Astronomická společnost v Hradci Králové

Odkaz na hlavní stránku ASHK: http://www.ashk.cz

Astronomická společnost v Hradci Králové je občanské sdružení zájemců o astronomii a přírodní vědy. Členové společnost se scházejí každou první sobotu v měsíci v 10 hodin dopoledne na Hvězdárně v Hradci Králové. Společnost je vydavatelem astronomického časopisu Povětroň.

Kontakt: ASHK, Národních mučedníků 256, Hradec Králové 8, 500 08, e-mail: ashk@ashk.cz, web: http://www.ashk.cz/, IČ 64810828, číslo účtu 692928001/5500.


Činnost ASHK

Společnost má u hvězdárny pronajatý pozorovací domeček s odsuvnou střechou, ve kterém je instalována automatizovaná paralaktická montáž se 40 cm zrcadlovým dalekohledem Jana ŠindelaZeissovým 11 cm refraktorem. Pro vizuální pozorování využíváme také přenosný 40 cm Dobsonův dalekohled. Ve druhé místnosti domečku máme nějaké počítače, knihovnu a místo k přenocování.

Členové ASHK jsou zapojeni do následujících pozorovacích programů a projektů: (1) Vizuální fotometrie komet, nov a aktivních jader galaxií, kterou organizuje Martin Lehký, na jeho stránkách naleznete podrobné informace. (2) CCD astrometrie komet a CCD fotometrie proměnných hvězd a planetek, tj. program na kterém spolupracujeme s hradeckou hvězdárnou. (3) Katalogizace slunečních hodin v České republice, čemuž jsou věnovány stránky zvláštní pracovní skupiny.


Členové ASHK

Členskou základnu tvoří asi 40 lidí. Finanční prostředky společnost získává z členských příspěvků, které činí 250 Kč za rok, pro studenty 150 Kč za rok. Platbu členských příspěvků je možné provést osobně na setkání ASHK nebo převodem na účet 692928001/5500 (s uvedeným specifickým symbolem "01"). Stanovypřihláška do společnosti jsou dispozici ve formátu PDF. Členové společnosti mezi sebou rádi uvítají zájemce o astronomii a příbuzné vědy, kteří by rozšířili jejich řady, a také přivítají rady a pomoc od lidí, kterým není osud naší astronomie lhostejný.

Sedmičlenný výbor společnosti je volen jednou za dva roky, momentálně jsou jeho členové: Martin Cholasta (předseda), Martin Lehký, Miroslav Brož, Josef Kujal, Jiří Kult, Petr Soukeník, a Tomáš Jurgovič. Klíče od domečku mají: Martin Cholasta, Martin Lehký, Josef Kujal, Luděk Dlabola, Michal Kyncl, Tomáš Jurgovič, Miloš Boček. Přístup do domečku mají také pracovníci HPHK. O přidělování a odebírání klíčů rozhoduje výbor ASHK.


Fotografie

Domeček ASHK, přístroje:

Ráno před domečkem společnosti
[listopad 1999, Olympus C400-L Miroslav Brož]
Podzim v areálu hvězdárny
[listopad 1999, Olympus C400-L, Miroslav Brož]

Před domečkem rostlo v létě 1999 mnoho třešní...
[5. VI. 1999 13:08, Olympus C-400L, Miroslav Brož]
40 cm Newton na dobsonově montáži (obsluha Martin Lehký)
[5. VI. 1999 13:00, Olympus C-400L, Miroslav Brož]

Ještě jeden snímek z téhož slunečného dne. Vpravo je stojan na Somet Binar 25×100
[5. VI. 1999 12:51, Olympus C-400L, Miroslav Brož]
Newton & Dobson v noci
[Michal Kyncl]

Úkazy v květnu 2003:

Přechod Merkuru "jedenáctkou"
[7. V. 2003, 6:19 UT, 110/1200 + Praktica Super TL, exp. 1/60 s, Konica Chrome Centuria 100, Miroslav Brož]
Přechod ve žluté barvě
[7. V. 2003, 6:19 UT, 110/1200 + Praktica Super TL, exp. 1/60 s, Konica Chrome Centuria 100, předchozí snímek obarvený na žluto, Miroslav Brož]

Přechod Merkuru Cassegrainem
[7. VI. 2003, 9:30 UT, Cassegrain 150/2000 + Praktica Super TL, exp. 1/250 s, Kodak Elite Chrome 100, Miroslav Brož]
Tmavý začátek zatmění Měsíce
[16. V. 2003, 1:50 UT Flektogon 2,8/35 + Praktica Super TL, exp. 10 s, Kodak Elite Chrome 100, Miroslav Brož]

Fáze částečného zatmění
[16. V. 2003, 2:50 UT, Rubinar 10/1000 + Praktica Super TL, exp. 1/2 s, Kodak Elite Chrome 100, Miroslav Brož]
Měsíční úplněk mizící ve svítání
[16. V. 2003, 2:53 UT, Pentacon 4/200 + Praktica Super TL, exp. 1/4 s, Kodak Elite Chrome 100, Miroslav Brož]

Východ souhvězdí Střelce (viditelný z úbočí Malé Deštné večer před zatměním Slunce)
[30. V. 2003, 23:19 UT, Flektogon 2,8/35 + Praktica Super TL, exp. 1 h 13 min, Kodak Elite Chrome 100, Miroslav Brož]
Ranní západ Štíra za Velkou Deštnou
[31. V. 2003, 2:38 UT Flektogon 2,8/35 + Praktica Super TL, exp. 8 min, Kodak Elite Chrome 100, Miroslav Brož]

Půl srpku půl stupně nad obzorem
[31. V. 2003, 2:47 UT Pentacon 4/200 + Praktica Super TL, exp. 1/125 s, Kodak Elite Chrome 100, Miroslav Brož]
Detail srpku za šerlišského rozbřesku
[31. V. 2003, 2:50 UT, Rubinar 10/1000 + Praktica Super TL, exp. 1/125 s, Kodak Elite Chrome 100, Miroslav Brož]

Částečné zatmění Slunce 31. května 2003
[31. V. 2003, 2:53 UT, Rubinar 10/1000 + Praktica Super TL, exp. 1/125 s, Kodak Elite Chrome 100, Miroslav Brož]
Zatmění s rozptylem, refrakcí a sluneční skvrnou
[31. V. 2003, 2:53 UT, Rubinar 10/1000 + Praktica Super TL, exp. 1/250 s, Kodak Elite Chrome 100, Miroslav Brož]

Zatmění Slunce za třetím horizontem
[31. V. 2003, 2:57 UT, Pentacon 4/200 + Praktica Super TL, exp. 1/250 s, Kodak Elite Chrome 100, Miroslav Brož]
Halový sloup nad zatmělým Sluncem
[31. V. 2003, 2:59 UT, Helios 2/58 + Praktica Super TL, cl. 2,8, exp. 1/250 s, Kodak Elite Chrome 100, Miroslav Brož]

Link na stránku Martina Nekoly s fotografiemi zatmění z 31. 5. 2003


Historie ASHK

Astronomie má v našem regionu dlouhou tradici úzce spjatou s partikulární školou v Hradci Králové, která byla založena konšeli města v roce 1350. Tedy v příštím roce tomu bude již 650 let. Tato škola měla úroveň přibližně dnešní střední školy, ale v té době nebylo velkých rozdílů mezi partikulárními školami a univerzitami. Kvalitu těchto škol určovali lidé, kteří na těchto školách učili. Vysoká úroveň hradecké školy je patrná z toho, že počátkem 15. století se stalo několik absolventů hradecké školy rektory Karlovy univerzity.

K těmto lidem patřil i astronom Jan Šindel, který se v roce 1370 narodil v Hradci Králové. Byl profesorem Karlovy university, v roce 1410 se stal jejím rektorem; přednášel o lékařství a astronomii. Šindelovy astronomické tabulky a mapy používal prý ještě Tycho Brahe. Zálibou Jana Šindela byly astronomické přístroje - podle jeho návrhu a výpočtů sestrojil Mikuláš z Kadaně v roce 1410 pražský orloj.

Dalším vynikajícím astronomem a velkým patriotem byl Cyprián Lvovický ze Lvovic. Své vzdělání získal nejprve na královéhradecké latinské partikulární škole a posléze na zahraničních školách ve Vratislavi a Lipsku. Svými velkými znalostmi si získal mimo jiné také přízeň falckraběte Oty Jindřicha, který jej ustanovil univerzitním profesorem v Lavinkách na Dunaji. Tento významný učenec měl velmi rád své rodné město. Byl hlavním účastníkem při reformě partikulární školy v Hradci Králové a navíc učinil ve prospěch této školy značný odkaz.

Tradice vzdělanosti se udržovala a rozšiřovala po celém regionu. Je to patrné ze závětí, ve kterých obyčejní řemeslníci odkazovali knihovny čítající i několik stovek knih.

Zajímavým místem v regionu východních Čech je město Žamberk. Kromě toho, že zde v polovině minulého století byla postavena hvězdárna, na které působil dánský astronom Theodor Brorsen, se v tomto městě narodil fyzik a astronom August Seydler a zakladatel časopisu Vesmír Václav Kumpošt. Sám Seydler se velmi snažil o popularizaci přírodních věd a s dalšími vědci přispívali svými články do populárně naučných časopisů, jako byl například právě Vesmír.

Astronomická společnost a hvězdárna

Na astronomii je patrné, že jejich snaha nebyla marná. V roce 1917 byla založena Česká astronomická společnost sdružující profesionály i amatéry astronomy. I v Hradci Králové měla tato společnost na pět desítek členů. Právě velké množství členů v Hradci Králové a velká touha po vybudování hvězdárny zapříčinily vznik samostatné Astronomické společnosti v Hradci Králové.

Zakládající schůze se konala 18. dubna 1929 za čestného předsednictví primátora Hradce Králové JUDr. Urlicha. Na této schůzi byli přítomni i zástupci České astronomické společnosti, především František Nušl a jednatel Josef Klepešta.

Astronomická společnost si vytkla několik cílů, předně popularizaci astronomie mezi dospělými i mládeží veřejným pozorováním noční oblohy a odbornými přednáškami. Dalším cílem bylo vybudování lidové hvězdárny v Hradci Králové. Už v roce 1930 získala společnost finanční dar od spořitelny na nákup 11cm Zeissova refraktoru. Tento dalekohled byl umístěn na nově vybudovaných Masarykových školách, kde byl přístupný i pro veřejnost. Další veřejná pozorování se konala také na nábřeží Labe dalekohledy členů společnosti, které si sami vyrobily. Společnost se také s úspěchem zúčastnila Hradeckých výstavních trhů. Velký zájem vzbudila její expozice v roce 1936, kdy vystavovala kromě dalekohledů členů i model povrchu Měsíce.

V této době se členové společnosti nejvíce zabývali pozorováním meteorů. Skupina těchto pozorovatelů patřila k nejaktivnějším v celé republice. Ve společnosti se také velmi rozvíjela astrofotografie. V tomto oboru měl největší úspěch Jindřich Zeman. Jeho fotografie byly uveřejňovány v popularizačních knihách o astronomii.

Astronomická společnost v Hradci Králové nezapomínala na svůj hlavní cíl, a to vybudování lidové hvězdárny. První projekt hvězdárny vznikl již v roce 1938, ale v té době situace pro stavbu hvězdárny nebyla příznivá. Nebyl čas a ani prostředky na hvězdárnu, protože bylo nutno stavět pohraniční opevnění. Samozřejmě ani v době okupace nebylo možné tyto plány uskutečnit, a proto hned po osvobození v roce 1945 založila Astronomická společnost v Hradci Králové se Státní meterologickou stanicí a Přírodovědeckým klubem Společnost pro postavení lidové hvězdárny v Hradci Králové. Podmínkou zahájení stavby ovšem bylo získat prvních 1 500 000,- Kč z darů. To se podařilo a dary firem, okolních obcí i jednotlivců činili skoro 2 000 000,- Kč, a proto v dubnu 1947 byl položen základní kámen hvězdárny. Bohužel přišel únor 1948, který všechny samostatné občanské aktivity zadusil, ale přesto byla hvězdárna dostavěna.

V té době již Astronomická společnost v Hradci Králové neexistovala, protože byla donucena politickými důvody v roce 1950 přetransformovat se v pobočku Československé astronomické společnosti.

Na obnovení své činnosti společnost čekala až do roku 1990, kdy se 1. prosince konala ustavující schůze nové Astronomické společnosti v Hradci Králové, která v plné míře navazuje na tradice společnosti z roku 1929. Je to nevýdělečná organizace sdružující astronomy amatéry a přátele astronomie z Hradce Králové a okolí. Členskou základnu tvoří nyní asi 40 členů, převážně mladých lidí. Finanční prostředky společnost čerpá především z členských příspěvků. Činnost společnosti spočívá hlavně v pozorování kosmických objektů a v mimoškolním vzdělávání členů. Skupina aktivních pozorovatelů se zapojila do celorepublikových i mezinárodních pozorovacích programů. Společnost získala do pronájmu od hvězdárny jižní pozorovatelnu a též výše zmiňovaný Zeissův dalekohled.

Text stránek je vydán s licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike.
Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR.