI., 21. XII.
3. čtvrť 7. I., 6. II., 7. III., 6. IV., 6. V., 5. VI., 4. VII., 3. VIII., 1. IX., 1. X., 30. X., 28. XI., 28 XII.

Východy a západy Měsíce v letech 2002 až 2016
K dispozici jsou textové tabulky Mesic2002-2006.txt, Mesic2007-2016.txt, kde je pro každý den uveden datum, východ a západ Měsíce v místním čase (SEČ nebo SELČ podle platnosti letního času; jako pozorovací stanoviště je uvažován Hradec Králové). Chceme-li zjistit východ ve světovém čase musíme odečíst 1 nebo 2 hodiny (viz sloupec místní čas). Navíc jsou v souboru uvedeny elongace a fáze Měsíce, vždy pro 0 h UT. V souborech Mesic2002-2006_1550.txt, Mesic2007-2016_1550.txt je zvolena poloha pozorovacího stanoviště 15° v. d., 50°s. š. (a časy východů a západů se tedy proti Hradci Králové liší o několik minut). Efemerida byla spočtena programem XEphem (http://www.clearskyinstitute.com/xephem/).

Východy a západy Slunce v letech 2002 až 2016
K dispozici jsou textové tabulka Slunce2002-2006.txt, Slunce2007-2016.txt, kde je pro každý den uveden datum, čas východu a západu Slunce v místním čase a také zeměpisný (tj. od severu počítaný) azimut západu. V souborech Slunce2002-2006_1550.txt, Slunce2007-2016_1550.txt je pozorovací stanoviště na 15° v. d., 50°s. š. Viz též vysvětlující poznámky u východů a západů Měsíce.

Kdy byl naposledy úplněk při jarní rovnodennosti?
V letech 1900 až 2008 to nastalo: 20. III. 2000, 20. III. 1981, 20. III. 1935 a 19. III. 1916. Viz výpis z programu XEphem.

Jaké bylo postavení planet 5. května 2000?
Slunce, Měsíc, Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn se na obloze nacházely poměrně blízko sebe - v souhvězdích Berana a Býka. Uran, Neptun a Pluto (nejsou vidět očima) se nacházely zcela mimo úzkou výseč. Planety byly viditelné jen velmi obtížně, neboť se v jejich blízkosti nacházelo i Slunce. Mnohem lepší pozorovací podmínky byly např. v polovině února, kdy jsme na večerní obloze mohli najednou spatřit Měsíc, Merkur, Mars, Jupiter a Saturn, ráno před východem Slunce potom Venuši. Obrázky byly vytvořeny programem XEphem.

Kdy je viditelná Mezinárodní kosmická stanice ISS?
Předpovědi přeletů ISS (ale také raketoplánu, Miru a dalších umělých družic i přepovědi záblesků družic Iridium) naleznete na stránce http://www.heavens-above.com. Musíte zadat své pozorovací stanoviště (nejlépe s přesností několika kilometrů - můžete zadávat buď zeměpisné souřadnice nebo vybírat z rejstříku sídel), pak si zobrazte seznam přeletů (dny, hodiny, minuty a světové strany). Stanice vypadá na obloze jako pomalu se pohybující jasná hvězda; přelet celé oblohy může trvat asi 5 minut.

Mapka oblohy
Pro zběžnou orientaci na obloze a vyhledání souhvězdí můžete použít tuto mapku oblohy:

Astronomické časopisy - kde si je mohu předplatit?

Astronomické počítačové programy (které zobrazují hvězdnou oblohu, polohy planet, atd.)
Obsáhlé seznamy internetových odkazů naleznete na stránkách:
Z vlastní zkušenosti pak můžeme doporučit následující software:

Expoziční doby pro fotografování zatmění Měsíce
Viz tabulka expozičních dob (formát HTML | GIF). Platí též vztah

t = f2/(I × 2Q),

kde t je doporučená expoziční doba [s], I citlivost filmu ISO, f světelnost objektivu a exponent Q (8 pro úplněk, 5 pro čtvrť, -11 pro velmi tmavé zatmění - viz zmiňovanou tabulku) vyjadřuje fázi zatmění. Zdroj: Espenak's Eclipse Home Page - http://sunearth.gsfc.nasa.gov/eclipse/eclipse.html.

Výrobci dalekohledů a optiky ve východních Čechách

Meteorologické dotazy
Otázky z oboru meteorologie kvalifikovaně zodpoví pracovnící Českého hydrometeorologického ústavu na tel. čísle 049/5260352. V Hradci Králové sídlí ČHMÚ jednak na hvězdárně a jednak existuje pobočka ve Svobodných Dvorech. Viz též www-stránky http://www.chmi.cz

Čeho si všímat a co dělat při cestách do zemětřesných oblastí?
Viz text Jiřího Šury.

[ Upravit ]