Proton a elektron

Ve výstavní místnosti jsou dvě koule s poměrem hmotností 7,26 kg/4 g, což se velmi podobá poměru hmotností protonu a elektronu 1,7*10-27/9,1*10-31 = 1836. Když na ně zapůsobíme stejně velkou silou, samozřejmě se velká sotva pohne a malá naopak okamžitě odletí - to přesně odpovídá II. Newtonovu pohybovému zákonu (F = ma). Uvědomíme si, že obě elementární částice přitom nesou stejně velký elektrický náboj opačného znaménka a že při zrychleném pohybu nábojů vznikají fotony. Pak není divu, že většina fotonů ve vesmíru vzniká právě díky elektronům, protože ty je mnohem snadnější urychlit nebo zpomalit. (Možná budou ještě koule nabarveny na červeno a na modro, kvůli znázornění náboje.)

Skutečné elementární částice nejsou kuličky, ale kvantově-mechanické objekty popsané vlnovou funkcí psi(r, t), jejíž velikost na druhou nám říká, jaká je pradvěpodobnost výskytu částice v daném místě a čase. Nelze tedy přesně říci, kde elektron je. Pokud by byl proton takhle veliký, byl by elektron "rozprostřen" zhruba 1 kilometr okolo hvězdárny.

[ Seznam experimentů ]