Astronomická společnost v Hradci Králové

Odkaz na hlavní stránku ASHK: http://www.ashk.cz

Astronomická společnost v Hradci Králové je občanské sdružení zájemců o astronomii a přírodní vědy. Členové společnost se scházejí každou první sobotu v měsíci v 10 hodin dopoledne na Hvězdárně v Hradci Králové. Společnost je vydavatelem astronomického časopisu Povětroň.

Kontakt: ASHK, Národních mučedníků 256, Hradec Králové 8, 500 08, e-mail: ashk@ashk.cz, web: http://www.ashk.cz/, IČ 64810828, číslo účtu 692928001/5500.

Novinky

[ Archiv starších zpráv | Přidat novinku | Upravit ]

Činnost ASHK

Společnost má u hvězdárny pronajatý pozorovací domeček s odsuvnou střechou, ve kterém je instalována automatizovaná paralaktická montáž se 40 cm zrcadlovým dalekohledem Jana Šindela a Zeissovým 11 cm refraktorem. Pro vizuální pozorování využíváme také přenosný 40 cm Dobsonův dalekohled. Ve druhé místnosti domečku máme nějaké počítače, knihovnu a místo k přenocování.

Členové ASHK jsou zapojeni do následujících pozorovacích programů a projektů: (1) Vizuální fotometrie komet, nov a aktivních jader galaxií, kterou organizuje Martin Lehký, na jeho stránkách naleznete podrobné informace. (2) CCD astrometrie komet a CCD fotometrie proměnných hvězd a planetek, tj. program na kterém spolupracujeme s hradeckou hvězdárnou. (3) Katalogizace slunečních hodin v České republice, čemuž jsou věnovány stránky zvláštní pracovní skupiny.

Členové ASHK

Členskou základnu tvoří asi 40 lidí. Finanční prostředky společnost získává z členských příspěvků, které činí 250 Kč za rok, pro studenty 150 Kč za rok. Platbu členských příspěvků je možné provést osobně na setkání ASHK nebo převodem na účet 692928001/5500 (s uvedeným specifickým symbolem "01"). Stanovy a přihláška do společnosti jsou dispozici ve formátu PDF. Členové společnosti mezi sebou rádi uvítají zájemce o astronomii a příbuzné vědy, kteří by rozšířili jejich řady, a také přivítají rady a pomoc od lidí, kterým není osud naší astronomie lhostejný.

Sedmičlenný výbor společnosti je volen jednou za dva roky, momentálně jsou jeho členové: Martin Cholasta (předseda), Martin Lehký, Miroslav Brož, Josef Kujal, Jiří Kult, Petr Soukeník, a Tomáš Jurgovič. Klíče od domečku mají: Martin Cholasta, Martin Lehký, Josef Kujal, Luděk Dlabola, Michal Kyncl, Tomáš Jurgovič, Miloš Boček. Přístup do domečku mají také pracovníci HPHK. O přidělování a odebírání klíčů rozhoduje výbor ASHK.

Fotografie

Domeček ASHK, přístroje:

Ráno před domečkem společnosti
[listopad 1999, Olympus C400-L Miroslav Brož]		 Podzim v areálu hvězdárny
[listopad 1999, Olympus C400-L, Miroslav Brož]

Před domečkem rostlo v létě 1999 mnoho třešní...
[5. VI. 1999 13:08, Olympus C-400L, Miroslav Brož]		 40 cm Newton na dobsonově montáži (obsluha Martin Lehký)
[5. VI. 1999 13:00, Olympus C-400L, Miroslav Brož]

Ještě jeden snímek z téhož slunečného dne. Vpravo je stojan na Somet Binar 25×100
[5. VI. 1999 12:51, Olympus C-400L, Miroslav Brož]		 Newton & Dobson v noci
[Michal Kyncl]

Úkazy v květnu 2003:

Přechod Merkuru "jedenáctkou"
[7. V. 2003, 6:19 UT, 110/1200 + Praktica Super TL, exp. 1/60 s, Konica Chrome Centuria 100, Miroslav Brož]		 Přechod ve žluté barvě
[7. V. 2003, 6:19 UT, 110/1200 + Praktica Super TL, exp. 1/60 s, Konica Chrome Centuria 100, předchozí snímek obarvený na žluto, Miroslav Brož]

Přechod Merkuru Cassegrainem
[7. VI. 2003, 9:30 UT, Cassegrain 150/2000 + Praktica Super TL, exp. 1/250 s, Kodak Elite Chrome 100, Miroslav Brož]		 Tmavý začátek zatmění Měsíce
[16. V. 2003, 1:50 UT Flektogon 2,8/35 + Praktica Super TL, exp. 10 s, Kodak Elite Chrome 100, Miroslav Brož]

Fáze částečného zatmění
[16. V. 2003, 2:50 UT, Rubinar 10/1000 + Praktica Super TL, exp. 1/2 s, Kodak Elite Chrome 100, Miroslav Brož]		 Měsíční úplněk mizící ve svítání
[16. V. 2003, 2:53 UT, Pentacon 4/200 + Praktica Super TL, exp. 1/4 s, Kodak Elite Chrome 100, Miroslav Brož]

Východ souhvězdí Střelce (viditelný z úbočí Malé Deštné večer před zatměním Slunce)
[30. V. 2003, 23:19 UT, Flektogon 2,8/35 + Praktica Super TL, exp. 1 h 13 min, Kodak Elite Chrome 100, Miroslav Brož]		 Ranní západ Štíra za Velkou Deštnou
[31. V. 2003, 2:38 UT Flektogon 2,8/35 + Praktica Super TL, exp. 8 min, Kodak Elite Chrome 100, Miroslav Brož]

Půl srpku půl stupně nad obzorem
[31. V. 2003, 2:47 UT Pentacon 4/200 + Praktica Super TL, exp. 1/125 s, Kodak Elite Chrome 100, Miroslav Brož]		 Detail srpku za šerlišského rozbřesku
[31. V. 2003, 2:50 UT, Rubinar 10/1000 + Praktica Super TL, exp. 1/125 s, Kodak Elite Chrome 100, Miroslav Brož]

Částečné zatmění Slunce 31. května 2003
[31. V. 2003, 2:53 UT, Rubinar 10/1000 + Praktica Super TL, exp. 1/125 s, Kodak Elite Chrome 100, Miroslav Brož]		 Zatmění s rozptylem, refrakcí a sluneční skvrnou
[31. V. 2003, 2:53 UT, Rubinar 10/1000 + Praktica Super TL, exp. 1/250 s, Kodak Elite Chrome 100, Miroslav Brož]

Zatmění Slunce za třetím horizontem
[31. V. 2003, 2:57 UT, Pentacon 4/200 + Praktica Super TL, exp. 1/250 s, Kodak Elite Chrome 100, Miroslav Brož]		 Halový sloup nad zatmělým Sluncem
[31. V. 2003, 2:59 UT, Helios 2/58 + Praktica Super TL, cl. 2,8, exp. 1/250 s, Kodak Elite Chrome 100, Miroslav Brož]

Link na stránku Martina Nekoly s fotografiemi zatmění z 31. 5. 2003

Historie ASHK

Astronomie má v našem regionu dlouhou tradici úzce spjatou s partikulární školou v Hradci Králové, která byla založena konšeli města v roce 1350. Tedy v příštím roce tomu bude již 650 let. Tato škola měla úroveň přibližně dnešní střední školy, ale v té době nebylo velkých rozdílů mezi partikulárními školami a univerzitami. Kvalitu těchto škol určovali lidé, kteří na těchto školách učili. Vysoká úroveň hradecké školy je patrná z toho, že počátkem 15. století se stalo několik absolventů hradecké školy rektory Karlovy univerzity.

K těmto lidem patřil i astronom Jan Šindel, který se v roce 1370 narodil v Hradci Králové. Byl profesorem Karlovy university, v roce 1410 se stal jejím rektorem; přednášel o lékařství a astronomii. Šindelovy astronomické tabulky a mapy používal prý ještě Tycho Brahe. Zálibou Jana Šindela byly astronomické přístroje - podle jeho návrhu a výpočtů sestrojil Mikuláš z Kadaně v roce 1410 pražský orloj.

Dalším vynikajícím astronomem a velkým patriotem byl Cyprián Lvovický ze Lvovic. Své vzdělání získal nejprve na královéhradecké latinské partikulární škole a posléze na zahraničních školách ve Vratislavi a Lipsku. Svými velkými znalostmi si získal mimo jiné také přízeň falckraběte Oty Jindřicha, který jej ustanovil univerzitním profesorem v Lavinkách na Dunaji. Tento významný učenec měl velmi rád své rodné město. Byl hlavním účastníkem při reformě partikulární školy v Hradci Králové a navíc učinil ve prospěch této školy značný odkaz.

Tradice vzdělanosti se udržovala a rozšiřovala po celém regionu. Je to patrné ze závětí, ve kterých obyčejní řemeslníci odkazovali knihovny čítající i několik stovek knih.

Zajímavým místem v regionu východních Čech je město Žamberk. Kromě toho, že zde v polovině minulého století byla postavena hvězdárna, na které působil dánský astronom Theodor Brorsen, se v tomto městě narodil fyzik a astronom August Seydler a zakladatel časopisu Vesmír Václav Kumpošt. Sám Seydler se velmi snažil o popularizaci přírodních věd a s dalšími vědci přispívali svými články do populárně naučných časopisů, jako byl například právě Vesmír.

Astronomická společnost a hvězdárna

Na astronomii je patrné, že jejich snaha nebyla marná. V roce 1917 byla založena Česká astronomická společnost sdružující profesionály i amatéry astronomy. I v Hradci Králové měla tato společnost na pět desítek členů. Právě velké množství členů v Hradci Králové a velká touha po vybudování hvězdárny zapříčinily vznik samostatné Astronomické společnosti v Hradci Králové.

Zakládající schůze se konala 18. dubna 1929 za čestného předsednictví primátora Hradce Králové JUDr. Urlicha. Na této schůzi byli přítomni i zástupci České astronomické společnosti, především František Nušl a jednatel Josef Klepešta.

Astronomická společnost si vytkla několik cílů, předně popularizaci astronomie mezi dospělými i mládeží veřejným pozorováním noční oblohy a odbornými přednáškami. Dalším cílem bylo vybudování lidové hvězdárny v Hradci Králové. Už v roce 1930 získala společnost finanční dar od spořitelny na nákup 11cm Zeissova refraktoru. Tento dalekohled byl umístěn na nově vybudovaných Masarykových školách, kde byl přístupný i pro veřejnost. Další veřejná pozorování se konala také na nábřeží Labe dalekohledy členů společnosti, které si sami vyrobily. Společnost se také s úspěchem zúčastnila Hradeckých výstavních trhů. Velký zájem vzbudila její expozice v roce 1936, kdy vystavovala kromě dalekohledů členů i model povrchu Měsíce.

V této době se členové společnosti nejvíce zabývali pozorováním meteorů. Skupina těchto pozorovatelů patřila k nejaktivnějším v celé republice. Ve společnosti se také velmi rozvíjela astrofotografie. V tomto oboru měl největší úspěch Jindřich Zeman. Jeho fotografie byly uveřejňovány v popularizačních knihách o astronomii.

Astronomická společnost v Hradci Králové nezapomínala na svůj hlavní cíl, a to vybudování lidové hvězdárny. První projekt hvězdárny vznikl již v roce 1938, ale v té době situace pro stavbu hvězdárny nebyla příznivá. Nebyl čas a ani prostředky na hvězdárnu, protože bylo nutno stavět pohraniční opevnění. Samozřejmě ani v době okupace nebylo možné tyto plány uskutečnit, a proto hned po osvobození v roce 1945 založila Astronomická společnost v Hradci Králové se Státní meterologickou stanicí a Přírodovědeckým klubem Společnost pro postavení lidové hvězdárny v Hradci Králové. Podmínkou zahájení stavby ovšem bylo získat prvních 1 500 000,- Kč z darů. To se podařilo a dary firem, okolních obcí i jednotlivců činili skoro 2 000 000,- Kč, a proto v dubnu 1947 byl položen základní kámen hvězdárny. Bohužel přišel únor 1948, který všechny samostatné občanské aktivity zadusil, ale přesto byla hvězdárna dostavěna.

V té době již Astronomická společnost v Hradci Králové neexistovala, protože byla donucena politickými důvody v roce 1950 přetransformovat se v pobočku Československé astronomické společnosti.

Na obnovení své činnosti společnost čekala až do roku 1990, kdy se 1. prosince konala ustavující schůze nové Astronomické společnosti v Hradci Králové, která v plné míře navazuje na tradice společnosti z roku 1929. Je to nevýdělečná organizace sdružující astronomy amatéry a přátele astronomie z Hradce Králové a okolí. Členskou základnu tvoří nyní asi 40 členů, převážně mladých lidí. Finanční prostředky společnost čerpá především z členských příspěvků. Činnost společnosti spočívá hlavně v pozorování kosmických objektů a v mimoškolním vzdělávání členů. Skupina aktivních pozorovatelů se zapojila do celorepublikových i mezinárodních pozorovacích programů. Společnost získala do pronájmu od hvězdárny jižní pozorovatelnu a též výše zmiňovaný Zeissův dalekohled.